Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Jeden nebo více uživatelů zpochybnili nezaujatost, ověřitelnost, faktickou přesnost nebo encyklopedičnost, případně i další aspekty tohoto článku. Podívejte se na diskusní stránku, kde mohou být uvedeny další detaily.

---

Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.

prof. MUDr. František Hájek
Narození	30. listopadu 1886 Čertyně Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	15. března 1962 (ve věku 75 let) Praha Československo Československo
Alma mater	Univerzita Karlova
Povolání	lékař
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

František Hájek (30. listopadu 1886, Čertyně^[1] – 15. března 1962, Praha) byl soudní lékař, zajímal se zejména o forenzní toxikologii.

Život

Promoval^[2] v roce 1912 a stejného roku se stal asistentem v Ústavu pro soudní lékařství v Praze, od roku 1934 tento ústav vedl. V roce 1937 byl jmenován řádným profesorem.

Katyň

Profesor Hájek byl v roce 1943 nacisty vyslán jako člen mezinárodní komise do Katyně, aby se podílel na vyšetřování Katyňského masakru. Komise konající pod dozorem německých okupačních orgánů stanovila příčinu smrti obětí a především dobu úmrtí, která ukazovala na vinu sovětských orgánů. Po válce ovšem Dr. Markov (další člen komise) odvolal svůj podpis jako vynucený.

Hájek byl na přelomu května a června 1945 krátce zadržen sovětskou tajnou službou. Dr. Hájek po válce publikoval brožuru, ve které uvedl, že se své účasti chtěl vyhnout a svůj podpis odůvodnil obavami o život a vysvětluje důvody, pro které závěr komise nelze považovat za správný: stav rozkladu těl i šatstva, stejně jako zasažení larvami hmyzu neodpovídal době uvedené ve zprávě Buhtzovy komise. Podle jeho názoru těla ležela v hrobě nejvýše 1,5 roku, tedy nejvýše jedno léto (1942) s dobou úmrtí na podzim 1941. To dovozuje vinu nacistů.

Poválečná kariéra

Spolupracoval se Státní bezpečnosti a pravděpodobně i s nacistickou okupační správou. Pitval například těla Jana Masaryka a Josefa Toufara, u nichž pravděpodobně zfalšoval pitevní nález.^[3] Účastnil se i posmrtného ohledání plukovníka Karla Lukase v květnu 1949.

Odkazy

Reference

Literatura

• HÁJEK, František. Důkazy katynské. : Dostupné online. (rusky) 
• HÁJEK, František. Důkazy katynské. : Dostupné online. 
• BORÁK, Mečislav. Zločin v Katyni a jeho české a slovenské souvislosti. Praha: Historický ústav AV ČR, 2000. 15 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-20.  Archivováno 20. 11. 2015 na Wayback Machine.

Související články

• Katyňský masakr

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Hájek na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Hájek (soudní lékař)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.