Filip Zaleski
ministr pro haličské záležitosti
Ve funkci: 11. října 1888 – 11. listopadu 1893
Předchůdce	Florian Ziemiałkowski
Nástupce	Apolinary Jaworski
poslanec Haličského zemského sněmu
Ve funkci: 1881 – 1907
poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1889 – 1896
člen Panské sněmovny
Ve funkci: 1897 – 1911
Stranická příslušnost
Členství	Polský klub
Narození	28. června 1836 Truskavec Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	24. září 1911 Lvov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Lyčakivský hřbitov (49°50′0″ s. š., 24°3′13″ v. d.)
Rodiče	Wacław Zaleski
Příbuzní	Dawid Abrahamowicz (švagr)[1] Kornel Krzeczunowicz (švagr)[1] Eduard Podlewski (švagr)[1] Aleksander Zaleski (vnuk)
Alma mater	Vídeňská univerzita
Profese	politik
Ocenění	Řád železné koruny
Commons	Filip Zaleski
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Filip Zaleski, plným jménem Filip Krzysztof Artur Zaleski, též Filip Krzysztof hrabia Zaleski z Otoka (28. června 1836 Truskavec – 24. září 1911 Lvov), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik polského původu z Haliče, v letech 1888–1893 ministr pro haličské záležitosti.

Biografie

Byl nositelem šlechtického erbu Dołęga. Vystudoval právo na Vídeňské univerzitě. Od roku 1857 nastoupil do státních služeb, nejprve jako úředník na místodržitelství v Dolních Rakousích. Po čtyřech letech se vrátil do Haliče. Zde zastával v letech 1867–1869 funkci starosty města Čortkiv a pak od roku 1869 do roku 1871 ve městě Berežany. V letech 1883–1887 zastával funkci místodržícího Haliče. Ve funkci místodržitele řešil otázku snížení železničních tarifů pro Halič i ochranu lesního bohatství této země. Kromě toho se musel zabýval i národnostními požadavky haličských Ukrajinců.^[2][3]

V období 1881–1907 (podle jiných údajů jen do roku 1905) byl poslancem Haličského zemského sněmu. Působil i jako poslanec vídeňské Říšské rady (celostátního parlamentu).^[2][3] Nastoupil do ní 30. ledna 1889 místo Stanisława Starzyńského. Reprezentoval velkostatkářskou kurii v Haliči. Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1891 a setrval zde do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1896.^[4] Od února 1894 zastával funkci místopředsedy, po dvou měsících dosáhl dokonce postu předsedy Polského klubu. Na funkci rezignoval v roce 1896, oficiálně ze zdravotních důvodů (zhoršující se sluch). K rezignaci přispěla i kritika od členů Polského klubu z Krakova, kteří ho považovali za příliš měkkého a málo energického předáka jejich poslanecké frakce. Byl členem mnohých hospodářských a kulturních organizací v Haliči. Roku 1897 byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny^[2][3]

11. října 1888 se stal ministrem pro haličské záležitosti Předlitavska ve vládě Eduarda Taaffeho. Na ministerském postu setrval do 11. listopadu 1893.^[5] Podle jiného zdroje funkci ve vládě držel jen do února 1893, přičemž rezignoval již 12. listopadu 1892. Jako ministr se zasloužil od odpis haličského dluhu.^[3]

Po odchodu vlády se nadále angažoval na parlamentní úrovni, i jako předseda několika výborů sněmovny.^[3]

Jeho synem byl Wacław Zaleski, jenž se rovněž politicky angažoval.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Filip Zaleski na Wikimedia Commons

Reference