A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
František Michl | |
---|---|
Narození | 20. listopadu 1901 nebo 21. listopadu 1901 Domažlice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 4. června 1977 (ve věku 75 let) Domažlice Československo |
Země | Československo |
Národnost | česká |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | akademický malíř |
Manžel(ka) | Božena Zajícová |
Znám jako | autor emblému Škoda Plzeň |
Ocenění | Cena Akademie věd |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Michl, psán též Michel, (20. listopadu 1901, Domažlice[1] – 4. června 1977, tamtéž) byl český malíř-krajinář, designér a grafik.[2]
Život
Narodil se v domě č. 44 na náměstí v Domažlicích, v rodině kartáčnického mistra Františka Michela a jeho manželky Terezie, rozené Pešinové.[1] Byl žákem Otakara Nejedlého na Akademii výtvarných umění v Praze v letech 1925–1928. Původně studoval na přání rodičů Obchodní akademii v Plzni, ale obdržení peněžité odměny za vítězný návrh emblému plzeňské Škodovky "Okřídlený šíp" mu umožnilo vybudovat si v Domažlicích malířský ateliér, vystudovat AVU v Praze a cestovat. Mezi lety 1922-1935 podnikl řadu studijních cest, zejména na Helgoland a po Německu, do Dalmácie, Řecka, Itálie, severní Afriky, na Korsiku, do Drážďan, Francie (zejména do Paříže a Bretaně), Holandska, do Alp, Štýrska či Bulharska.[2]
Roku 1927 se stal členem Svazu západočeských výtvarných umělců v Plzni a účastnil se též řady výstav Jednoty umělců výtvarných v Praze.[3] Cena České akademie věd a umění mu byla udělena celkem třikrát.[4]
Michl byl spolu s Dr. Kalandrou, spisovatelem J. Vrbou a redaktorem Prachem organizátorem slavné pouti ke sv. Vavřinci 13. srpna 1939, které se zúčastnilo přes sto tisíc lidí[5] a stala se tak největší protifašistickou demonstrací co do počtu lidí v období druhé světové války. To bylo též jednou z příčin jeho zatčení a věznění na Pankráci, v koncentračních táborech Terezín a Flossenbürg v letech 1940–41 a 1943–45.[6]
Po osvobození a návratu z koncentračního tábora byl Michl jmenován kulturním patronem okresu Domažlice a navržen jako profesor na Vysokou uměleckoprůmyslovou školu v Praze, nabídku však nepřijal. Byl členem Svazu výtvarných umělců, Sdružení západočeských výtvarných umělců v Plzni a předsedou Sdružení pošumavských výtvarných umělců v Klatovech.[7] V roce 1958 reprezentují tři jeho obrazy československé výtvarné umění na Světové výstavě v Bruselu. Po válce též zakoupil letní ateliér v Kolinci u Sušice, kde maloval, pobýval s rodinou i přáteli.
V roce 1961 byl odsouzen na jeden rok za podvracení republiky, uvězněn na Borech v Plzni. V roce 1967 otevřelo uvolnění politické situace Michlovi opět otevřelo cestu do výstavních síní v Československu i zahraničí. V březnu 1968 vystavoval v Montrealu, v listopadu 1968 si newyorská galerie Rullos zakoupila 165 pláten. Připravovala se dokonce výstava v londýnské National Gallery, veškeré jednání však skončilo po okupaci v srpnu 1968.[8] V době normalizace opět nesměl veřejně vystavovat, s výjimkou asi tří výstav, pořádaných jeho karlovarskými přáteli, kamuflovaných jako "úspěchy budování socialismu" pod patronací podniků ČSAD.
Roku 1972 byl Michl poprvé stižen mozkovou mrtvicí, ale i s levou ochrnutou polovinou těla pokračoval v malování. Teprve po šesté mrtvici byl trvale upoután na lůžko až do své smrti 4. června 1977.[8] Pohřben byl na Městském hřbitově v Domažlicích.
V roce 1991 byl František Michl v plné šíři občansky rehabilitován, uznány byly i jeho zásluhy v protifašistickém a protikomunistickém odboji.
Dílo
Kromě krajinomalby pěstoval Michl též drobnou grafiku, ilustraci a emblematiku. Světoznámý emblém "Okřídlený šíp" plzeňské značky Škoda vytvořil již před svým studiem na AVU v Praze v roce 1923.[8] Koncem dvacátých a v průběhu třicátých let vytvořil řadu dřevorytů, ve kterých čerpá z kontrastu černé a bílé, geometrických linií, modernistické symboliky a snaží se "oprostit od všeho malířského". Z jeho ateliéru pochází řada spolkových designů (např. Sněhaři Domažlice či Autoklub Podčerchov), ex libris, drobné grafiky a knižních ilustrací (Bezruč, Klášterský, Rosůlek, Matas, Nesnídalová, Bouzek, Berndorf, Krýsa, Jehl, Medek, Machar, Biskup ad.). Podle korespondence s Bořivojem Žufanem se v meziválečném období podílel i na realizaci kulis Osvobozeného divadla. V roce 1931 spolupracoval na filmu „Psohlavci“ režiséra Svatopluka Innemanna, ke kterému vybíral exteriéry a realizoval filmový plakát. Kniha Chodské vesnice z roku 1939, vytvořená spolu s historikem Františkem Roubíkem, se stala aktem tichého vzdoru vůči zabrání Sudet v roce 1938.[9] Jeho olejomalby se nacházejí ve sbírkách Západočeské galerie v Plzni, Městského muzea v Bratislavě, Horácké galerie v Novém Městě na Moravě, Muzea v Klatovech, Muzea v Domažlicích a jinde.[2]
Přátelé a kolegové
František Michl měl řadu přátel a spolupracovníků, kteří měli vzájemný vliv na svoji uměleckou tvorbu. Byli to zejména spolužáci z krajinářské třídy Otakara Nejedlého na pražské AVU: Trefil, Žufan, Plainer, Solovjev, Jahůdková, Fišárek, Síla, Vacke, Dvorský, Hašek a Hofman. Z jejich cest po Evropě, zejména na Korsiku, existuje řada vzpomínek.[10] Michl sepsal řadu svých vzpomínek, zejména po smrti O. Nejedlého (např. S profesorem Otakarem Nejedlým, nebo Prof. O. Nejedlý). Mezi přátele Michlova mládí patřil i Jindřich Šimon Baar.[11] Michl svůj domažlický ateliér původně ve 20. letech sdílel se sochařem Vladimírem Bretschneiderem. Ve 30. letech a po válce ho pravidelně navštěvovali přátelé jako např. sochař Alois Langenberger, keramik Stanislav Kukrál, sochař Otakar Švec, skladatel Jindřich Jindřich, spisovatel Jan Vrba, malíř Alois Moravec a další.[11]
Sám Michl se stal modelem řady podobizen od Vratislava Nechleby, Bořivoje Žufana, Jana Šebka, Aloise Moravce, i sochařů Otakara Švece a zejména Aloise Langenbergera.
Zajímavosti
Fotografie Vladimíra Böhma "Motocyklista" vydaná na titulní straně časopisu Domov a svět v roce 1931 vyhrála fotografickou soutěž Kodaku. Motocyklistou na fotografii je Michl.[12]
Posmrtná pocta
- Podle malíře Františka Michla je v Domažlicích pojmenována ulice Michlova.[13]
Galerie
-
F. Michl: Ex Libris Stanislav Kukrál. Dřevoryt, cca 1930
-
F. Michl: Domky, olej na plátně, kolem 1950.
-
"Autoklub Podčerchov". Kovový odznak, design F. Michl mezi 1920-1935.
-
F. Michl: "Podzim", 1949. Olej na plátně.
-
F. Michl: Krajina. Olej na plátně, cca 1950
Odkazy
Reference
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti Domažlice
- ↑ a b c TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. Praha: Rudolf Ryšavý, 1936. S. 449.
- ↑ MAŠÍNOVÁ, J.; PUŠOVÁ, J. Soupis výstav Jednoty umělců výtvarných (1899-1952). Praha: Národní galerie, 1986.
- ↑ HULÍKOVÁ, Veronika; PETRASOVÁ, Taťána. Smysl pro umění. Ceny České akademie věd a umění 1891-1952. Praha: Národní galerie, 2015.
- ↑ Domažlická pouť k sv. Vavřinci v číslech. S. 7. Lidové noviny . 1939-08-20 . S. 7. Dostupné online.
- ↑ ODVODY, Vladimír. KL Flossenbürg, tábor Domažlických. 1940–1945–1995. Praha. vyd. : 1995
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Malá encyklopedie výtvarných umělců a architektů západních Čech 1945-1990. Plzeň: , 1990.
- ↑ a b c MICHL, Jiří. František Michl 1907-1977 . s. l.: , 1996. S. 2.
- ↑ MICHL, František; ROUBÍK, František. Chodské vesnice. Domažlice: Josef Hoffmann, 1939.
- ↑ ("NAPSAL ÚČASTNÍK."). Čeští malíři na Korsice. Český svět. Roč. 24, čís. 29, s. 4–16.
- ↑ a b HEJNÝ, Václav. Přátelé nejstaršího malíře Chodska. Klatovský deník. 20. listopadu 1967, s. s. 9-10.
- ↑ BÖHM, Jaromír. Motocyklista (foto). S. 1 (757). Domov a svět . 1931-11-28 . S. 1 (757). Dostupné online.
- ↑ Michlova ulice
Literatura
Prameny
- Státní oblastní archiv v Plzni, fond Michl František, akademický malíř
Bibliografie
- Prokop Toman: Nový slovník československých výtvarných umělců, Praha 1936
- Čeští malíři na Korsice ("Napsal účastník.") in: Český svět XXIV, č. 29, s. 4-16
- Ladislav Stehlík: Země zamyšlená, 1-3. díl, Praha 1947-1970
- Jindřich Čadík: Špachtle a paleta úsměvná. Hrst veselých chvilek mezi umělci, Plzeň 1966
- Václav Hejný: Přátelé nejstaršího malíře Chodska, Klatovský deník 20. listopadu 1967, s. 9-10
- Mašínová J. - Pušová J.: Soupis výstav Jednoty umělců výtvarných (1899-1952), Národní galerie, Praha 1986
- : Autor emblému, Domažlický zpravodaj 1987
- KZ Flossenbürg. Das vergessene Konzentrationslager (kol. aut.), Regensburg 1996
- : František Michl 1907-1977 (doprovodný text k výstavě v Plzni roku 1996)
- Hans Simon-Pelanda (ed.): Erinnerung. Eine Ausstellung: Kunst KZ Flossenbürg, Regensburg 1996
- Kateřina Malá: S Chodskem v srdci. Akademický malíř František Michl, sem. práce, Domažlice 2002
Vlastní texty Františka Michla
- S profesorem Otakarem Nejedlým (rukopis po r. 1957)
- Profesor Otakar Nejedlý (rukopis po r. 1957)
- Dům hrůzy, rukopis s. a. (vzpomínky z Korsiky)
- Výtvarné umění na Chodsku, rukopis s. a.
- Malebné Chodsko, rukopis s. a.
- Začátky sportu na Domažlicku, rukopis s. a.
- Anekdoty, rukopis s. a.
Rozhlasové pořady
- Frank Wenig: Návštěvou u malíře Michla (Vysíláno stanicí Plzeň 9. 8. 1946 v 18:00-18:15 hodin. Hovořili Božena Friedová a Frank Wenig. Hlasatel Ant. Brejcha. Před relací z desky chodské písně (zpěv Dr. Kopecký, klavír J. Jindřich.)
- Ludvík Jehl: Výstava obrazů Františka Michla v Domažlicích (Vysíláno: Rozhlas Praha a všechny stanice 11. srpna 1947 v 16:30 hodin.)
Související články
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Michl na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Michl (malíř)
- František Michl, webová stránka
- Koncentrační tábor Flossenbürg
- Svatovavřinecká pouť
- Svatovavřinecká pouť roku 1939, přípravný program akce (Domažlice, strojopis 1939)
- Kázání Mons. Bohumila Staška během pouti ke sv. Vavřinečkovi na Chodsku dne 13. srpna 1939
- Ladislav Stehlík: Země zamyšlená (online verze)
- Městys Kolinec - významné osobnosti
- František Michl v informačním systému abART
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk