Ferdinand Deym ze Stříteže
Rodový erb Deymů ze Stříteže
Doživotní člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady
Ve funkci: 24. března 1897[1] – 9. února 1900
Panovník	František Josef I.
Poslanec rakouské Říšské rady
Ve funkci: 30. dubna 1888[1] – 22. ledna 1897[1]
Panovník	František Josef I.
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1892 – 1895
Panovník	František Josef I.
Ve funkci: 1870 – 1872
Panovník	František Josef I.
Stranická příslušnost
Členství	Český klub (Str. konz. velkostatku)
Narození	21. června 1837 Erdevik Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	9. února 1900 (ve věku 62 let) Vídeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Rodiče	František starší Deym ze Stříteže a Ludmila Antonie z Valdštejna-Wartenbergu
Příbuzní	František II. Deym ze Stříteže (sourozenec)
Náboženství	římskokatolické[1]
Ocenění	Nejvyšší spokojenost (1866)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Deym ze Stříteže, v německojazyčných pramenech též Ferdinand Deym von Střitež (21. června 1837 Erdevik, Chorvatsko (dnes Srbsko)^[1] – 9. února 1900 Vídeň^[2][1]), byl český šlechtic z rodů Deymů ze Stříteže a politik, v době Rakouska-Uherska na konci 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Jeho bratrem byl František Deym ze Stříteže (1838–1903) z Hostinného, rovněž aktivní jako politik (člen Panské sněmovny).^[3] Ferdinand se narodil roku 1837. Sloužil jako důstojník v rakouské armádě. Byl čestným rytířem Řádu německých rytířů. Od roku 1865 byl komořím. Sídlil ve Velkých Kunčicích v Slezsku.^[2]

Roku 1866 se mu dostalo od císaře za loajálnost a činy během okupace Pruskem výrazu Nejvyšší spokojenosti.^[4]

Od zemských voleb v roce 1870 zasedal na Českém zemském sněmu, kam byl zvolen za kurii velkostatkářskou (nesvěřenecké velkostatky).^[2][5]

V 80. letech se zapojil i do celostátní politiky. Ve doplňovacích volbách roku 1888 získal mandát na Říšské radě za velkostatkářskou kurii v Čechách. Slib složil 30. dubna 1888. Mandát obhájil v řádných volbách do Říšské rady roku 1891.^[6] K roku 1891 se uvádí jako Ferdinand von Střitež, hrabě a velkostatkář, bytem ve Velkých Kunčicích.^[7] Na Říšské radě je v roce 1890 uváděn jako člen Českého klubu, který tehdy sdružoval staročeské, moravské a velkostatkářské křídlo české reprezentace.^[8]

V 90. letech se také krátce vrátil i do zemského sněmu, kam byl Ferdinand hrabě Deym zvolen v doplňovací volbě v 29. září 1892 za velkostatkářskou kurii (svěřenecký velkostatek).^[9]

24. března 1897 byl povolán do Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).^[2][3]

Byl členem Strany konzervativního velkostatku. Podporoval české národní hnutí a státní právo. V Říšské radě po jistou dobu vystupoval jako mluvčí konzervativní šlechty.^[2]

Zemřel v únoru 1900. Ještě v noci před úmrtím pracoval u svého psacího stolu. Pak se odebral na lůžko. O třetí hodině ranní zemřel ochrnutím srdce.^[2]

Odkazy

Reference