A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Dicynodontia Stratigrafický výskyt: Perm - pozdní trias, asi před 268 až 201 miliony let | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | Synapsida |
Infrařád | Dicynodontia Owen, 1859 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dicynodontia („dicynodonti“, v překladu „dvojitý psí zub“) jsou vyhynulou skupinou anomodontních terapsidů, kteří vznikli v období pozdního permu.[1] Jejich rozkvět nastal především v období druhohorního triasu (asi před 252 až 201 miliony let). Žili po boku nejstarších dinosaurů, kterým také dlouho částečně ekologicky konkurovali. Vyhynuli patrně zcela při hromadném vymírání na konci triasu před 201 miliony let.[2]
Popis a evoluční historie
Byli mezi nimi menší až poměrně velcí býložravci, charakterističtí dvojicí výrazných tesákovitých zubů. Jsou také nejúspěšnějšími synapsidy kromě savců, se kterými jsou spřízněni. Dle fosilních dokladů z Austrálie možná některé druhy přežily dokonce až do spodní křídy (asi před 105 miliony let)[3], novější výzkumy to však nepotvrzují.[4] Bylo popsáno více než 70 rodů, šlo tedy o poměrně početnou skupinu. Největší zástupci měli velikost hrocha a jejich zkameněliny byly objeveny v roce 2008 na území Polska (Lisowice).
Fosilie dicynodontů již byly objeveny i v Japonsku, což dokládá propojenost kontinentů v období triasu.[5] Novější výzkumy ale ukazují, že mnohé druhy byly ve skutečnosti endemické a neměly globální či alespoň značně velké zeměpisné rozšíření.[6][7]
Paleobiologie
U některých fosilií dicynodontů byly zjištěny stopy poranění jejich „klů“, vedoucích k abnormálnímu růstu.[8] Mnohé druhy měly schopnost hrabat nory a podzemní doupata, což dokládají i mnohé jejich kosterní adaptace k fosoriálnímu způsobu života.[9] Charakteristická byla pro tuto skupinu přítomnost výrazných „klů“, které měly značný ekologický význam (vyhrabávání potravy, vnitrodruhové zápasy, rozeznávání, apod.).[10]
Podle výzkumu izotopů prvků ve fosiliích některých druhů bylo zjištěno, že mláďata dicynodontů se kromě rostlinné stravy živila také hmyzem a dospělci zřejmě dávali přednost měkké pobřežní vegetaci.[11]
Doba vyhynutí
Posledními prokazatelnými zástupci dicynodontů jsou v současnosti obří jedinci, jejichž fosilie byly objeveny v jižním Polsku (druh Lisowicia bojani). Dlouho nebylo jisté, zda tato fauna existovala v období triasového stupně karn (před 237 až 227 m. l.) nebo až pozdějšího stupně nor (227 až 208 m. l.). Korelací s fosiliemi velkých čtvernožců z dané lokality bylo potvrzeno, že šlo až o pozdější období a dicynodonti tedy pravděpodobně vymírají v období před asi 210 miliony let.[12]
Taxonomie
- Infrařád Dicynodontia
- Rod Angonisaurus
- Rod Colobodectes
- Nadčeleď Eodicynodontoidea
- Čeleď Eodicynodontidae
- Nadčeleď Kingorioidea
- Čeleď Kingoriidae
- Klad Diictodontia
- Nadčeleď Emydopoidea
- Čeleď Cistecephalidae
- Čeleď Emydopidae
- Rod Myosauroides
- Rod Myosaurus
- Rod Palemydops
- Nadčeleď Robertoidea
- Čeleď Diictodontidae
- Čeleď Robertiidae
- Rod Robertia
- Nadčeleď Emydopoidea
- Klad Pristerodontia
- Rod Dinanomodon
- Rod Odontocyclops
- Rod Propelanomodon
- Čeleď Aulacocephalodontidae
- Čeleď Dicynodontidae
- Rod Dicynodon
- Čeleď Lystrosauridae
- Rod Kwazulusaurus
- Rod Lystrosaurus
- Čeleď Oudenodontidae
- Čeleď Pristerodontidae
- Nadčeleď Kannemeyeriiformes
- Čeleď Kannemeyeriidae
- Rod Dinodontosaurus
- Rod Dolichuranus
- Rod Ischigualastia
- Rod Kannemeyeria
- Rod Placerias
- Rod Rabidosaurus
- Rod Sinokannemeyeria
- Čeleď Shansiodontidae
- Čeleď Stahleckeriidae
- Čeleď Kannemeyeriidae
Nejasné zařazení:
- Rod Moghreberia
- Rod Wadiasaurus
Odkazy
Reference
- ↑ Jun, L. (2021). The tetrapod fauna of the upper Permian Naobaogou Formation of China: 6. Turfanodon jiufengensis sp. nov. (Dicynodontia). PeerJ. 9: e10854. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.10854
- ↑ https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosaurus-dinosauroid-jursky-jura-trias-vymirani-druhu.A211015_141200_veda_vse
- ↑ Thulborn, T.; Turner, S. (2003). The last dicynodont: an Australian Cretaceous relict. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. 270 (1518): 985–993. doi: 10.1098/rspb.2002.2296
- ↑ Espen M. Knutsen & Emma Oerlemans (2019). The last dicynodont? Re-assessing the taxonomic and temporal relationships of a contentious Australian fossil. Gondwana Research (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.gr.2019.07.011
- ↑ Archivovaná kopie. www.asahi.com . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-14.
- ↑ Christian F. Kammerer, Ricardo Araújo, Keila Cumbane, Zanildo MaCungo, Roger M. H. Smith & Kenneth D. Angielczyk (2022). New material of Dicynodon angielczyki (Synapsida: Anomodontia) from Mozambique and Zambia with biostratigraphic implications for African Permo-Triassic basins. Journal of Vertebrate Paleontology. e2041652. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2021.2041652
- ↑ R. Araújo, Z. Macungo, V. Fernandez, E.G. Chindebvu & L.L. Jacobs (2022). Kembawacela yajuwayeyi n. sp., a new cistecephalid species (Dicynodontia: Emydopoidea) from the Upper Permian of Malawi. Journal of African Earth Sciences. 104726. doi: https://doi.org/10.1016/j.jafrearsci.2022.104726
- ↑ Megan R. Whitney, Tse Yuen Tsing & Christian A. Sidor (2019). Histological evidence of trauma in tusks of southern African dicynodonts Archivováno 19. 1. 2019 na Wayback Machine.. Palaeontologia Africana. 53: 75–80. doi: https://hdl.handle.net/10539/26243
- ↑ Christian F. Kammerer (2021). Elevated Cranial Sutural Complexity in Burrowing Dicynodonts. Frontiers in Ecology and Evolution. 9: 674151. doi: https://doi.org/10.3389/fevo.2021.674151
- ↑ M. R. Whitney, K. D. Angielczyk, B. R. Peecook and C. A. Sidor (2021). The evolution of the synapsid tusk: insights from dicynodont therapsid tusk histology. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. 288 (1961): 20211670. doi: https://doi.org/10.1098/rspb.2021.1670
- ↑ Kévin Rey, Michael O. Day, Romain Amiot, François Fourel, Julie Luyt, Christophe Lécuyer & Bruce S. Rubidge (2020). Stable isotopes (δ18O and δ13C) give new perspective on the ecology and diet of Endothiodon bathystoma (Therapsida, Dicynodontia) from the late Permian of the South African Karoo Basin. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology, 109882. doi: https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2020.109882
- ↑ Grzegorz Racki & Spencer G. Lucas (2018). Timing of dicynodont extinction in light of an unusual Late Triassic Polish fauna and Cuvier’s approach to extinction. Historical Biology (advance online publication). doi:10.1080/08912963.2018.1499734
Literatura
- Thulborn, T. & Turner, S. (2003). The last dicynodont: an Australian Cretaceous relict. Proceedings of the Royal Society of London B. 270: 985–993.
- Kurkin, A. A. (2010). Late Permian dicynodonts of Eastern Europe. Paleontological Journal. 44 (6): 72–80.
- Cluver, M. A.; and King, G. M. (1983). A reassessment of the relationships of Permian Dicynodontia (Reptilia, Therapsida) and a new classification of dicynodont. Annals of the South African Museum. 91: 195–273.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dicynodontia na Wikimedia Commons
- Článek na webu Theropoda (italsky)
- Článek na webu Double Dog Teeth (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk