A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Divadelní spolek Jezírko je amatérský divadelní soubor v Plzni.
Počátky spolku
Divadelní spolek Jezírko je jedním z nejstarších souborů na území města Plzně. Již v roce 1916 se na Košutce sešlo několik zájemců o divadlo, aby založili při místním DTJ v rámci České besedy divadelní ochotnický spolek. Byli to hlavně manželé Nádeníkovi, manželé Opolzerovi, Josef Bíba, pan Puchta, paní Svobodová a paní Hodačová, prvním představením se stalo Srdíčko z lásky, které odehráli v lochotínském pavilónku.
Divadelníci se scházeli u Kouřimů a hrálo se v přírodě. Až když byl při restauraci U Pavlů vybudován sál s jevištěm, získali ochotníci své stálé zázemí. O scénické provedení a stavbu kulis se v té době staral Ondřej Kail, který byl žákem profesora Skupy a o techniku Josef Morava. Spolek uváděl pravidelně několik her do roka, především hry J. K. Tyla, V. K. Klicpery, A. Jiráska a mnoha dalších obrozeneckých autorů. Soubor vystupoval nepřetržitě do roku 1943, kdy byl při náletu zničen jak hostinec, tak i veškerý majetek spolku. Členové však nezaháleli a začali pracovat po boku divadelních ochotníků z Bolevce v sále Lidového domu, kde bylo místo pro 400 diváků.
Činnost po roce 1945
Hned v roce 1945 se ale z iniciativy mládeže začal stavět nový kulturní dům i s jevištěm a divadelními šatnami a tento kulturní dům se stal stálým sídlem divadelních ochotníků na Košutce, kteří se společně se svazem mládeže zasloužili o jeho výstavbu brigádnickou prací. Už v roce 1946 bylo uvedeno první představení na vlastní scéně, v roce 1948 přešel divadelní soubor pod správu Osvětové besedy, později pod Městské kulturní středisko.
Po zbourání Lidového domu v Bolevci v roce 1977 se spojili bolevečtí ochotníci se spolkem na Košutce a tak vznikl jeden velký soubor. Prvním společným představením byla Lucerna od Aloise Jiráska a nový velký soubor se přejmenoval na Divadelní soubor Lucerna. Za dlouhou dobu trvání souboru se vystřídalo několik vedoucích a režisérů, pro příklad můžeme jmenovat Jardu Nocara, Škardu, Raise, Truxu, Sladkého, Horáčkovou, Naxeru, Kučeru a z hostujících Františka Juřičku, Václava Kuchyňku a Václava Beránka. Divadelní soubor Lucerna hrál na Košutce na Jezírku a předvedl svým divákům tisíce divadelních představení různých žánrů od her lidových až po operetky a hry se zpěvy, přes komedie až k antickému dramatu. Z řad spolku vyšli i někteří profesionální herci, např. plzeňským divákům dobře známý Antonín Hajšman.
Takto působili košutečtí divadelníci až do roku 1990, kdy museli kulturní dům, který si svépomocí postavili, opustit a uvolnit ho pro firmu Baccardi, která ho získala ve výběrovém řízení. Firma přetvořila interiér na velkou diskotéku, kde již pro divadlo nebylo místo. S převzetím objektu sice firma převzala i patronát nad spolkem, ale ten po zániku samotné firmy zmizel společně s ní.
Změny v devadesátých letech
Jezírko jako jméno divadelního spolku je spojeno až se znovuobnovením spolkové činnosti v roce 1993. Soubor toto jméno přijal jako připomínku na mnoho divadelních her, které uvedl u košuteckého jezírka a odstěhoval se do Lidového domu v Černicích, kde zkoušel a hrál několik let. Vedoucím a režisérem se v této době stal Jaroslav Pára a zde se také zrodila podoba spolku tak, jak ji známe dnes. Divadlo plné mladých lidí, kteří se snaží zaujmout ještě mladší, dětské publikum. Pro tyto malé diváky se povedlo zavést v zimních měsících stálý program, víkendová představení pro děti. Během let bylo nastudováno a dopremiérováno několik nových představení: pohádková hra Zvířátka a Petrovští, která se dočkala rekordních sto repríz, obnovená premiéra hry Cesta do pohádky a zpátky, pohádky Hurá do pekla!, O princezně solimánské a loutkového představení Veselá medvíďata. Na některých těchto projektech se na scéně podílel výtvarník Jaroslav Hrubý. A právě zde v Černicích také soubor oslavil své jubileum a to 80 let trvání.
Poté došlo k dalšímu stěhování. Přibližně ze stejných důvodů jako v předešlém případě, a to že noví majitelé a pronajímatelé raději sál zavřou, než by ho nechali využívat bez velkých výdělků. Po nuceném odchodu z Lidového domu v Černicích se stal soubor samostatným výdělečným subjektem, závislým na dotacích, sponzorech a především na vlastním výdělku. Soubor se na necelé dvě sezóny usídlil v Lidovém domě na Bílé Hoře, kde byla opět snaha zavést pravidelný nedělní program, a kde jsme obohatili repertoár o další premiéry O statečné princezně a pro nejmenší diváky pohádkové pásmo O perníkové chaloupce a Červená Karkulka.
Vzhledem k velmi nepříznivým podmínkám byl soubor opět před nutností změnit své působiště a tím se pro nás stala sokolovna v Křimicích u Plzně. Stálý program byl narušen rozsáhlou rekonstrukcí sokolovny, i přesto zde vznikly další projekty, a to premiéra hry O ptáku Ohniváku a lišce Ryšce a pohádka Pasáček vepřů.
Křimické zámecké divadelní slavnosti a současnost
V Křimicích se zrodil a uskutečnil nápad, který se stal v parku zdejšího zámku tradicí, Křimické zámecké divadelní slavnosti. V roce 2001 k této příležitosti byla uvedena jedna z nejkrásnějších her Williama Shakespeara Sen noci svatojánské, která se zde hrála po tři večery. V roce dalším spolek pořádal letní večery ve společnosti pohádkových příběhů a široké veřejnosti celý týden. Diváci se setkali s elfy Shakespearova příběhu, ale také s Haničkou, vodníky Jiráskovy Lucerny a jinými pohádkovými postavami z repertoáru spolku.
Pro tuto příležitost byla upravena pro venkovní prostředí pohádka O ptáku Ohniváku a lišce Ryšce a rovněž se zde odehrála premiéra nové hry Hora Magura. Od roku 2003 je v našem repertoáru rovněž v křimickém zámeckém parku odpremiérovaná hra J.K.Tyla Hody divých žen aneb Strakonický dudák. V roce 2005 byl křimický zámecký park svědkem premiéry hry E.Labiche-M.Horníčka Slaměný klobouk.
Celý tento projekt divadelních slavností by se nikdy nemohl uskutečnit bez podpory rodiny Lobkowiczů.
Kvůli rekonstrukci křimické sokolovny došlo k dalšímu stěhování, domovskou scénou se na čas stal sál "U Ženíšků" v Červeném Hrádku. V roce 2005 se naskytla příležitost vrátit se do opraveného Lidového domu v Černicích, nicméně od září 2005 působí spolek v Kulturním domě Šeříková v Plzni.
Externí odkazy
- www.jezirko.info – oficiální stránky
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk