A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Prof. PhDr. MUDr. František Bílek, DrSc., dr. h. c. | |
---|---|
Narození | 16. prosince 1885 Slaný, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 29. března 1972 (ve věku 86 let) Kunvald, Československo |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | lékař, zoolog, zootechnik a učitel |
Ocenění | Řád práce (1965) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
František Bílek (16. prosince 1885, Slaný[1] – 29. března 1972, Kunvald[2]) byl český hipolog.
Život
František Bílek absolvoval pražské gymnázium, kde působil Alois Jirásek, dále studoval na Karlově Univerzitě, kde získal doktorát na Filozofické fakultě. Během vysokoškolských studií pracoval v ústavu zoologie a srovnávací anatomie u profesora Františka Vejdovského.
V letech 1909–1915 působil jako středoškolský profesor přírodopisu v Praze a současně se zabýval vědeckou prací na zootechnickém a zvěrolékařském ústavu u profesora Theodora Kašpárka. V období 1915–1917 působil na vysoké škole zemědělské ve Vídni, získal praxi ve hřebčínech. V roce 1917 habilitoval na docenta nauky o rasách a filogenii domácích zvířat. V roce 1923 se stal řádným profesorem obecné a speciální zootechniky na fakultě zemědělství a lesního inženýrství ČVUT v Praze, kde pak působil až do odchodu do penze.
Vystudoval také lékařskou fakultu (absolvoval ji roku 1924), specializace gynekologie, působil na II. klinice v Praze.
Už jako student si oblíbil Kunvald, rodiště svého otce a prarodičů. Později si zde postavil rodinnou vilu, kde bydlel, pěstoval konifery a růže, a odkud dojížděl týdně přednášet a pracovat do Prahy. Svůj vědecký přístup k výuce shrnul ve dvoudílné vysokoškolské učebnici Obecná zootechnika, obsahující většinu jeho vědeckých prací týkajících se vývoje a vzniku plemen evropských domácích zvířat, starých českých plemen a teorie genetiky.
Jeho největší láskou byli koně, na jejich problematiku se ve své vědecké práci nejvíce zaměřil a postaral se také o její praktické využití. V hipologii také dosáhl největších úspěchů. Regeneroval plemeno starokladrubských vraníků a koně Převalského. Byl zakladatelem světově proslulého Hipologického muzea ve Slatiňanech. Prvního koně Převalského koupil roku 1921 za vlastní peníze, jednalo se o hřebečka Ali z Halle, roku 1923 přikoupil ještě klisnu Minku. Po založení pražské ZOO vyměnil v zoologické zahradě v Mnichově tři klisny narozené ještě na školním statku v Uhříněvsi-Netlukách za zvířata pro pražskou zoo. V roce 1932 pak zahradě věnoval původní pár divokých koní Aliho a Minku. Tím začala slavná éra pražského chovu koní Převalského, která trvá bez přestání 80 let, což je světový primát. Dermoplastické preparáty Aliho a Minky a prvního hříběte narozeného v Netlukách je možno vidět v expozici hipologického muzea ve Slatiňanech. Záchrana starokladrubských vraníků byla založena na sedmi zbylých zvířatech. Chov byl od roku 1938 nejdřív soustředěn do Průhonic a Netolic, v srpnu 1945 bylo stádo s 55 kusy přesunuto do Slatiňan.
Zasloužil se i o prošlechtění české husy, šumavské ovce a o regeneraci červinek a přeštického prasete.
Byl členem České akademie zemědělské, napsal celou řadu odborných publikací, článků, odborných posudků a vykonal mnoho populárně-vědeckých přednášek. Za zásluhy ve vědecké a pedagogické práci, byl ke svým osmdesátinám v roce 1965 vyznamenán Řádem práce.
František Bílek je pohřben na hřbitově v Kunvaldě.
Odkazy
Reference
Literatura
- BŘEZINOVÁ, Libuše; NOVOTNÝ, Gustav. Bílek František 16. 12. 1885-29. 3. 1972 . Historický ústav Akademie věd ČR, 2015–2019 . Dostupné online.
- GOTTHARDOVÁ, Lenka. František Bílek – největší český hipolog . Slatiňany: Slatiňanský starokladrubský vraník (slatinany.estranky.cz), . Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Bílek (hipolog)
- Hipologické muzeum
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk