A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Džoserova pyramida | |
---|---|
Základní informace | |
Architekt | Imhotep |
Výstavba | 2670 př. n. l. |
Materiál | vápenec |
Poloha | |
Adresa | Gíza, Egypt |
Nadmořská výška | 61 m |
Souřadnice | 29°52′16,56″ s. š., 31°12′59,02″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Džoserova pyramida neboli Stupňovitá pyramida v Sakkáře neboli Necerichetova pyramida je památka staroegyptské náboženské a pohřební architektury. Jedná se o nejstarší egyptskou pyramidu; právě zde bylo poprvé použito v rozsáhlém měřítku nového materiálu, vápence, a uskutečněna idea monumentální královské hrobky ve tvaru pyramidy. Nachází se v Sakkáře (tzv. sakkárský komplex ležící na ploše měřící přibližně 15 ha)[1] v Egyptě. Pyramidu a přilehlé budovy nechal vystavět jako svůj pohřební komplex druhý panovník 3. dynastie Necerichet, známější pod jménem Džoser, okolo roku 2600 př. n. l. Krom této si nechal také postavit symbolickou hrobku na královském pohřebišti v Abydu (Ebozev).[1] Je na místě zvaném Bét-Challáf a převyšuje všechny ostatní; je jen z nepálených sušených cihel.[1]
Stavba
Stavbu vedl velekněz chrámu slunečního boha Rea v Heliopolisu a vrchní královský architekt Imhotep.[2] Dal odvézt písek a vyrovnat na staveništi vápencový povrch. Potom byly v kameni vyhloubeny asi 28 m dlouhé šachty a jejich dno bylo obloženo žulou. Ta se v okolí netěžila, proto se musela dovážet z lomů 800 km od Sakkáry a kvádry byly dopravovány po Nilu. Stupňovitá Džoserova pyramida je od Velké pyramidy v Gíze vzdálena asi 14 km. Byla původně jen mastabou, která původně patrně patřila královu pravděpodobnému předchůdci Sanachtovi[1] (Nebka). Imhotep tuto základní stavbu navýšil o dva stupně, později přidal ještě tři další – tak vznikla první pyramida. Po několika pozdějších úpravách získala stavba svůj dnešní šestistupňový vzhled.[3]
Okolí pyramidy
Celý areál ohraničuje mohutná zeď z vápencových kvádrů. Její vnější povrch zdobí výklenky a 15 nepravidelně rozmístěných bran, ale pouze jedna (ve východním průčelí) je doopravdy průchozí. Původně venkovní zeď obklopoval široký příkop, který byl vytesán přímo do skalního podloží a měl pravděpodobně ještě více ztížit přístup k pyramidě. Postupně ho ale zaplnil písek a suť. [4]
Archeologický výzkum
Počátky archeologického zkoumání jsou spojeny s Napoleonovým tažením v 18. století.
V roce 1821 pruský generál Johann Heinrich von Minutoli otevřel přístupový tunel vedoucí od severu. Podzemní galerii a v ní asi tři desítky mumií z Pozdní doby, ale objevil až britský badatel John Shae Perring v roce 1837. Krátce po něm zde nějaký čas působila německá expedice vedená Karlem Richardem Lepsiusem. Systematický výzkum ovšem započal až ve 20. letech 20. století. Podílel se na něm britský archeolog Cecil Frith a především francouzský architekt Jean-Philippe Lauer, který výzkumu Džoserovy pyramidy zasvětil celý svůj život. Právě jemu vděčíme za většinu poznání o složité architektuře této pyramidy a jejího okolí.[4]
Reference
- ↑ a b c d ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 89.
- ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 91.
- ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 89–90.
- ↑ a b VERNER, Miroslav. Pyramidy. Praha: Academia, 1997. 407 s.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Džoserova pyramida na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk