A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Franz Zeischka | |
---|---|
Zeischka kolem roku 1900 | |
Základní informace | |
Narození | 10. února 1869 Vrbička |
Úmrtí | 13. září 1909 (ve věku 40 let) Karlovy Vary |
Žánry | klasická hudba |
Povolání | dirigent |
Nástroje | housle |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Franz Zeischka (10. února 1869 Vrbička[1] – 13. září 1909 Karlovy Vary) byl český dirigent. Působil jako šéfdirigent lázeňských orchestrů v Teplicích a v Karlových Varech.
Život a dílo
Zeischka pocházel ze selského prostředí. Jeho otec Josef hospodařil na statku čp. 2 ve Vrbičce u Vroutku, rovněž otec matky Terezie byl sedlákem, a to v blízké Vrbici u Valče. Obecnou školu vychodil ve Skytalech. Základy ve hře na housle získal ve vsi Luka u Bochova od vrchního učitele Eißnera. V roce 1883 odešel do Mnichova, kde se vzdělával na Královské hudební akademii. Hru na housle studoval u Franze Brücknera a Ludwiga Abela, skladbu u Josefa Rheinbergera. V Mnichově zůstal šest let, další tři roky byl na vojně v Brně.[2] Jeho prvním profesionálním působištěm se stala Lublaň, v jehož divadelním orchestru se stal koncertním mistrem.[3] Pak rychle vystřídal orchestry: hrál v Görlitz, Berlíně a dokonce i v Rusku. V roce 1895 nastoupil do krátce předtím založeného Keimova orchestru, z něhož se později vyvinula Mnichovská filharmonie. Pod vedením jeho šéfdirigentů Hanse Windersteina (1856–1925) a Hermanna Zumpeho začal také dirigovat.
V roce 1898 se uvolnilo místo šéfdirigenta teplického lázeňského orchestru, což je v současnosti Severočeská filharmonie Teplice. V konkurenci 174 přihlášených uchazečů Zeischka vyhrál. Po nástupu provedl řadu koncepčních změn. Rozšířil počet hráčů z 36 na 48 a zavedl systém do provozování koncertů. Ty ranní hrála polovina orchestru denně od 6,30 do 7,30, polední koncerty probíhaly kromě úterka a čtvrtka od 11,30 do 13,00 a večerní kromě čtvrtka a neděle od 16,30 do 18,30. Hrálo se buď v Zámecké zahradě nebo v koncertním pavilónu v Šanově. Kromě toho zavedl Zeischka cyklus symfonických koncertů. Hned první rok svého působení provedl v Teplicích prvních osm Beethovenových symfonií. Na program zařazoval i díla Roberta Schumanna, Richarda Strausse (ten dokonce jeden z koncertů v Teplicích dirigoval), Maxe Brucha, Johannesa Brahmse a dalších známých autorů. Zeischkemu se také podařilo získat k vystoupení s orchestrem řadu slavných sólových interpretů. Byli mezi nimi např. houslisté Pablo de Sarasate, Eugène Ysaÿe a Fritz Kreisler, operní pěvkyně Lilli Lehmann a na komorním koncertu vystoupilo v březnu 1903 České kvarteto.[4]
V roce 1906 Zeischka Teplice opustil, když vyhrál konkurz na místo šéfdirigenta Karlovarského lázeňského orchestru. Zde uváděl uznávaná díla svých současníků (Saint-Saëns, Mahler, Elgar) a dalších, ale i novinky, např. v roce 1908 Variace a fugu Maxe Regera na Hillerovo téma tři měsíce po světové premiéře.[5] Zeischka zemřel v roce 1909 na otravu krve.[6]
Hudebníkem byl i jeho bratr Karl, narozený v roce 1875. Stejně jako Franz studoval mnichovskou akademii a rovněž hrál v Keimově orchestru. Jeho nástrojem byl lesní roh.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Plzeň: Státní oblastní archiv v Plzni . Dostupné online. Matriční zápis o narození.
- ↑ ROTT, Wenzel (ed). Der politische Bezirk Podersam. Eine Heimatskunde für Schule und Haus. Podbořany: Verlag des Bezirkslehrervereines Podersam, 1902. 918 s. Dostupné online. S. 324. (Dále jen Rott 1902.)
- ↑ PATROVSKÁ, Zdena; ROEDL, Bohumír. Biografický slovník okresu Louny. Louny: Státní okresní archiv Louny, 200. 118 s. ISBN 80-86067-50-5. S. 111.
- ↑ PŘIBYLOVÁ, Lenka; DIETZ, Roman. Severočeská filharmonie Teplice. Historie a současnost. Teplice: Severočeská filharmonie Teplice, 2008. ISBN 978-80-254-2559-6. S. 40–44.
- ↑ Franz Zeischka. Biography . Peoplepill . Dostupné online. (ruština)
- ↑ DRAŽIL, Petr. Karlovarský symfonický orchestr a jeho budoucí plány a projekty - bakalářská práce . Brno: Janáčkova akademie múzických umění . Dostupné online.
- ↑ Rott 1902, s. 328.
Literatura
- Fiala, J., Frantz Zeischka, velká osobnost karlovarského hudebního života, in: XVII. historický seminář Karla Nejdla, Krajské muzeum Karlovy Vary 2008, s.50-53.
- Kaufmann, M: Franz Zeischka, in: Neue Musik Zeitung 1910, č. 2, s. 48
- Kuenstler-Konzerte und Philharmonische Konzerte Teplitz 1898–1908, C. Weigend, Teplice 1908.
Související články
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk