A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Energetika v Česku je výroba, spotřeba, import a export energie a elektřiny v Česku. Vývoj české energetiky vždy byl a nadále je výrazně ovlivňován omezenou dostupností některých primárních energetických zdrojů (předně zemního plynu, ropy a uranu), což zejména v oblasti výroby elektřiny a tepla vytvořilo historicky silnou závislost ČR na domácích zásobách hnědého a černého uhlí. Potenciál obnovitelných zdrojů energie byl v minulosti již prakticky vyčerpán (vodní energie) anebo podmínky pro jejich využití nejsou v porovnání s jinými státy EU s ohledem na geografické, klimatické a geologické charakteristiky ČR příznivé (sluneční, větrná, geotermální energie).
Většina elektřiny vyrobené v ČR pochází z uhelných (40,3 %, r. 2021) a jaderných (36,2 %, r. 2021) elektráren a dále z elektráren využívajících obnovitelné zdroje energie (12,4 %, r. 2021). V roce 2022 se v Česku vyrobilo 78,8 TWh elektřiny (netto, tj. bez ztrát při výrobě) a spotřeba byla 60,4 TWh.[1] Saldo (tj. rozdíl mezi vývozem a dovozem) bylo v roce 2023 13,5 TWh,[1] což je asi 16 % (nejvyšší saldo 17,1 TWh bylo v roce 2012).[2][3]
Dominantním výrobcem elektřiny je akciová společnost ČEZ, která v Česku provozuje 7 uhelných, 2 jaderné, 31 vodních (z toho 3 přečerpávací), 1 paroplynovou, 12 fotovoltaických a 2 větrné elektrárny, dále 1 zdroj spalující čistou biomasu, 1 bioplynovou stanici, 3 teplárny (z toho jedna plynová) a více než 130 kogeneračních jednotek.[4] Společnost ČEZ tak v roce 2021 přispěla téměř dvěma třetinami k celkovému objemu výroby elektřiny v Česku (53,2 TWh, z toho 33,4 TWh v bezemisních zdrojích, tj. 63 %).[5] Mezi další velké výrobce elektřiny patří Sev.en Energy AG (10,4 TWh, r. 2021),[6] Sokolovská uhelná a.s. (3,3 TWh, r. 2020)[7] a Energetický a průmyslový holding (2,5 TWh, 2021).[8]
Přehled toků energie
Podíl zdrojů na celkovém množství energie v ČR v roce 2020[zdroj?
Energetická bilance je historicky zveřejňována Českým statistickým úřadem,[9] od roku 2014 v metodice Eurostatu. Přes vysokou závislost na dovozu zemního plynu a surové ropy (nejvíce na Rusku, dále Ázerbájdžánu a Německu), patří ČR ke členským státům EU s nejmenší energetickou dovozní závislostí, která v roce 2020 činila 39 % (průměr EU 57,5 %). Nižší míra dovozní závislosti je dosahována vysokou primární produkcí pevných fosilních paliv a také vysokým podílem jaderného tepla (vyrobeného v reaktoru při jaderném štěpení) v energetickém mixu, které je považováno za domácí zdroj bez ohledu na původ paliva.
Energetická dovozní závislost ČR má rostoucí trend daný zejména útlumem domácí těžby uhlí s dopadem na saldo zahraničního obchodu s pevnými fosilními palivy, kdy od roku 2017 jejich dovoz převažuje nad vývozem a ČR se v tomto segmentu stala dovozně závislou na Polsku. Tuzemská těžba surové ropy a zemního plynu je zanedbatelná a pohybuje se v nižších jednotkách procent celkové spotřeby těchto energetických komodit v ČR.
Z množství energie cca 1870 PJ získané z domácích zdrojů a dovozem v roce 2020, byly zhruba dvě třetiny (1240 PJ) před konečným užitím dále zušlechťovány v rámci transformačních procesů (výroba elektřiny, koksu, ropných produktů aj.), při kterých bylo cca 490 PJ energie ztraceno.[10]
| 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Domácí zdroje1 | 1 334 | 1 355 | 1 354 | 1 269 | 1 234 | 1 195 | 1 131 | 1 145 | 1 143 | 1 112 | 983 |
| Dovoz | 864 | 895 | 823 | 852 | 883 | 918 | 905 | 1 000 | 966 | 1 004 | 886 |
| Vývoz | 381 | 368 | 362 | 350 | 351 | 352 | 332 | 323 | 292 | 270 | 231 |
| Celkové množství energie2 | 1 895 | 1 827 | 1 820 | 1 802 | 1 758 | 1 760 | 1 736 | 1 816 | 1 821 | 1 800 | 1 682 |
| Dovozní závislost3 | 25,5 | 28,8 | 25,4 | 27,9 | 30,2 | 32,1 | 33,1 | 37,4 | 37,0 | 40,9 | 39,0 |
| 1 Primární produkce; 2 Bilanční rozdíl způsoben změnou stavu zásob a recyklovanými produkty; 3 Definováno jako (dovoz - vývoz) / celkové množství energie | |||||||||||
Výroba elektřiny
Údaje o výrobě elektřiny zveřejňuje Energetický regulační úřad na základě dat získaných od licencovaných subjektů, kterými jsou výrobci elektřiny, provozovatelé distribučních soustav a přenosové soustavy, a v případě podporovaných obnovitelných zdrojů také operátor trhu s elektřinou OTE, a.s. V následující tabulce je uvedena struktura hrubé (brutto) výroby elektřiny v ČR v členění dle paliv a technologií po roce 2010.[2] Jako hrubá je označována výroba elektřiny měřená na svorkách generátorů (zdrojů).