A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jako ekodesign je obecně označován design, který do vývoje a návrhu produktů zahrnuje i hledisko ochrany životního prostředí.
Ekodesign či ekologický design (anglicky ecodesign či ecological design) má řadu definic. Američtí průkopníci ekodesignu Sim Van der Ryn a Stuart Cowan jej definují jako: „jakoukoli formu designu, která minimalizuje dopady na životní prostředí tím, že se integruje do existujících procesů.“[1] Květoslava Remtová v tematické příručce Ministerstva životního prostředí (MŽP) píše, že: Ekodesign můžeme definovat jako systematický proces navrhování a vývoje výrobku, který vedle klasických vlastností jako je funkčnost, ekonomičnost, bezpečnost, ergonomičnost, technická proveditelnost, estetičnost apod., klade velký důraz na dosažení minimálního negativního dopadu výrobku na životní prostředí, a to z hlediska jeho celého životního cyklu.[2]
Původ termínu
Termín ekodesign pochází z anglického výrazu ecodesign.
Pro lepší pochopení uvedené definice je vhodné poznamenat, že slovo design se v českém jazyce používá téměř výhradně ve vztahu ke vzhledu výrobku. V angličtině však vyjadřuje i vlastní proces vývoje návrhu a výroby. Jednotlivé fáze a části tohoto procesu jsou v dnešní době vysoce specializovanými oborovými činnostmi, které obvykle zastává tým specialistů.
V oblasti environmentálních přístupů v designu se dnes kromě termínu eco-design resp. ecodesign (ekodesign) setkáváme také s těmito pojmy: Environmental design (environmentální design nebo „design šetrný k životnímu prostředí“), design for environment (design pro environment), green design (zelený design) nebo sustainable design (udržitelný design). Obsah těchto pojmů je v podstatě identický, neboť využívá stejné strategie.
Vývoj environmentálně orientovaného designu
Na utváření environmentálních postojů a vznik environmentálně orientovaného designu měl vliv environmentalismus. Nejvíce se začal rozvíjet v 70. a 80. letech 20. století jako reakce na prohlubující se ekologické problémy. K environmentálnímu přístupu se hlásila řada vědců i laických aktivistů z mnoha oborů lidské činnosti. Takto se profilovali i někteří představitelé postmoderní architektury a později i designu.[3]
Zájem o environmentální problematiku někdy přerůstá až do módy. Nebo můžeme hovořit o určitém stylu, v němž se environmentální východiska stala také východisky estetickými. Například můžeme hovořit o designu recyklace, v němž designér pracuje znovu s již použitým materiálem jako např. umělá hmota, plech, papír, kůže.
Pod termíny používanými v současnosti si však není možné představovat prapůvodní pojetí historického „zeleného designu“, pro nějž bylo charakteristické odmítání těch „neekologických“ materiálů a naopak používání materiálů přírodních. Díky technologickému pokroku a přísnější legislativě postupně dochází k zavádění šetrnějších výrobních technologií. Výrazně pokročila možnost recyklovat i ty materiály, u kterých to nebylo dříve možné.
Strategie a postupy
Ekodesign se během své krátké historie vyvinul, z několika velice obecně formulovaných tezí hlásících se explicitně k ochraně životního prostředí, v obor s rozvinutými strategiemi a propracovanou metodikou.
Ekodesign se zaměřuje ne jenom na výrobek jako takový nebo jeho případnou recyklaci. Velice často přesahuje i do oblasti managementu a optimalizace výrobních procesů a produkt posuzuje z hlediska jeho celého životního cyklu. K tomu se využívá systémová analýza LCA (Life Cycle Assessment).
Význam ekodesignu
- Účinný nástroj pro ochranu životního prostředí a dosažení udržitelného rozvoje.
- Východisko řešení závažných etických otázek spojených s poškozováním životního prostředí průmyslovou výrobou a konzumním životním stylem.
- Příznivé ekonomické aspekty a zlepšení kvality života – ekodesign (ve srovnání se standardní výrobou) uplatňuje šetrnější materiály i výrobní postupy vůči životnímu prostředí i zdraví lidí. Je úsporný tam, kde má smysl šetřit a vnáší kvalitu tam, kde to je žádoucí.
Odkazy
Reference
- ↑ Současně uplatňované modely ekodesignu a inovativní spotřebitelské modely (2022). Centrum pro otázky životního prostředí UK . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-21.
- ↑ REMTOVÁ, Květa. Ekodesign. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2003. : s.4
- ↑ KOLESÁR, Zdeno. Kapitoly z dějin designu. Praha: Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze, 2004. ISBN 80-86863-03-4. : s.113-118
Literatura
- FUAD-LUKE, Alastair. Eco Design, The Sourcebook. San Francisco: Chronicle Books LLC, 2002. (angličtina)
- HAUFEE, Thomas. Design. Brno: Computer Press, 2004.
- KALISTOVÁ, Magdalena. Můj domácí sebezpyt – Praktické a vyzkoušené návody pro ekologicky citlivější péči o domácnost a osobní hygienu. Praha: Revolver Revue, 2008.
- KOLESÁR, Zdeno. Kapitoly z dějin designu. Praha: Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze, 2004. ISBN 80-86863-03-4.
- REMTOVÁ, Květa. Ekodesign . Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2003 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-17. ISBN 80-7212-230-4.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu ekodesign na Wikimedia Commons
- Ekodesign Centrum inovací a rozvoje, cir.cz
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk