Eldar (jinak také Elfové Velké pouti) je označení pro skupinu elfů v knihách o Středozemi J. R. R. Tolkiena (například v Silmarillionu a Pánu Prstenů).

Význam a dělení

Slovo Eldar znamená v elfštině „hvězdný lid“. Jsou jím označováni elfové, kteří přijali pozvání Oromëho a vydali se na pouť na západ – od jezera Cuiviénen do Amanu – říše Valar.

Jako opak k Eldar je používán výraz Avari (neochotní) pro elfy, kteří toto pozvání odmítli. Eldar (především Calaquendi, kterým se podařilo dojít až do Amanu) později Avari výrazně převyšovali moudrostí, krásou a zručností, což byl důsledek jejich života po boku bohů – Valar a Maiar v jejich říši.

Eldar se na cestu rozdělili do tří zástupů – Vanyar vedené Ingwëm, Noldor vedené Finwëm a Teleri vedené Elwëm a jeho bratrem Olwëm.

Zatímco první dva zástupy dorazily jako celek do Amanu, zástup Teleri se cestou několikrát rozštěpil - odtrhli se například Nandor nebo později přátelé a blízcí Elwëho známí jako Sindar. Tyto odštěpené části Teleri jsou sice počítáni mezi Eldar, ale nikoliv mezi Calaquendi (Elfy světla), neboť nikdy neviděli Stromy Amanu – Laurelin a Telperion. Výjimkou je král Sindar – Elwë, který byl spolu s druhými dvěma vůdci ve Valinoru na návštěvě před poutí.

Jako všichni elfové jsou vysocí, lehkonozí, mají špičaté uši a jsou snad ze všech nejkrásnější, protože v jejich zemi není zdaleka tolik zlých událostí jako ve Středozemi.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.