A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Dolnorýnsko-vestfálský kraj nebo jen Vestfálský kraj, (německy Niederrheinisch-Westfälischer Reichskreis, latinsky Circulus Westphalicus sive Germaniae Inferioris, anglicky Lower Rhenish and Westphalian circle) byl jedním z deseti krajů Svaté říše římské. Existoval v letech 1500–1806, tedy po celou dobu existence krajského zřízení v říši, ovšem po míru v Lunéville ztratil kraj většinu svého území. Kraj zaujímal oblast severozápadního Německa a od reformace platil za kraj konfesionálně smíšený.
Členové kraje
Některé stavy jsou uváděny duplicitně či triplicitně podle toho, jak se v průběhu let měnilo jejich pořadí. Léna krajských stavů odstoupená říší Francii po míru v Lunéville r. 1801 jsou označena kurzívou
Vysvětlivky: K - členské panství s knížecím statusem; V - člen, kterému náležel virilní hlas v knížecí radě říšského sněmu
Lavice knížat
- Biskupství Cambrai K, V (od r. 1559 arcibiskupství, r. 1679 pohlceno Francií)
- Lutyšské biskupství K, V
- Mindenské biskupství K, V (r. 1648 sekularizováno a připadlo Braniborsku)
- Münsterské biskupství K, V
- Osnabrücké biskupství K, V
- Paderbornské biskupství K, V
- Utrechtské biskupství K, V (členem jen krátce, již roku 1528 připojeno k Habsburskému Nizozemí)
- Corveyské biskupství K, V (biskupstvím od r. 1783, předtím zasedalo mezi kláštery za Stavelotem)
- Verdenské biskupství K, V (roku 1648 sekularizováno a připadlo Švédsku)
- Spojená benediktinská opatství Stavelot a Malmédy K, V (od r. 1576)
- Benediktinské opatství Corvey K, V (v l. 1582-1783, pak povýšeno na biskupství)
- Spojená vévodství Jülich a Berg K, V (do roku 1609 v personální unii s Klévskem, dále součást Vévodství Falc-Neuburg)
- Klévské vévodství K, V (do roku 1609 v personální unii s Jülišskem a Bergem, poté součást Braniborska)
- Geldernské vévodství K, V (od roku 1548 bylo součástí Burgundského kraje)
- Mindenské knížectví K, V (jako sekulární knížectví členem od r. 1648, patřilo Braniborsku)
- Verdenské knížectví K, V (jako sekulární knížectví členem od r. 1648, do r. 1720 patřilo Švédsku, do r. 1731 Dánsku a dále Hannoversku)
- Nasavsko-dillenburské hrabství V (mezi knížaty od roku 1664)
- Východofríské hrabství V (mezi knížaty od roku 1667)
- Knížectví Moers K, V (mezi knížaty od r. 1707, součást Pruska)
- Hrabství Wied (pod vládou rodu Wiedů)
Lavice prelátů
- Benediktinské opatství Corvey K, V (do r. 1582, pak mezi knížaty)
- Opatství benediktinek Kornelimünster K
- Spojená benediktinská opatství Stavelot a Malmédy K, V (do r. 1576, pak mezi knížaty)
- Opatství benediktinů ve Werdenu K
- Konvent světských kanovnic v Essenu K
- Konvent světských kanovnic v Herfordu K
- Konvent světských kanovnic v Thornu K
- Benediktinské opatství v Echternachu
Lavice hrabat a pánů
Původní hrabství a panství
- Hrabství Bentheim
- Hrabství Manderscheid (roku 1546 mediatizováno habsburským Lucemburskem)
- Hrabství Bronckhorst (držel místní rod pánů/hrabat, ten r. 1719 vymřel a členství hrabství v kraji bylo zrušeno)
- Panství Diepholz (od r. 1530 hrabství, od r. 1585 součást Brunšvicko-lüneburského vévodství)
- Hrabství Hoya (od r. 1582 součást Brunšvicko-lüneburského vévodství)
- Panství Lippe (od r. 1529 hrabství)
- Hrabství Moers (od r. 1541 personální unie s Klévskem, od r. 1600 v držení nizozemských místodržících z rodu Oranžských, od r. 1707 mezi knížaty a součást Pruska)
- Nasavsko-dillenburské hrabství (od r. 1664 mezi knížaty)
- Hrabství Oldenburg a Delmenhorst (od r. 1774 vévodství)
- Hrabství Východní Frísko (od r. 1667 mezi knížaty)
- Hrabství Wied (v držbě rodu Wiedů)
- Hrabství Pyrmont
- Hrabství Rietberg (hrabaty byli fríští náčelníci z rodu Omken, od r. 1581 sekundogenitura hrabat Cirksenů, r. 1699 sňatkem přešlo na hrabata/knížata z Kounic)
- Panství Reichenstein (léno Wiedů, od r. 1698 plně bezprostřední a předáno pánům/hrabatům Nesselrode)
- Panství Reifferscheid
- Hrabství Sayn (od r. 1636 po vymření místního rodu rozděleno)
- Hrabství Sayn-Hachenburg
- Hrabství Sayn-Altenkirchen
- Hrabství Schaumburg (roku 1640 rozděleno včetně hlasu)
- Hrabství Schaumburg-Lippe
- Hesenské Schaumbursko (součást Hesenska-Kasselska)
- Hrabství Spiegelberg
- Hrabství Steinfurt (v držbě rodu Bentheimů)
- Hrabství Tecklenburg (držela hrabata ze Schwerinu, od r. 1557 hrabata z Bentheimu, od r. 1696 hrabata ze Solmsu, od r. 1707 součást Pruska)
- Panství/Hrabství Winnenburg a Beilstein (původně léno trevírského kurfiřtství, propůjčené hrabatům von Winneneburg und Beilstein, r. 1652 uděleno v léno Metternichům, r. 1679 povýšeno na hrabství a konec lenní závislosti na Trevíru)
Hrabství a panství přistoupivší do r. 1792
Mnohá panství a hrabství přistoupivší po založení kraje, dosáhla říšské bezprostřednosti až v 17. nebo 18. století, což zpozdilo jejich přijetí mezi krajské stavy.
- Panství Anholt (patřilo pánům/hrabatům van Bronckhorst-Battenburg, od r. 1649 knížatům ze Salmu)
- Spojená hrabství Blanckenheim a Geroldstein (v držbě hrabat z Manderscheidu, r. 1780 přešlo sňatkem na Šternberky)
- Panství Gemen (Gehmen) (bezprostřední od r. 1700, v držbě hrabat Limburg-Styrum, od r. 1801 svobodných pánů Boyneburg-Bömelberg)
- Panství Gimborn a Neustadt (mezi krajskými stavy od r. 1682, patřilo Schwarzenbergům a od r. 1782 hrabatům von Wallmoden)
- Hrabství Gronsveld (hrabstvím od r. 1586, v držbě hrabat van Bronckhorst, od r. 1719 hrabat von Toerring-Jettenbach)
- Hrabství Hallermund (nebylo bezprostřední, pod vládou Hannoverska, hlas na krajském sněmu měl od r. 1709 hrabě Platen)
- Hrabství Holzappel (též Holzapfel, v kraji od r. 1643, patřilo císařskému polnímu maršálkovi Petru Melanderovi von Holzappel, od r. 1653 Nasavským, od r. 1676 anhaltským Askáncům)
- Hrabství Kerpen a Lommersum (bezprostřední od r. 1786, v držbě hrabat Schaesbergů)
- Panství Myllendonk (bezprostřední od r. 1700, v držení hrabat Osteinů)
- Panství Rekem (Reckheim) (přistoupilo se získáním bezprostřednosti r. 1620, od r. 1623 hrabstvím)
- Hrabství Schleiden (v držbě hrabat van der Mark)
- Panství Wickrath (v držbě rytířů/pánů/hrabat z Quadu)
- Hrabství Wittem (bezprostřední od r. 1689, v držbě pánů/hrabat Plettenbergů)
- Hrabství Lingen (panství nizozemských místodržících, princů oranžských, od r. 1702 součást Pruska)
- Hrabství Ravensberg (od r. 1614 součást Braniborska-Pruska)
- Hrabství Hoorn (od r. 1614, patřilo lutyšským biskupům)
Lavice krajských měst
- Cáchy
- Cambrai (od r. 1679, tj. od Nijmegenského míru součást Francie a konec příslušnosti ke kraji)
- Dortmund
- Kolín
- Duisburg
- Herford
- Verden
- Brakel
- Düren
- Lemgo
- Soest
- Warburg
- Wesel
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolnorýnsko-vestfálský kraj na Wikimedia Commons
- Seznam členů a stavů Říšských krajů (anglicky)
- Říšská matrika z r. 1532 na Wikizdrojích (německy)
- Mapy států v kraji k r. 1789
Literatura
- DOTZAUER, Winfried: Die deutschen Reichskreise in der Verfassung des alten Reiches und ihr Eigenleben. 1500–1806. Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt 1989, ISBN 3-534-04139-9 částečně dostupný online
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk