A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
František z Tecku | |
---|---|
vévoda z Tecku | |
František z Tecku, Alexander Bassano, asi 1888 | |
Úplné jméno | František Pavel Karel Ludvík Alexandr |
Narození | 28. srpna 1837 Osijek, Slavonie, Rakouské císařství |
Úmrtí | 21. ledna 1900 White Lodge, Richmond Park, Londýn |
Pohřben | Kaple svatého Jiří ve Windsoru 27. ledna 1900 |
Manželka | Marie Adelaida z Cambridge |
Potomci | Marie z Tecku Adolf z Tecku František z Tecku Alexandr z Tecku |
Rod | Teckové |
Otec | Alexandr Württemberský |
Matka | Claudine Rhédey von Kis-Rhéde |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František z Tecku (František Pavel Karel Ludvík Alexandr; 28. srpna 1837, Osijek – 21. ledna 1900, Londýn), do roku 1863 známý jako hrabě František von Hohenstein, byl v Rakousku narozený šlechtic, který se přiženil do britské královské rodiny. Byl otcem královny Marie, a tak také pradědečkem britské panovnice Alžběty II. František byl nositelem rakouského titulu hraběte z Hohensteinu, německého titulu prince a později vévody z Tecku a v roce 1863 obdržel predikát Jasnost. V roce 1887 byl povýšen na Výsost.
Původ a raná vojenská kariéra
František se narodil 28. srpna 1837 ve městě Esseg a byl pokřtěn jako František Pavel Karel Ludvík Alexandr. Jeho otcem byl vévoda Alexandr Württemberský, syn vévody Ludvíka Württemberského. Jeho matkou byla Claudine Rhédey von Kis-Rhéde. Manželství jeho rodičů bylo morganatické, takže František neměl žádná práva na Württemberské království. Při narození dostal titul hrabě z Hohensteinu, poté byla jeho matka císařem Ferdinandem I. povýšena na hraběnku z Hohensteinu.
V letech 1849 až 1853 byl vzděláván inženýry císařské rakouské armády a v roce 1854 do této armády jako lajtnant kopiníků vstoupil. V roce 1858 přešel ke gardové eskadře a později se stal rytmistrem husarů. Během rakousko-sardinské války sloužil v Itálii jako důstojník pod hrabětem von Wimpffenem a v roce 1859 mu byla udělena zlatá medaile za význačnou službu v bitvě u Solferina a bronzová válečná medaile.
V roce 1863 se stal ve Württemberském království princem z Tecku s oslovením Jasnost. Sloužil v prusko-rakouské válce a rakouskou armádu opustil po svém sňatku a přestěhování do Anglie v roce 1866.
Sňatek a vévodství
Jako dítě z morganatického manželství a bez následnických práv na trůn nebyl František přijatelný jako manžel pro princezny ve většině evropských královských domů. František měl navíc ve srovnání s jinými evropskými knížaty malý příjem. Přiženil se tak do bohatší rodiny tím, že se oženil se svou vzdálenou příbuznou (oba byli potomky britského krále Jiřího II.) Marií Adelaidou z Cambridge, mladší dcerou vévody Adolfa z Cambridge a vnučkou krále Jiřího III.
Pár byl oddán 12. června 1866 v kapli svaté Anny v Kew v Surrey; ženichovi bylo dvacet osm a nevěstě třicet dva let. Manželé spolu měli dceru a tři syny:
- 1. Viktorie Marie z Tecku (26. 5. 1867 Londýn – 24. 3. 1953 tamtéž)
- ⚭ 1893 Jiří V. (3. 6. 1865 Londýn – 20. 1. 1936 Sandringham House), král Spojeného království Velké Británie a Irska a císař indický od roku 1910 až do své smrti
- 2. Adolf z Tecku (13. 8. 1868 Londýn – 24. 10. 1927 Shrewsbury), od roku 1900 vévoda z Tecku, 1. markýz z Cambridge
- ⚭ 1894 Margaret Evelyn Grosvenor (8. 4. 1873 Eccleston – 27. 3. 1929 Londýn)
- 3. František z Tecku (9. 1. 1870 Londýn – 22. 10. 1910 tamtéž), svobodný a bezdětný
- 4. Alexandr z Tecku (14. 4. 1874 Londýn – 16. 1. 1957 tamtéž), 1. hrabě z Athlone, generální guvernér v Jižní Africe v letech 1924–1931 a generální guvernér Kanady v letech 1940–1946, generálmajor britské armády
- ⚭ 1904 Alice z Albany (25. 2. 1883 Windsor – 3. 1. 1981 Londýn)
V roce 1871 Františka württemberský král povýšil na vévodu z Tecku.
Pozdější vojenská kariéra
Teck se 15. června 1867 stal čestným plukovníkem 1. dobrovolnického dělostřelectva v Surrey a pokračoval jako nadpočetný plukovník 1. městského dělostřelectva v Londýně. 16. srpna 1876 se stal také čestným plukovníkem 49. dobrovolnických puškařů v Middlesexu.
Během egyptského tažení v roce 1882 byl přidělen ke štábu britského generála sira Garneta Wolseleyho. Obdržel stříbrnou medaili za bitvu u Tel-el-Kebir, Chedivovu hvězdu a řád Osmanie první třídy.
6. března 1889 byl František jmenován plukovníkem à la suite 25. (1. Württemberských) dragounů "královny Olgy" a 18. října 1891 generálmajorem německé armády. V červenci 1893 se stal generálmajorem britské armády a 18. dubna 1895 generálporučíkem německé armády.
Protože František neměl žádné dědictví, žil pár z parlamentního příspěvku Marie Adelaidy, který činil 5.000 liber ročně, který byl doplněn příjmem od její matky, vévodkyně z Cambridge. Marie Adelaida žádala svou sestřenici, královnu Viktorii, o další finanční prostředky, ale neúspěšně; byl jim však přidělen byt v Kensingtonském paláci v Londýně a ve venkovském domě White Lodge v Richmond Park.
Vévoda a vévodkyně si žili nad poměry, což vedlo k hromadění velkých dluhů. V roce 1883 opustil pár Británii a odcestoval do Evropy, kde žil u příbuzných ve Florencii a Německu. Do Británie se vrátili po dvou letech v roce 1885.
Pozdější život
1. července 1887 povýšila královna Tecka na Výsost, což mu dala jako dar ke svému zlatému výročí. Navzdory tomu byli Teckové stále považováni za nižší příbuzné s malým postavením či bohatstvím. Život se jim zlepšil, když byla jejich jediná dcera Viktorie Marie (v rodině známá jako May) zasnoubena s princem Albertem Viktorem, druhým v pořadí nástupnictví britského trůnu. Proti sňatku se původně postavili princovi rodiče, princ a princezna z Walesu: Arthur Balfour v roce 1890 napsal lordu ze Salisbury, že "dívku Teckovou nebudou mít, protože Tecka nenávidí a z vidiny princezny Marie v Marlborough House princ z Walesu onemocněl." Královna však dala 12. prosince 1891 k zásnubám oficiální souhlas. Smrt Alberta Viktora o několik týdnů později znamenala pro všechny krutou ránu. Princezna Marie však souhlasila, když se měla namísto toho provdat za princova mladšího bratra (a dalšího v linii následnictví) Jiřího.
V roce 1897 vévodkyně z Tecku v 63 letech zemřela a z Františka se stal vdovec. Nadále žil ve White Lodge v Richmondu, nevykonával však žádné královské povinnosti.
František byl presidentem královské botanické společnosti a členem mnohých klubů, včetně klubu White's, Marlborough Club, Bachelors' Club, Army and Navy Club, United Service Club, Cavalry Club, Naval and Military Club, Travellers Club, St George's Club, The Hurlingham Club, Ranelagh Club a Jockey Club, byl také členem Adels-Casino ve Vídni a Herren-Casino ve Stuttgartu.
Vévoda z Tecku zemřel 21. ledna 1900 ve White Lodge ve věku 62 let. Pohřben byl vedle své manželky v královské hrobce v kapli svatého Jiří ve Windsoru.
Tituly, oslovení a vyznamenání
Tituly a oslovení
- 28. srpna 1837 – 1. prosince 1863: hrabě František z Hohensteinu
- 1. prosince 1863 – 16. září 1871: Jeho Jasnost princ František z Tecku
- 16. září 1871 – 11. července 1887: Jeho Jasnost vévoda z Tecku
- 11. července 1887 – 21. ledna 1900: Jeho Výsost vévoda z Tecku
Vyznamenání
Vývod z předků
Karel Alexandr Württemberský | ||||||||||||
Fridrich II. Evžen Württemberský | ||||||||||||
Marie Augusta z Thurn-Taxisu | ||||||||||||
Ludvík Württemberský | ||||||||||||
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský | ||||||||||||
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská | ||||||||||||
Žofie Dorota Pruská | ||||||||||||
Alexandr Württemberský | ||||||||||||
Karel August Nasavsko-Weilburský | ||||||||||||
Karel Kristián Nasavsko-Weilburský | ||||||||||||
Augusta Frederika Vilemína Nasavsko-Idsteinská | ||||||||||||
Henrietta Nasavsko-Weilburská | ||||||||||||
Vilém IV. Oranžský | ||||||||||||
Karolína Oranžsko-Nasavská | ||||||||||||
Anna Hannoverská | ||||||||||||
František z Tecku | ||||||||||||
Laszlo Rhédey von Kis-Rhéde | ||||||||||||
Mihály Rhédey von Kis-Rhéde | ||||||||||||
Maria Thoroczkay de Thoroczko-Szent-Gyorgy | ||||||||||||
László Rhédey von Kis-Rhéde | ||||||||||||
Baltazar Bánffy z Lošonce | ||||||||||||
Terézia Bánffy von Losoncz | ||||||||||||
Baroness Christine Kemeny de Magyar-Gyero-Monostor | ||||||||||||
Claudine Rhédey von Kis-Rhéde | ||||||||||||
Baron Gregor Inczedy de Nagy-Varad | ||||||||||||
Gergely Inczédy von Nagy-Várad | ||||||||||||
Agnes Kendeffy de Malmoviz | ||||||||||||
Ágnes Inczédy von Nagy-Várad | ||||||||||||
Petr Barcsay z Nagy-Barcsy | ||||||||||||
Karoline Barcsay von Nagy-Barcsa | ||||||||||||
Anna Boer de Kopascsel | ||||||||||||
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francis, Duke of Teck na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu František z Tecku na Wikimedia Commons
vévoda z Tecku | ||
---|---|---|
Předchůdce: Nový titul |
1871–1900 František z Tecku |
Nástupce: Adolf z Tecku |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk