A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d7/Apertures.jpg/180px-Apertures.jpg)
Clona je optickým zařízením, které reguluje nebo omezuje množství světla procházejícího objektivem fotoaparátu (dalekohledu, mikroskopu atd.). Je umístěna mezi čočkami tak, aby neomezovala zorné pole. Může být pevná, nebo proměnná v určitém rozsahu. Proměnná clona funguje podobně jako lidská oční zornice, tj. řídí množství světla, které dopadá na fotocitlivý materiál nebo obrazový snímač.
Historie
Poprvé použil clonu Noël Marie Paymal Lerebours v roce 1855. Jednalo se o otočnou clonu se třemi různými otvory, které se nastavovaly na přední straně objektivu. Lamelovou clonu snad vynalezl francouzský vynálezce a průkopník fotografie Nicéphore Niépce.
Vztahy
Velikost clony se udává pomocí clonového čísla:
- ,
- kde je clonové číslo, ohnisková vzdálenost objektivu a průměr otvoru clony.
Tedy platí, že čím větší otvor (apertura), tím menší clonové číslo. Množství světla, které dopadne za jednotku času na film nebo snímač, je nepřímo úměrné druhé mocnině clonového čísla. Dvojnásobné clonové číslo znamená čtvrtinu světla, proto se clonová čísla na objektivech uvádějí jako násobky odmocniny ze dvou (1,4 - 2 - 2,8 - 4 - 5,6 atd.), což odpovídá pokaždé polovičnímu množství světla. Clona se někdy uvádí ve tvaru f/<clonové číslo>, případně jako poměr či zlomek se clonovým číslem ve jmenovateli. Tento tvar se vžil právě proto, že při nezměněném clonovém čísle a měnící se ohniskové vzdálenosti se sice mění i velikost otvoru, ale množství světla dopadajícího na film nebo snímač za jednotku času se nemění.
Clonové číslo odpovídající maximálnímu možnému otevření clony se označuje jako světelnost objektivu. Máme-li tudíž objektiv s ohniskovou vzdáleností 40 mm a světelností značenou jako f/4 či 1:4, je maximální průměr otevřené clony 10 mm, což odpovídá clonovému číslu 4.
Funkce clony
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/87/Aperture_diagram.svg/350px-Aperture_diagram.svg.png)
- V kombinaci s nastavením rychlosti závěrky (čili expoziční doby) umožňuje přesně nastavit množství světla pro správnou expozici.
- Zároveň ovlivňuje hloubku ostrosti výsledné fotografie - čím vyšší clonové číslo, tím větší hloubka ostrosti.
- Nastavení clony (clonového čísla) na objektivu fotoaparátu je (vedle rychlosti závěrky a citlivosti filmu ) tedy jedním ze tří základních prvků, kterými může fotograf ovlivnit expozici snímku.
- Otevření clony (snížení clonového čísla) umožňuje vytvořit dobře exponovaný snímek za horších světelných podmínek. Otevření clony za dobrých světelných podmínek a korekce snížením expozičního času sníží hloubku ostrosti (může tak vizuálně oddělit snímaný objekt od pozadí - bokeh efekt).
- Přivření clony (pokud to světelné podmínky dovolují) naopak hloubku ostrosti zvýší (způsobí, že na výsledném snímku budou blízké i vzdálené předměty ostřejší nebo zcela ostré).
- Je-li třeba fotografovat s otevřenou clonou a vyšším expozičním časem za světelných podmínek, které by při tomto nastavení způsobily přeexpozici snímku, lze si pomoci neutrálním filtrem (též značený jako ND, z angl. neutral density).
Konstrukce clony
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/48/Iris_Diaphragm.gif/220px-Iris_Diaphragm.gif)
Pevná clona je obvykle mezikružím z tenkého černěného plechu. Užívá se hlavně v dalekohledech pro vyloučení paprsků odražených od stěn tubusu apod. Nejjednodušší proměnlivou clonou je otočný segment s otvory různé velikosti, které se dají přesunout do osy optiky. Objektiv tedy nabízí jen několik clonových čísel, změna clony je tudíž skoková.
Moderní fotoaparáty používají lamelovou (také "irisovou") clonu, kterou lze regulovat spojitě v jistém rozmezí. Lamelová clona má větší počet lamel srpkovitého tvaru z tenkého, černěného plechu. Jedním koncem jsou uchyceny otočně v těle objektivu, na druhém konci mají krátký kolíček, který se pohybuje v drážce otočného prstence, jímž se clona nastavuje. Díky tomuto uspořádání se otvor clony v širokých mezích mění, a přesto zůstává zhruba kruhový.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu clona na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo clona ve Wikislovníku
- Clona a vše okolo ní
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk