A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Francisco de Zurbarán | |
---|---|
Narození | 7. listopadu 1598 Fuente de Cantos |
Úmrtí | 27. srpna 1664 (ve věku 65 let) Madrid |
Národnost | Španělé |
Povolání | malíř |
Manžel(ka) | María Páez Beatriz de Morales Leonor de Torder |
Děti | Juan de Zurbarán |
Významná díla | San Hugo en el refectorio de los Cartujos Cristo en la Cruz Inmaculada |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Francisco de Zurbarán (7. listopadu 1598 Fuente de Cantos, Extremadura – 27. srpna 1664 Madrid) byl španělský malíř období tzv. španělského zlatého věku a protireformace. Patřil k hlavním mistrům španělského baroka. Proslul svými náboženskými obrazy mnichů, řeholnic, světců a mučedníků, vzácná jsou jeho zátiší. Pro působivé použití šerosvitu Zurbarán býval nazýván „Španělský Caravaggio“ a řazen mezi naturalisty a tenebristy.[1]
Život a kariéra
Narodil se ve Fuente de Cantos u Badajozu jako syn Luise Zurbarána, obchodníka, který se také zajímal o umění, a jeho manželky Isabel Márquezové. O výtvarné umění, zejména o malířství jevil zájem již od dětství. Proto ho otec v roce 1614 poslal do Sevilly na tříleté studium k dnes téměř neznámému malíři Pedru Diazovi de Villanueva. Podle nejstaršího dochovaného obrazu Panny Marie Immaculaty z roku 1616 historikové soudí, že prošel stejným školením jako Diego Velázquez. Od roku 1617 do roku 1628 žil v Llereně poblíž svého rodiště.
Sevilla
V roce 1629 se Zurbarán na pozvání městské rady vrátil do Sevilly. Tam se zformoval jeho osobní styl pod vlivem raných děl Velázqueze, Josého de Ribery, italských manýristy a především Caravaggia, někdy byl proto v literatuře nazýván španělský caravaggista. S Caravggiem a částečně také s Velázquezem jej spojuje realistické pojetí tváří a reálné vyjádření šerosvitu. Dále jej ovlivnili malíř Juan Sánchez Cotán a v plastické modelaci i sochař Juan Martínez Montañés. Vysoce hodnoceny bývají Zurbaránovy dokonalé studie všedních materiálů: drapérie mnišských oděvů, často bílé nebo světlé, keramické nádoby v zátiších. Zurbaránův naturalismus je daleko přesvědčivější než u jmenovaných vzorů a odpovídá jeho nábožensky založené povaze. Jeho svatí a mniši jsou malováni s důrazem na detaily, které dodávají věrohodnost jejich zázrakům, vizím a extázi. Tato výrazná kombinace realismu a náboženského cítění je v souladu s protireformačními směrnicemi Tridentského koncilu (1545–1563). Zurbaránovo umění si oblíbily mnišské kláštery v Seville a v sousedních provinciích, od nichž získal zakázky na mnoho cyklů obrazů. Z nich zůstaly in situ pouze legendy o svatém Jeronýmovi a hieronymitech (1638–39), v kapli a v sakristii kláštera hieronymitů v Guadalupe.
Již během pobytu v Seville se oženil s Leonorou de Tordera, se kterou měl několik dětí. Z nich syn Juan de Zurbarán (1620-1649) se také stal malířem. V roce 1641 se oženil podruhé, a to s dcerou obchodníka Marianou de Cuadros. Zemřela v 29 letech při epidemii moru, která v roce 1649 usmrtila v Seville stovky obyvatel včetně části Zurbaránovy rodiny.
Madrid
V roce 1634 Zurbarán navštívil Madrid a několika díly se stal jedním z dvorních malířů krále Filipa IV. , protože si u něj král objednal sérii obrazů Herkulových prací a dvě bitevní scény Obrany Cádizu, které sloužily jako součást výzdoby Síně říší v královském paláci Buen Retiro. Dále se dochovalo Klanění tří králů ze série pro kartuziánský klášter v Jerezu, které je signováno s titulem „Králův malíř“ a datováno rokem 1638. Téhož roku Zurbarán vyzdobil slavnostní loď, kterou králi darovalo město Sevilla. Obrazy pro palác Buen Retiro jsou jedinými Zurbaránovými zakázkami pro krále a také jedinými jeho mytologickými a historickými náměty. Jeho kontakt se dvorem měl malý vliv na jeho umělecký vývoj; zůstal po celý život umělcem z provincie a malířem náboženského života.
O jeho malbě ze 40. let 17. století je málo známo, nezachovalo se nic než oltářní obrazu v Zafře (1643–44) a seznam velkého počtu obrazů určených pro Limu v Peru (1647).
V roce 1658 se Zurbarán trvale usadil v Madridu. Klesající zájem o jeho obrazy ho přiměl hledat nové zákazníky a obnovit styky s malířem Velázquezem. Jeho styl i obsah maleb prošel proměnou k harmonické barevnosti a přívětivým tvářím Panny Marie a svatých. Lze to přičíst vlivu jeho mladšího současníka, malíře Murilla. Odráží se v jeho pozdních obrazech, jako je Svatá rodina a Neposkvrněné početí z let 1659 a 1661. Postavy jsou na nich více idealizované a mají méně pevnou formu, také vyjádření náboženského citu je poškozeno sentimentalitou.
Podobně jako více malířů té doby zemřel v chudobě a mezi lidmi takřka neznámý. Měl několik následovníků, jejichž díla byla zaměňována s jeho.
Dílo
- Sv. Bonaventura na smrtelné posteli, 1629 – Louvre, Paříž
- Sv. Agáta, 1630–1633 – Musée Fabre, Montpellier, Francie
- Neposkvrněné početí, 1632 – Museu Nacional d'Art de Catalunya, Barcelona
- Zátiší s keramikou, 1633 – Prado, Madrid
- Zátiší s citrusy
- Herkules bojující se lvem, 1634 – Prado, Madrid
- Sv. Lukáš před ukřižovaným Kristem, 1635–1640 – Prado, Madrid; Lukáš je Zurbaránovým autoportrétem (detail v infoboxu)
- Svatá rodina na útěku do Egypta, 30. léta 17. století, Seattle Art Museum
- Fra Gonzalo de Illescas , 1639 – Monasterio de Guadalupe, Cáceres
- Sv. Bonaventura v modlitbě, 1640, Galerie starých mistrů, Drážďany
- Svatý Jeroným v rozpravě se svou sestrou sv. Pavlou a sv. Eustochií, 1640–1650; Národní galerie umění, Washington
- Sv. František z Assissi, 1645 – Museés des Beaux-Arts, Lyon, Francie
- Sv. František Borgia, po 1645 – Sevilla, Provinciální muzeum krásných umění
Galerie
-
Portrét Pedra Machada
-
Svázaný beránek
-
Ježíš Kristus na kříži
-
Neposkvrněné početí
-
Zátiší
-
Smrt sv. Bonaventury
-
Herkulova smrt
-
Sv. Hugo v refektáři kartuziánů
-
Svatá rodina na útěku do Egypta
-
Meditující mnich
-
Sv. Romanus z Antiochie
-
Svatý František z Assisi
-
Zjevení Krista Andrési Salmerónovi
-
Sv. Jan od Kříže
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Francisco de Zurbarán na Wikimedia Commons
- Galerie Francisco de Zurbarán na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk