A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![]() | |
---|---|
![]() Ectocarpus siliculosus | |
Vědecká klasifikace | |
Doména | Eukaryota |
Říše | Chromalveolata |
Podříše | SAR |
Infraříše | Stramenopila |
Třída | chaluhy (Phaeophyceae) |
Řád | Ectocarpales Setchell & Gardner |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ectocarpales představují řád chaluh (Phaeophyceae).
Systematika
Řád Ectocarpales byl na základě životního cyklu či stavby stélky považován za primitivní skupinu chaluh; z ektokarpálních vláknitých řas podle tohoto pohledu měly evolučně vycházet morfologicky odvozenější řády chaluh. Teprve data založená na molekulární fylogenetice ukázala, že vláknité ektokarpální chaluhy jsou zjednodušené sekundárně, a původní pohled je tedy nesprávný. Sesterský taxon vůči řádu Ectocarpales představuje nepočetný řád Asterocladales, přičemž rozkol obou těchto linií je kladen teprve do konce období křídy před asi 66 miliony lety. Tento klad navíc vykazuje blízkou příbuznost se řádem Laminariales, jehož zástupci – kelpy – se vyznačují jedněmi z morfologicky nejsložitějších stélek mezi chaluhami vůbec.[1]
Řád Ectocarpales patří mezi druhově nejbohatší řády chaluh (celkem čítá asi 750 druhů), systematika této skupiny je však i kvůli komplikované evoluční historii nestálá. V některých starších systémech se lze např. setkat se řády Chordariales, Dictyosiphonales či Scytosiphonales, které však moderní systémy považují na základě molekulárních dat za součást Ectocarpales s.l.[1]
Následující seznam 6 čeledí ektokarpálních chaluh vychází z [2]:
- Acinetosporaceae G. Hamel ex Feldmann (1937)
- Adenocystaceae Rousseau, Reviers, Leclerc, Asensi et Delépine (2000)
- Chordariaceae Greville (1830)
- Ectocarpaceae C. Agardh (1828)
- Petrospongiaceae Racault, R.L. Fletcher, Reviers, G.Y. Cho, S.M. Boo, Parente et F. Rousseau (2009)
- Scytosiphonaceae Ardissone et Straforello (1877)
Řasa Ectocarpus siliculosus se stala první chaluhou s osekvenovaným genomem.[3]
Popis a životní cyklus
V závislosti na druhu je stélka buď vláknitá, pseudoparenchymatická nebo parenchymatická, typicky diferencovaná na poléhavý disk a vlastní vzpřímené vláknité, cibulovité nebo listovité „tělo“.[4]
Pro vývojový cyklus bývá typická rodozměna, již lze demonstrovat u modelového druhu Ectocarpus siliculosus: diploidní sporofyty produkují v unilokulárních sporangiích haploidní spory, jež dávají vzniknout samčím nebo samičím gametofytům. Gametofyty produkují v plurilokulárních gametangiích izogamety, jejichž fúze dává vzniknout zygotě a následně novému sporofytu. Vyjma pohlavního rozmnožování se objevuje i rozmnožování prostřednictvím nepohlavních spor, produkovaných buďto sporofyty, anebo tzv. partenosporofyty, jež mohou vznikat z neoplozených gamet. Samčí a samičí gametofyty, jakož i (parteno)sporofyty jsou svým vzhledem vzájemně jen těžko rozlišitelné.[5]
Galerie
- Galerie vybraných zástupců
Odkazy
Reference
- ↑ a b BRINGLOE, Trevor T.; STARKO, Samuel; WADE, Rachael M. Phylogeny and Evolution of the Brown Algae. Critical Reviews in Plant Sciences. 2020-07-03, roč. 39, čís. 4, s. 281–321. Dostupné online . ISSN 0735-2689. DOI 10.1080/07352689.2020.1787679.
- ↑ SILBERFELD, Thomas; ROUSSEAU, Florence; REVIERS, Bruno de. An Updated Classification of Brown Algae (Ochrophyta, Phaeophyceae). Cryptogamie, Algologie. 2014-05, roč. 35, čís. 2, s. 117–156. Dostupné online . ISSN 0181-1568. DOI 10.7872/crya.v35.iss2.2014.117. (anglicky)
- ↑ COCK, J. Mark; STERCK, Lieven; ROUZÉ, Pierre. The Ectocarpus genome and the independent evolution of multicellularity in brown algae. Nature. 2010-06, roč. 465, čís. 7298, s. 617–621. Dostupné online . ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/nature09016. (anglicky)
- ↑ LEE, Robert Edward. Phycology. 5. vyd. Cambridge, United Kingdom: Cambridge University Press, 2018. xii, 535 s. ISBN 978-1-107-55565-5, ISBN 1-107-55565-5. OCLC 1013526786 S. 431–436.
- ↑ CHARRIER, Bénédicte; COELHO, Susana M.; LE BAIL, Aude. Development and physiology of the brown alga Ectocarpus siliculosus : two centuries of research. New Phytologist. 2008-01, roč. 177, čís. 2, s. 319–332. Dostupné online . ISSN 0028-646X. DOI 10.1111/j.1469-8137.2007.02304.x. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ectocarpales na Wikimedia Commons
Taxon Ectocarpales ve Wikidruzích
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk