A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ferdinand II. Portugalský | |
---|---|
Jure uxoris král Portugalska Algarve portugalský princ | |
Ferdinand II. král Portugalský na portrétu z roku 1845 (autorem portrétu je Ferdinand Krumholz) | |
král Portugalska Algarve jure uxoris | |
Období | 16. září 1837–15. listopadu 1853 |
Spolu s | Marie II. |
Předchůdce | Marie II. |
Nástupce | Petr V. |
Portugalský princ | |
Období | 9. dubna 1836–16. září 1837 |
Předchůdce | Auguste de Beauharnais |
Nástupce | Stefanie Hohenzollern-Sigmaringen |
Narození | 29. října 1816 Vídeň |
Úmrtí | 15. prosince 1885 (69 let) Lisabon |
Manželky | Marie II. Portugalská Elise Henslerová |
Potomci | Petr V. Portugalský Ludvík I. Portugalský Marie Portugalská Jan Portugalský Marie Anna Portugalská Antonie Portugalská Ferdinand Portugalský August Portugalský Leopold Portugalský Marie da Glória Portugalská Eugen Portugalský |
Dynastie | Sasko-Koburští a Gothajsko-Koháry |
Otec | Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský |
Matka | Maria Antonia Koháry de Csábrág |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ferdinand II. Portugalský (29. říjen 1816 Vídeň – 15. prosinec 1885 Lisabon) byl rodem princ z dynastie Sachsen-Coburg-Gotha a v letech 1837–1853 portugalský král (spoluvládce) jako manžel královny Marie II. Pocházel z dynastie Wettinů a byl zakladatelem portugalské královské dynastie Braganza-Wettin.
Biografie
Původ
Ferdinand byl synem vévody Ferdinanda Saxe-Coburg-Gotha a jeho manželky princezny Marie Antonie Koháry de Scábrág. Ferdinand vyrůstal na několika místech. Byl synovcem belgického krále Leopolda I. a bratrancem jeho dětí Leopolda II. Belgického a mexické císařovny Charlotty. Byl rovněž bratrancem britské královny Viktorie a jejího manžela prince Alberta.
Jeho synovcem byl bulharský car Ferdinand I. Bulharský, nejmladší syn jeho mladšího bratra Augusta Sasko-Kobursko-Gothajského.
Manželství a potomci
Dne 9. května 1836 se oženil s ovdovělou portugalskou královnou Marií II., dcerou krále Petra IV./císaře Petra I., jejímž byl druhým manželem. Manželství aranžoval Ferdinandův strýc, belgický král Leopold I. Podle manželské smlouvy dostal Ferdinand titul „Královská Výsost“ a predikát „vévoda z Braganzy“, po narození následníka trůnu pak byl prohlášen králem.
Jejich manželství znamenalo vznik nové dynastie Braganza-Sachsen-Coburg-Gotha, jež vládla v Portugalsku do roku 1910. Vzešlo z něj celkem 11 dětí, čtyři z nich však zemřely hned po narození. Tři jejich synové včetně nejstaršího, krále Petra V., podlehli choleře při epidemii v roce 1861:
- Petr (16. září 1837 – 11. listopadu 1861), portugalský král v letech 1853–1861, ⚭ 1858 Stefanie Hohenzollern-Sigmaringen (15. července 1837 – 17. července 1859)
- Ludvík I. Portugalský (31. října 1838 – 19. října 1889), portugalský král v letech 1861–1889, ⚭ 1862 Marie Pia Savojská (16. října 1847 – 5. července 1911)
- infantka Marie (4. října 1840), zemřela po porodu;
- infant João (16. března 1842 – 27. prosince 1861), vévoda z Beja, zemřel na choleru;
- infantka Marie Anna (21. července 1843 – 5. února 1884), ⚭ 1859 princ Jiří (8. srpna 1832 – 15. října 1904), budoucí saský král
- infantka Antonie Marie (17. února 1845 – 17. prosince 1913), ⚭ 1861 Leopold Hohenzollernský (22. září 1835 – 8. června 1905)
- infant Ferdinand (23. července 1846 – 6. listopadu 1861), zemřel na choleru;
- infant August (4. listopadu 1847 – 26. září 1889), vévoda z Coimbry, neoženil se a neměl potomky
- infant Leopold (7. května 1849), zemřel po porodu;
- infantka Marie da Glória (3. února 1851), zemřela po porodu;
- infant Eugen (15. listopadu 1853), zemřel po porodu
Vláda
Ferdinand byl již druhým manželem královny Marie II. Podle portugalských zákonů se mohl manžel vládnoucí královny stát králem až po narození dědice (to byl důvod, proč královnin první manžel Auguste, vévoda de Beauharnais jr., neměl titul krále). Po narození budoucího Petra V. byl Ferdinand prohlášen králem Ferdinandem II. jako spoluvládce své ženy.
Ačkoli to byla Marie, které vládnoucí moc patřila, společně byli dobrý „tým“ a společně řešili mnoho problémů. Král hrál velmi důležitou roli v portugalských politických dějinách, když vládl sám po dobu četných těhotenství své ženy.
Po smrti královny Marie
Královna Marie zemřela při porodu jejich posledního dítěte 15. listopadu roku 1853. Po její smrti byl Ferdinand v letech 1853–1855 regentem za svého nezletilého syna Petra V., kterému v okamžiku matčiny smrti bylo teprve 16 let. Po dosažení plnoletosti se Petr ujal vlády a Ferdinand se stáhl do ústraní a v politickém životě již nehrál žádnou roli. Věnoval se malířství a byl presidentem Královské akademii věd a umění. Roku 1862 odmítl nabídku řeckého trůnu. O šest let později byl kandidátem na španělský královský trůn, uprázdněný po svržení královny Isabely II. v roce 1868, ten však nakonec obsadil princ Amadeo Savojský, druhý syn italského krále Viktora Emanuela II. Roku 1869, šestnáct let po smrti své první manželky, královny Marie, uzavřel morganatický sňatek s operní zpěvačkou Elisou Hansler (1836—1929), jež byla povýšena do šlechtického stavu s titulem hraběnky de Edla. Z tohoto manželství se narodila dcera Alicie Sasko-Kobursko-Gothajsaká. Po Ferdinandově smrti 15. prosince roku 1885 zdědila Elise většinu jeho majetku.
K poslednímu odpočinku byl Ferdinand uložen po boku své první manželky, královny Marie II., v Panteónu dynastie Braganzů v kostele San Vicente de Fora v Lisabonu.
Vývod z předků
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferdinand II of Portugal na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand II. Portugalský na Wikimedia Commons
- http://www.thepeerage.com/p10450.htm#i104491
- http://parasintra.blogspot.cz/2005/10/d-fernando-ii-o-rei-artista-1816-1885.html (portugalsky)
- https://web.archive.org/web/20140401034802/http://otechestvo.org.ua/main/200512/1604.htm (rusky)
Předchůdce: Marie II. |
Portugalský král s Marií II. 1837—1853 |
Nástupce: Petr V. |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk