A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Demografie středověké Evropy je označením pro výzkum demografických poměrů v Evropě v době středověku, tj. v 5. až 15. století. Zabývá se odhady počtu lidí, žijících v Evropě během středověku, a populačními trendy a pohyby. Demografie byla v mnoha směrech určujícím faktorem historických změn středověku.
Vývoj
Úrovně počtu obyvatel v Evropě během středověku lze zhruba kategorizovat takto:
- 400–1000: stabilně nízký počet obyvatel
- 1000–1250: rychlý nárůst populace
- 1250–1350: stabilní relativně vysoký stav obyvatelstva
- 1350–1420: prudký pokles
- 1420–1470: stabilně nízký stav obyvatelstva
- 1470–dále: pomalý nárůst, zrychlující se na počátku 16. století, tj. již v období novověku
Léta 400–1000
Spolu se zánikem antického světa došlo k prudkému poklesu populace, nejnižšího stavu bylo dosaženo kolem roku 542 kvůli epidemii dýmějového moru (Justiniánský mor, poslední velká morová epidemie před příchodem Černé smrti ve 14. století). Odhady počtu celkového obyvatelstva Evropy v této době jsou spekulativní, v době karolinské renesance se odhadují na 25–30 milionů osob, z toho 15 milionů ve Franské říši. Existovaly velké disproporce v hustotě obyvatelstva, hustě zalidněné oblasti oddělovala značně neproniknutelná divočina, kterou procházely pouze nebezpečné obchodní stezky.
Léta 1000–1250
V 11. století se rozloha ekumeny začala zvětšovat s tím, jak lidé pronikali do dosud neosídlených oblastí. Na území českého knížectví toto období odpovídá první fázi středověké kolonizace, kdy bylo území osídlováno převážně slovanským obyvatelstvem. Mezi příčiny této expanze patří také oteplení podnebí, známé jako středověké klimatické optimum. To umožnilo delší a produktivnější vegetační období. Skončilo také období nájezdů Vikingů a Maďarů, což vyústilo ve větší politickou stabilitu. Pokroky ve středověkých technologiích umožnily obhospodařovat rozsáhlejší území; sociální stabilitu zvýšily také reformy církve v 11. století. Kolonizace nových území byla podporována vyššími společenskými vrstvami (panovníkem, šlechtou). Připoutání obyvatelstva k půdě v důsledku nevolnictví začalo oslabovat díky rozšíření peněžní ekonomiky. Obyvatelé byli do nových oblastí lákáni sliby osobní svobody. S tím, jak byly osídlovány nové oblasti, rostl přirozeně také počet obyvatel.
Léta 1250–1350
Kolem roku 1300 byla Evropa, jak se někteří domnívají, přelidněna. V Anglii, která měla v roce 1086 kolem 1 milionu obyvatel, dosáhl v tomto období počet obyvatel 5–7 milionů. Francie (která byla v tomto období geograficky menší než dnes) měla v roce 1328 18–20 milionů obyvatel. Tento počet nebyl poté překročen až do počátku moderního období. Například oblast Toskánska měla v roce 1300 2 miliony obyvatel, což nebylo poté překonáno až do roku 1850. Celkový maximální počet obyvatel Evropy v tomto období se odhaduje na 70–100 milionů.
Existuje teorie o malthusiánské pasti, ve které se právě v této době Evropa ocitla.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Medieval demography na anglické Wikipedii.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk