A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Důl Anna | |
---|---|
Prostor bývalého dolu Anna | |
Účel stavby | |
těžba černého uhlí | |
Základní informace | |
Výstavba | 1800 |
Zánik | 1967 |
Poloha | |
Adresa | Zbýšov, Česko |
Souřadnice | 49°8′54,59″ s. š., 16°20′50,09″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Důl Anna ve Zbýšově byl černouhelný hlubinný důl v Rosicko-oslavanském revíru. Založen byl na oslavanském panství Johanem Baptistou Müllerem v roce 1800, zlikvidován byl po roce 1967.
Historie
Po roce 1785 zahájil prospektorskou činnost na pronajatém území oslavanského panství Johan Baptista Müller (1752–1806) a Benedikt Küttner. Jednu z mnohých mělkých jam v roce 1800 Müller otevřel a mělký důl nazval Anna po své manželce Anně Mülerové[p. 1]. V roce 1806 přešel důl do majetku vdovy Johanna Müllera Anny, která pokračovala v těžbě uhlí. Důl dosáhl hloubky asi 30 m a pro nezvladatelný přítok vod byl opuštěn. V roce 1830 Anna Müllerová[p. 2] důl Anna znovu otevřela a nechala nainstalovat první parní stroj v revíru.[1] Jáma byla prohloubena do hloubky 185 m, byla soudkovitého průřezu a vyztužena cihlovou výztuží.[2] Těžní věž byla dřevěné konstrukce, parní těžní stroj byl bubnový. Od roku 1850 důl Anna využíval větracího systému dolu, větracích štol vyražených k větrné jámě Karoli mezi Annou a Simsonem. V letech 1855–1856 byla postavena u dolu Anna nová kotelna a strojovna. Dne 1. dubna 1969 důl Anna zakoupila rakouská společnost Innebergger Haupt Gesellschaft in Wien a v roce 1881 Rosické báňské společnosti (Rossitzer Bergbaugesellschaft) v Božím Požehnání (dnes Zastávka). V roce 1871 byla postavena nová třídírna. Železniční vlečka byla uvedena do provozu v roce 1873 z dolu Simson (prodloužením o 1 km k dolu Anna).[3][4] V roce 1872 došlo k výbuchu důlních plynů a důl byl uzavřen. Zahynuli dva havíři. Do roku 1886 byl důl Anna v provozu jen částečně.
Znovu otevřen byl v roce 1944. Těženy byly zbytkové uhelné pilíře. Rekonstruována byla těžní věž a strojovna. Instalován byl elektrický těžní stroj z roku 1943 s průměrem bubnů 2 770 mm a šířkou 595 mm, výkon motoru byl 168 kW / 500 V. Rychlost jízdy 3 m/s, klece byly dvouetážové pro jeden vůz na etáži. Vytěžené uhlí bylo ze zásobníku převáženo nákladními auty na třídírnu a prádlo dolu Kukla.[5] Po ukončení druhé světové války byl důl Anna od 1. ledna 1946 do 31. prosince 1949 součástí podniku Rosické a jihomoravské doly, n.p., v Zastávce u Brna. Od 1. ledna 1950 byl součástí podniku Rosické uhelné doly, n.p., v Zastávce u Brna jako pomocný důl Dolu Václav Nosek (dříve Kukla).[6] V roce 1950 byla z rokle pod jámou Anna ražena štola pro dopravu základkového materiálu, který se dopravoval z odvalu dolu Anna. Tato Dopravní štola byla zároveň větrním dílem, v létě sloužila jako výdušná. V zimních měsících byl uváděn do činnosti ventilátor a jáma Anna se stala výdušnou a Dopravní štola vtažným dílem. V roce 1955 byla zahájena těžba III. sloje mezi Dědičnou štolou a 9. patrem. Sloj měla mocnost 80–140 cm, úklon 45°. Denní těžba činila v průměru okolo 40 tun (10 466 t/rok). V roce 1963 bylo dosaženo maxima 57 427 tun za rok. Dne 31. března 1967 vyjel poslední vozík s uhlím a těžba byla ukončena, důl zlikvidován a postupně provedena kompletní asanace.[5]
Výroba koksu
Koksovací pece byly zavedeny u dolu Anna v roce 1859, kdy byly uvedeny do provozu dvě schaumburské koksové pece a další dvě v roce 1869. V roce 1871 byla ostravskými zedníky pod vedením belgických odborníků postavena koksovna. Po dokončení v roce 1872 byla kapacita koksovny 100 koksových pecí typu Gobiet. Měla dva komíny, 201 m dlouhou nakládací rampu, vytlačovací parní stroj o výkonu 8 HP. Nová třídírna měla uhelné prádlo s drtičem o výkonu 400 tun za den (24 hodin).[7] Pro vysoký podíl síry a vysokou popelnatost se tento koks nehodil pro výrobu litiny. V následujících létech se vyráběl koks pro otop. Koksovna byla 1. listopadu 1881 prodána Rosické báňské společnosti v Božím Požehnání (Zastávka). V roce 1906 byla výroba koksu převedena na důl Simson.
Čerpací stanice
S výstavbou nové třídírny na dole Anna byla postavena v roce 1872 nad Neslovickým potokem čerpací stanice v katastru obce Zbýšov. Potrubí, které vedlo na důl Anna, bylo litinové a mělo délku 948 m. Po zrušení úpravny na dole Anna byla voda čerpána na důl Františka, kde sloužila k chlazení kompresorů. Voda byla vedena také na důl Barbora. V šedesátých letech 20. století sloužila k napájení bytů na Barboře. Toto potrubí využívali i zahrádkáři v Anenské osadě, zdroj pitné vody byl ze studně 30 m od čerpací stanice. Prodloužené potrubí napájelo i koupaliště ve Zbýšově. V letech 1964–1967 se na tuto přípojku napojili zbýšovští zahrádkáři. V roce 1967 byl uveden do provozu nový skupinový vodovodní řád. Provoz čerpačky byl zautomatizován a spadal pod důl Václav Nosek (Kukla) kam patřil důl Františka. Ještě v roce 1973 využívali zahrádkáři potrubí čerpací stanice. Po zrušení čerpací stanice si členové zahrádkářské kolonie zakoupili čerpadlo a položili nové potrubí k zahrádkám na Barboře. Objekt budovy číslo popisné 76 (U Mašinky 76) v rámci privatizace získalo město Zbýšov. Místní název čerpací stanice byl Mašinka a později U Ryškových. Čerpací stanice měla byt pro obsluhu. První obsluhou vodního čerpadla byl pan Moric Průša, pak následují Brablencovi, František Ryška, po jeho smrti jeho žena Marie Ryšková a naposled jejich snacha Julie Ryšková.[8]
Údaje o dolu Anna
Název | Funkce | Založení | Hloubka |
Těžba | Likvidace | Zdroj |
---|---|---|---|---|---|---|
Anna, mělká Küttner |
mělká kutací | 1785 1800 |
1785–1828 | 1828 | [9][10] | |
Anna hlubinná | otevřena 1830 | 1830–1886 | 1886 | [9][10] | ||
Anna | otevřena 1944 | 200,6 | 1944–1967 | 1967 | [9][10] | |
Dopravní štola | štola, větrní | 1818/1950 | délka 100 m | 1967 | [9][10] |
Ubytování
V blízkosti dolu Anna vznikla kolonie pro ubytování havířů – Anenská osada.
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ MATĚJ, Miloš, et al. Kulturní památky rosicko-oslavanské průmyslové aglomerace. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-67-7. S. 63.
- ↑ www.zdarbuh.cz . www.zdarbuh.cz . Dostupné online.
- ↑ Historie hornictví v mikroregionu KAHAN . 2008 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. ISBN 978-80-254-1847-5.
- ↑ www.oslavany-mesto.cz . www.oslavany-mesto.cz . Kapitola Pokus o vyvrácení několika historických tvrzení, uváděných v souvislosti s železnicí Brno-Zastávka u Brna. Dostupné online.[nedostupný zdroj
- ↑ a b Důl Anna ve Zbýšově u Brna – nejdůležitější data ve vývoji dolu . www.zdarbuh.cz . Dostupné online.
- ↑ Poválečná historie Rosických uhelných dolů (část I.) . www.zdarbuh.cz . Dostupné online.
- ↑ RŮŽA, Miloš; PLCHOVÁ, Jarmila. www.padochov.cz . www.padochov.cz, červen 2015 . Kapitola Samota u Padochova. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-07.
- ↑ PLCHOVÁ, Jarmila. Samota u Padochova - čerpací stanice z roku 1872. Zrcadlo . Občanské sdružení -ALMA, 20120727 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-08.
- ↑ a b c d MATĚJ, Miloš et al... c.d., Registry s.173
- ↑ a b c d mapy.geology.cz online. mapy.geology.cz cit. 2016-02-28. Dostupné online.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- Plchová, Jarmila. Rosicko-oslavanský uhelný revír 1760-1999. Oslavany 1999
- Plchová, Jarmila. Rosicko-oslavanská černouhelnáuhelná pánev v datech. Oslavany 2002
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Důl Anna na Wikimedia Commons
- Důl Anna ve Zbýšově Zdař Bůh.cz
- Důl Anna ve Zbýšově u Brna – nejdůležitější data ve vývoji dolu Zdař Bůh.cz
- Poválečná historie Rosických uhelných dolů (část I.)
- Samota u Padochova
- Dolování uhlí v Oslavanech I. Archivováno 4. 6. 2016 na Wayback Machine.
- Historie hornictví v mikroregionu KAHAN
- Zbýšov u Brna, Hornictví
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk