A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Japonská bitevní loď Fudži v roce 1905 | |
Základní údaje | |
---|---|
Typ | Predreadnought |
Třída | Fudži |
Číslo trupu | 甲号 Kó Gó ~ č. A[1] |
Jméno podle | 富士山, Fudži-jama – hora ležící mezi prefekturami Šizuoka a Jamanaši |
Objednána | v loděnicích Thames Iron Works, Velká Británie[1] |
Zahájení stavby | 1. srpna 1894[1] |
Spuštěna na vodu | 31. března 1896[2] |
Uvedena do služby | 17. srpna 1897[2][1] |
Osud | od 1922 jako hulk sešrotována v roce 1948[1] |
Cena | 9 953 445 jenů 44 sen a 3 rin plánovaný rozpočet 10 380 000 jenů konečná cena[1] |
Takticko-technická data | |
Výtlak | 12 533 T normální[2] |
Délka | 113,99 m mezi svislicemi[2] |
Šířka | 22,25 m max.[2] |
Ponor | 8,08 m[2] |
Pohon | Po dokončení: 10 válcových kotlů 2 vertikální tříválcové parní stroje s trojnásobnou expanzí Humphrys, Tennant and Co. 2 hřídele[2] 13 500 k indikovaný (9929,2 kW[p 1]) projektovaný 14 100 k (10 370,5 kW[p 1]) skutečný[2] |
Palivo | 700 t uhlí normál 1200 t uhlí plný náklad projektovaný 1117 t uhlí plný náklad skutečný[2] |
Rychlost | 18,655 uzlů (34,5491 km/h) při zkouškách[2] 13 uzlů (24 km/h) po přestavbě v roce 1914 |
Dosah | 7000 námořních mil při 10 uzlech (12 964 km při 18,5 km/h)[2] |
Posádka | 726[2] |
Pancíř | Harveyovaná ocel: 356 až 457 mm boční pás 127 až 356 mm barbety 102 mm přední a zadní přepážka 152 mm čelo kasemat 356 mm velitelská věž 63 mm paluba (niklovaná ocel)[2] |
Výzbroj | Po dokončení: 4 × 305 mm/40 Armstrong (2×II) 10 × 152 mm/40 Armstrong (14×I) 20 × 47 mm/40 3-pdr kanón Jamauči (20×I) 4 × 47 mm 2,5-pdr kanón Jamauči s krátkou hlavní (4×I) 5 × 450mm[p 2] torpédomet typu AN (1 nadhladinový, 4 podhladinové)[2] |
Ostatní | 5 × 60cm světlomet[2] |
Fudži (japonsky 富士) byla bitevní loď typu predreadnought japonského císařského námořnictva. Společně se sesterskou lodí Jašima náležela k třídě Fudži. Byla jednou z šesti japonských bitevních lodí (Fudži, Jašima, Šikišima, Hacuse, Asahi a Mikasa), které tvořily hlavní námořní údernou sílu Japonska v rusko-japonské válce v letech 1904-1905. Byla pojmenována podle známé japonské hory Fudži.
Historie
Fudži a její sesterská loď Jašima byly první dvě japonské bitevní lodě. Protože samo Japonsko ještě nebylo schopno stavět velké, moderní válečné lodě, byla Fudži objednána v roce 1894 v britských loděnicích Thames Iron Works.
Rusko-japonská válka
Fudži byla dodána v roce 1897 a stala se součástí jádra japonské flotily během rusko-japonské války v letech 1904-1905. Dne 9. února 1904 byla dvakrát zasažena nepřátelskou palbou při odstřelování ruského přístavu Port Arthur. Dne 22. března opět bombardovala stejný přístav. 10. srpna 1904 se zúčastnila bitvy ve Žlutém moři. V bitvě u Cušimy 27. května 1905 byla sice jedenáctkrát zasažena, ale svou palbou potopila ruskou bitevní loď Borodino, ze které se po zničující explozi zachránil jen jeden z 830 příslušníků posádky.
Modernizace
Po skončení rusko-japonské války byla Fudži modernizována – byly odstraněny stěžňové koše a vyměněny kotle. Další modernizaci podstoupila v roce 1910, kdy byla všechna v Británii vyrobená děla vyměněna za japonská. Dne 28. srpna 1912 byla překlasifikována na kaibókan 1. třídy a přeřazena k výcviku dělostřelců a námořníků. Pro svou celkovou zastaralost strávila první světovou válku v přístavu Kure jako cvičné plavidlo.
Závěr kariéry
V roce 1922 byla Fudži odzbrojena a stala se ubytovací lodí. Její šrouby, dělové věže a všechna děla byly odstraněny a nahrazeny dřevěnými nástavbami a plochou palubou pro výcvik. Další dvě desetiletí strávila zakotvená v Jokosuce jako plovoucí kasárna a výcvikové centrum.
Od roku 1944 byla loď využívána jako vývojové centrum kamuflážních schémat, které byly testovány na jednometrových modelech japonských letadlových lodí. Fudži utrpěla určité škody při amerických náletech, ale nepotopila se a v roce 1948 byla v Jokosuce sešrotována.
Odkazy
Poznámky
- ↑ a b Pro přepočet výkonu bylo použito vztahu pro metrickou koňskou sílu. Je ovšem otázka v jaké soustavě byl výkon turbín a parních strojů císařského námořnictva definován. Již koncem 19. století Japonsko znalo (a občas i používalo) metrickou soustavu a například v říjnu 1917 císařské námořnictvo přeznačilo svoje zbraně z palců na centimetry (viz Lacroix & Wells, str. 3). Ale teprve 44. zasedání Teikoku-gikai (帝國議会 ~ císařský sněm) v roce 1921 uzákonilo přechod na metrickou soustavu. Jelikož tou dobou nedošlo k přehodnocení výkonu japonských turbín a zavedení metrické soustavy se jich tudíž nedotklo (viz výkony turbín v Lacroix & Wells), jsou dvě možnosti: 1) císařské námořnictvo uvádělo výkon turbín a parních strojů v metrické koňské síle již před oficiálním zavedením metrické soustavy a nebo 2) po oficiálním zavedení metrické soustavy si císařské námořnictvo ponechalo odvozenou jednotku definovanou v angloamerické měrné soustavě
- ↑ Torpédomety typu AN byly (a jsou) označovány i jako 18″ (čili 457,2 mm), oficiální označení v centimetrech (torpédometů i torpéd) ale bylo 45 cm a podle Lacroix & Wells (tabulka H.12, str. 778) by se skutečně mělo jednat o 450 mm
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Japanese battleship Fuji na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f LENGERER, Hans. Japanese Battleships and Battlecruisers – Part II: Chapter Two: Six British Built Pre-Dreadnought Class BBs. In: LENGERER, Hans; AHLBERG, Lars. Contributions to the History of Imperial Japanese Warships. : , 9. 2008. Ebook Paper V. S. 13. (anglicky) – odkazováno jako „Lengerer, Contributions V“
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o Lengerer, Contributions V, str. 11
Literatura
- Burt, R.A.: Japanese Battleships, 1897-1945
- Gibbons, Tony: The Complete Encyclopedia of Battleships and Battlecruisers
- LENGERER, Hans. Japanese Battleships and Battlecruisers – Part II: Chapter Two: Six British Built Pre-Dreadnought Class BBs: Fuji Class – Fuji and Yashima. In: LENGERER, Hans; AHLBERG, Lars. Contributions to the History of Imperial Japanese Warships. : , 9. 2008. Ebook Paper V. S. 6 až 14. (anglicky)
- TIKOWARA, Hesibo. Before Port Arthur in a destroyer: The personal diary of a Japanese naval officer. London: J. Murray, 1907. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fudži na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk