A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![]() | |
---|---|
![]() Dřišťál obecný (Berberis vulgaris) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | pryskyřníkotvaré (Ranunculales) |
Čeleď | dřišťálovité (Berberidaceae) |
Rod | dřišťál (Berberis) |
Binomické jméno | |
Berberis vulgaris L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/36/Berberis_vulgaris_inflorescence_-_Keila.jpg/220px-Berberis_vulgaris_inflorescence_-_Keila.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a0/Illustration_Berberis_vulgaris0.jpg/170px-Illustration_Berberis_vulgaris0.jpg)
Dřišťál obecný (Berberis vulgaris) je druh rostlin patřící do čeledě dřišťálovité (Berberidaceae).
Synonymum
- Berberis orientalis C. K. Schneider[1]
Popis
Dříšťál obecný je až 3 m vysoký, opadavý keř, původní v Evropě. Má hladkou bělavě zelenou kůru a hluboce rýhované slámově žluté větve. Je to trnitý keř, jehož charakteristické trojčetné trny jsou listového původu (přeměněné listy s palisty). V jejich úžlabí pak vyrůstají zkrácené větvičky, brachyblasty, se svazečky zelených fotosyntetizujících listů. Listy jsou obvejčitě eliptické, nesíťkované , 2–5 cm dlouhé a 1–2,5 cm široké, na okraji osténkatě zubaté, vespod zelené.[2] Řapík je 1 cm dlouhý. Keř kvete v dubnu až květnu. Květy jsou zlatožluté, šestičetné, intenzivně aromatické. Květy jsou v jednoduchých, nicích, krátce stopkatých, mnohokvětých, 4–6 cm dlouhých hroznech. Tato vrcholová květenství jsou na krátkých výhonech. Korunní lístky jsou 5–7 mm dlouhé, vejčité, uspořádané polokruhovitě. Počet tyčinek je 6. Stopky květů 5–12 mm. Plodem jsou bobule protáhlého, elipsoidního tvaru asi 1 cm dlouhé, karmínově červené a lesklé. Tyto bobule mají kyselou chuť. Semena jsou mírně zploštělá, hnědá.[3]
Ekologie a rozšíření
Hojný v sušších křovinách, na světlých místech v lesích, jako jsou vápnomilné bučiny, teplomilné doubravy a bazifilní bory, také na jejich okrajích a v suchých trávnících na kamenitých svazích a skalních výchozech. Upřednostňuje půdy sypké, písčité až hlinitopísčité, dostatek světla a tepla. Na vláhu není náročný. Vyskytuje se zejména na substrátech obsahujících vápník.
Je to jihoevropská a středoevropská dřevina, jejíž areál se na východ rozkládá až na Kavkaz. V ČR je zaznamenán výskyt zejména v Českém krasu, v dolním Povltaví, ve Středočeské tabuli, v Džbánu, Znojemsko-brněnské pahorkatině a na Hané.
Význam
Některé kultivary tohoto druhu jsou používány v Česku jako okrasné rostliny. Jsou to efektní solitéry, ale většinou jsou používány do živých plotů a skupin.[4] Dřišťál poskytuje včelám dobrou pastvu. Kůra a kořeny dříšťálu obsahují žluté barvivo berberin, které se dříve využívalo k barvení kůže a textilií.
Farmaceutika
Dřišťál se používal pro léčebné účely už ve starém Řecku. Šťávu z plodů doporučoval i Paracelsus (slavný alchymista, astrolog a lékař, 1493-1541). V 21. století je ve farmaceutickém průmyslu berberin nahrazen jinými, komerčně vyráběnými látkami bez tolika vedlejších účinků.
Zkoumá se ale další použití při potlačení bakteriálních průjmů a proti nádorovým onemocněním.[5]
Léčivka
Druh je léčivá rostlina, obsahující řadu alkaloidů, hlavně berberin, oxyacantin a berbamin, zvláště v kůře. Ty působí v malých dávkách projímavě, močopudně a žlučopudně, ve velkých dávkách však můžou způsobit ochrnutí pohybových a dýchacích center.[6] Je tedy třeba dávkovat s mírou, nejlépe po konzultaci s lékařem. Látky z kořenové kůry tlumí menstruační těžkosti, pomáhají při slabém krevním oběhu a působí proti zadržování vody v těle. Plody obsahují vitamin C.
Gastronomie
Jemně trpké plody, nazývané dřišťálky, jsou přidávány do kompotů, ovocného cukroví a některých omáček. Lze z nich udělat marmeládu, šťávu na pití. Po zkvašení je lze vypálit jako zajímavý destilát.[7]
Jedovatost
Celá rostlina obsahuje alkaloid berberin. U myší je smrtelná dávka (LD 50) 329 mg/kg váhy. Berberin ve větších dávkách utlumuje činnost dýchací a nervové soustavy, což může vést k ochrnutí a ve výjimečných případech i ke smrti.[5]
Toxikologické informační středisko u plodů uvádí „téměř nejedovaté plody – nebezpečná může být dávka nad 20 plodů (bobulí, semen), po větším požitém množství se podává aktivní uhlí, nebývá nutná hospitalizace (jen u mimořádně citlivých osob při závažných příznacích), u zdravých jedinců se objevují nanejvýš zažívací potíže.“[8] Další části rostliny jsou významně jedovaté.
Kultivary
Příklady kultivarů:
- 'Atropurpurea'
- 'Aureomarginata'
- 'Marginata'
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/42/Berberis_vulgaris_et_Puccinia_graminis%2C_Bernard.jpg/220px-Berberis_vulgaris_et_Puccinia_graminis%2C_Bernard.jpg)
Pěstování
Nároky
Rostou i v polostínu, ale preferují plné slunce. Vhodná je téměř jakákoliv propustná, humózní až hlinitá půda. Snáší dobře sucho. Snáší exhalace. Dobře snáší řez, ale většinou jej nevyžaduje, obvykle netrpí škůdci.
Rozmnožování
Odrůdy se rozmnožují řízkováním. Z výsevu semene vzcházejí jedinci s nestejnými vlastnostmi. Snadno se kříží s jinými druhy rodu, ale například i s mahónií.
Choroby a škůdci
Dřišťál obecný (Berberis vulgaris) je alternativním hostitelem rzi travní (Puccinia graminis) napadající pšenici,[9] která je její vážnou houbovou chorobou. Na území ČR byly dřišťály téměř zcela vyhubeny v osvětové masové kampani v roce 1939, která si kladla jako společensky významné omezit ohrožení pšenice touto rzí.[10] Později se zjistilo, že rez travní, která má ve svém vývojovém cyklu 5 mezihostitelů, může bez újmy dřišťál vynechat. Dodnes je však v ČR ohroženým druhem.
Odkazy
Reference
- ↑ SLAVÍK, B. (ed.) Květena České republiky 1. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0643-5
- ↑ ÚRADNÍČEK, Luboš a kol. Dřeviny České republiky. Písek: Matice lesnická, 2001, 333 s. ISBN 80-86271-09-9
- ↑ BOLLINGER, Markus. Keře. 1. vyd., Praha: Knižní klub, 1998, 287 s. Průvodce přírodou (Ikar). ISBN 80-7202-302-0
- ↑ HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie. 1. vyd. Díl 1. : Státní zemědělské nakladatelství, 1978.
- ↑ a b DOUCHA, Martin. Berberin: najde tento jedovatý alkaloid uplatnění v medicíně? . Dostupné online.
- ↑ VĚTVIČKA, Václav. Stromy a keře. 2. vyd. Praha: Aventinum, 2001, 288 s. ISBN 80-7151-178-1.
- ↑ KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Dřišťál obecný, s. 68.
- ↑ Toxikologické informační středisko Kliniky pracovního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice. www.tis-cz.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ PETERSON, P. D, a kol. Prevalence and distribution of common barberry, the alternate host of Puccinia graminis, in Minnesota. Plant Disease. Roč. 89, čís. 2, s. 159–163. ISSN 0191-2917.
- ↑ http://prokopskeudoli.org.uvirt11.active24.cz/index.php/cs/m-herbar/383-dristal-obecny
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu dřišťál obecný na Wikimedia Commons
Taxon Berberis vulgaris ve Wikidruzích
- (česky) Dřišťál obecný na botany.cz
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk