A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Claudia Benedikta Rothová | |
---|---|
![]() | |
Předsedkyně Svazu 90/Zelení společně s Reinhardem Bütikoferem a Cem Özdemir | |
Ve funkci: 2. října 2004 – 13. října 2013 | |
Předchůdce | Angelika Beer |
Nástupce | Simone Peter |
Ve funkci: 9. října 2001 – 7. prosinec 2002 | |
Předchůdce | Renate Künast |
Nástupce | Angelika Beer |
Stranická příslušnost | |
Členství | Svaz 90/Zelení |
Rodné jméno | Claudia Benedikta Roth |
Narození | 15. května 1955 (69 let) Ulm |
Alma mater | Mnichovská univerzita |
Profese | politička |
Ocenění | rytíř Řádu čestné legie Stříbrná bavorská ústavní medaile Bavorský řád za zásluhy |
Webová stránka | claudia-roth |
Commons | Claudia Roth |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Claudia Benedikta Rothová (* 15. května 1955 v Ulmu) je německá politička, v letech 2001 až 2002 a opět v letech 2004 až 2013 jedna ze dvou spolupředsedů politické strany Spojenectví 90/Zelení, od roku 2008 vedle Cema Özdemira.
Život
Vyrostla v Babenhausen u Memmingenu. Její otec byl zubním lékařem a matka učitelkou. Kvůli postoji katolické církve k roli ženy celá rodina z církve vystoupila. V roce 1974 složila úspěšně maturitní zkoušku na Simpert-Kraemer-Gymnasiu v Krumbachu. Po dvou semestrech přerušila studium divadelní vědy na univerzitě v Mnichově a následně pracovala jako asistentka dramaturga ve Státním divadle Švábsko v Memmingenu. Byla také činná na městských pódiích v Dortmundu a v Hoffmannově Comic divadle (HCT) v Unna. Od roku 1982 byla manažerkou rockové skupiny Ton Steine Scherben u Ria Reisereho až do doby, než se skupina o dva roky později kvůli dluhům rozpadla.
Politická dráha
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/72/Claudia_Roth_%26_Cem_%C3%96zdemir.jpg/163px-Claudia_Roth_%26_Cem_%C3%96zdemir.jpg)
V letech 1971 až 1990 byla členkou uskupení Mladých demokratů. Od roku 1987 patří ke straně Zelených. V rozmezí let 1985 až 1989 pracovala jako tisková mluvčí parlamentní strany Zelení.
Dne 9. března 2001 byla poprvé zvolena celoněmeckou spolupředsedkyní Spojenectví 90/Zelení. Zároveň byla také mluvčí tzv. "zelených političek" této strany. Vzhledem k tomu, že se po parlamentních volbách roku 2002 nechtěla vzdáti získaného mandátu v Bundestagu a vzhledem k proběhlému celoněmeckému sjezdu Zelených, kde bylo potvrzeno pravidlo neslučitelnosti stranické funkce s funkcí poslance Bundestagu, se vzdala r. 2002 následující kandidatury na spolupředsedkyni strany.
Na dalším celoněmeckém sjezdu německých Zelených 23. května 2003 však toto pravidlo neslučitelnosti spolupředsedy strany a poslance již neobstálo a na volebním sjezdu 2. října 2004 opět kandidovala na spolupředsedkyni strany. Byla se 77,8 % hlasů vedle Reinharda Bütikofera potvrzena na pozici spolupředsedkyně Spojenectví 90/Zelení. Dne 2. prosince 2006 byla se 66 % hlasů znovuzvolena a 15. listopadu 2008 s 82,7 % potvrzena v této funkci vedle nového spolupředsedy Cema Özdemira. Dne 20. listopadu 2010 se ziskem 79,3 % hlasů opětovně tento post obhájila. Mezitím se stala političkou s nejdelší dobou vykonávání této funkce v historii strany Spojenectví 90/Zelení.
Dne 10. listopadu 2012 utrpěla tvrdou porážku při vnitrostranické volbě dvojice lídrů pro německé parlamentní volby 2013, kdy skončila za Jürgenem Trittinem, Katrinou Göringovou-Eckardtovou a Renatou Künastovou s 26% hlasů až na 4. místě. Přesto se rozhodla opět kandidovat na spolupředsedkyni (spolumluvčí) strany. 17. listopadu 2012 byla na stranickém sjezdu v této funkci potvrzena a to svým historicky nejlepším výsledkem, kdy pro ni hlasovalo 88,5 % přítomných delegátů.
Poslankyně
V letech 1989 až 1998 byla poslankyní Evropského parlamentu a od roku 1994 zde byla předsedkyní Frakce zelených politických stran. Spolupracovala také ve Výboru pro lidská práva a vnitřní záležitosti.
Veřejné funkce
Od března 2003 do října 2004 byla zmocněnkyní vlády pro lidská práva a humanitární pomoc ve 2. kabinetu Gerharda Schrödera. Od října 2013 do prosince 2021 byla viceprezidentkou německého Spolkového sněmu. Od prosince 2021 je Federální komisařkou pro kulturu a média.
Kontroverze
Claudia Rothová se rozhodla přerušit minutu ticha, za imigrantem zavražděnou čtrnáctiletou dívkou, kterou zahájil poslanec Thomas Seitz z Alternativy pro Německo (AfD). Podle ní se jednalo o porušení jednacího řádu.[1]
Reference
- ↑ ZÁZNAM Z JEDNÁNÍ SPOLKOVÉHO SNĚMU. Dostupné online. (DE)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Claudia Benedikta Rothová na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk