A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Důl František Josef | |
---|---|
Pohled na kotelnu dolu od nádraží Kladno-Dubí | |
Základní údaje | |
Těžba | černé uhlí |
Poloha | |
Stát | Česko |
Kraj | Středočeský |
Okres | Kladno |
Obec | Kladno |
Souřadnice | 50°9′50,1″ s. š., 14°7′44,9″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Důl František Josef (nesoucí postupně též jméno důl Prago I, Prago–Tragy a Zápotocký) byl hlubinný černouhelný důl v severozápadní části Kladno-Dubí v okrese Kladno.
Historie
Přípravné práce k výstavbě dolu byly zahájeny v roce 1866 na pozemcích, které byly vykoupeny už v roce 1863. Důl byl postaven na umělé vybudované terase na jižním svahu kopce Vysoký severně od železniční dráhy Kladno–Kralupy nad Vltavou. Terasa byla ohraničena mohutnými opěrnými zdmi. Hloubení jámy bylo zahájeno 1. května 1867 a jáma byla vyhloubena jen do hloubky 39,8 metru (21 vídeňských sáhů) a vyzděna. Jáma měla mírně soudkovitý profil o rozměrech 9,81 × 2,53 metry (ve střední části profilu 3,08 metrů). Hloubení bylo ukončeno v roce 1872 a v roce 1873 zahájena těžba uhlí. Jáma byla nazvána podle císaře Františka Josefa I., lidově se jí říkalo Francšachta. Majitelem byla společnost Císařských buštěhradských dolů.[1][2][3] V roce 1882 byl důl zakoupen Společností buštěhradské dráhy, která v letech 1897–1900 nechala vyhloubit asi 100 metrů západně od jámy František Josef druhou jámu Tragy. V období 1913–1918 prošly obě jámy rozsáhlou rekonstrukcí. Jáma František Josef byla prohloubena do hloubky 361,82 m. V roce 1918 důl odkoupila Pražská úvěrní banka, která důl provozovala pod názvem Buštěhradské doly Prago. Důl byl přejmenován na Prago 1. Dalším novým majitelem se stala Lánsko-rakovnická kamenouhelná společnost v roce 1941. Po ukončení druhé světové války v roce 1946 byl důl přejmenován na Důl Antonín Zápotocký a jámy na Antonín I (Prago 1) a Antonín III (Tragy, Prago 3). Těžba byla ukončena v roce 1990 a v roce 1992 byla jáma zlikvidována zásypem. V roce 2002 byla provedena kontrola zásypu, doplnění popílkovou základkou a dokončeno zabezpečení jámy.[4]
Popis
Krátce po zahájení těžby se stala jáma František Josef hlavní dolem společnosti Buštěhradských dolů. Odvodnění jámy zabezpečovalo odvodňovací zařízení s Rittingerovým parním rozvodem. V letech 1913–1918 byla v rámci rekonstrukce prohloubená jáma na konečnou hloubku 361,82 metrů a nad ní postavená jámová budova a unikátní příhradová vzpěrová těžní věž s lanovnicemi nad sebou. Výstavba areálu byla řešena v jednotném architektonickém stylu. Nové železobetonové budovy kotelny, strojovny a budovy destilace byly orientovány průčelím k hlavnímu vstupu. Štítová průčelí měla prodloužené termální okno a lomenou střechu. Boční (okapová) průčelí byla osazena vysokými okny s mezi okenními pilastry. Jednotící prvek použitý u všech i starších budov byly právě pilastry vyvedené nad korunní římsu ve formě sloupů. V nové strojovně v roce 1914 byl instalován dvoububnový parní těžní stroj z roku 1898 vyrobený firmou Pražská akciová společnost s rozvodem Radovanovič. Parní stroj byl přenesen ze zrušeného dolu Ferdinand ve Cvrčkovicích.[5] Objekty dolu byly navrženy k prohlášení za kulturní památku, které bylo zamítnuto.[6]
V roce 1947 byla dána do provozu lanová dráha z dolu Prago IV na důl Antonín I.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Jama Frantisek Josef. Kladenský uhelný revír . . Dostupné online.
- ↑ Důl František Josef a Tragy (Důl Zápotocký) | Databáze domů s historií. prazdnedomy.cz . . Dostupné online.
- ↑ Důl František Josef. kladno-doly.xf.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-29.
- ↑ a b MATĚJ, Miloš. Kulturní dědictví kladenské průmyslové aglomerace. Ostrava: , 2017. 335 s. Dostupné online. ISBN 978-80-85034-98-1, ISBN 80-85034-98-0. OCLC 1100766061 S. 59, 184–185.
- ↑ MATĚJ, Miloš. Kulturní dědictví Centrálního kladenského kamenouhelného revíru. Praha: Státní ústav památkové péče, 2001. 32 s. Dostupné online. ISBN 80-86234-17-7, ISBN 978-80-86234-17-5. OCLC 85013846 S. 6–7.
- ↑ důl František Josef - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz . . Dostupné online.
Literatura
- Dobývání uhlí na Kladensku. Příprava vydání Jan Kurial. Ostrava: Kartis, 2006. 752 s. ISBN 80-254-0490-0.
Externí odkazy
- Důlní díla a poddolování na mapových stránkách České geologické služby. ID důlního díla 2618
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk