A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Cizrna beraní | |
---|---|
Cizrna beraní (Cicer arietinum) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | bobotvaré (Fabales) |
Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
Rod | cizrna (Cicer) |
Binomické jméno | |
Cicer arietinum L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cizrna beraní (Cicer arietinum, známá také jako římský hrách) je jediným pěstovaným zástupcem rodu cizrna (Cicer).[1] Pochází z Indie[2], byl však domestikován již v dávných dobách a v dnešní době nejsou známy přírodní populace. Občasně zplaňuje.[1] Pěstuje se pro zrno jako luskovina, ke konzumaci se jako zelenina používají jak celé lusky, tak i semena, či mladé výhonky a dále jako pícnina (zkrmovat se mohou i semena či odpady ze mletí).[2] Pěstuje se především v oblasti Středozemí, Blízkého a Dálného východu až po Indii a dále na březích Nilu až po západní Afriku;[1] dále v Severní Americe.[3] Největšími producenty jsou Indie, Austrálie, Myanmar, Pákistán a Turecko. Jedná se o jednoletou vzpřímenou rostlinu dosahující výšky až 1 m.[1][2] Od země vyrůstá několik lodyh[3] s lichozpeřenými čtyř až sedmijařmými listy o délce až 5 cm. Listy vejčité a zubovité do 1 cm. Celá rostlina je pokryta žlaznatými chloupky. Kořenový systém je svazčitý, dosahující 1–2 m hloubky.[2] Květenství hroznovité s bílou, růžovou až modrou korunou.[1] Lusk obsahuje 1–2 semena.[2]
Jedná se o typového jedince rodu,[1] kterého Carl Linné našel a popsal v Itálii, nebo na Pyrenejském poloostrově.[4]
Využití
Z cizrny je připravován především známý pokrm falafel (smažené kořeněné luštěninové koule).[zdroj? Je hojně využívána v blízkovýchodní a dálněvýchodní kuchyni (arabský hummus, košarí, indický dal apod.).[zdroj? Cizrna se používá především pro vaření. Nejznámější jídlo z cizrny je hummus.
Celosvětová produkce
Celosvětová sklizeň v roce 2020 dle oficiálních statistik FAO činila přibližně 15,1 miliónu tun. Dlouhodobě daleko největším producentem cizrny je Indie, její podíl každoročně přesahuje 70 procent celosvětové produkce, v roce 2020 byl dokonce přes 73 procent (viz tabulka 1). Na druhém místě (již s velkým odstupem) je Turecko, země na třetím až pátém místě (Pákistán, Myanmar a Etiopie) produkují přibližně stejný objem (v jednotlivých letech pochopitelně individuálně kolísá). Celkem podle statistik Organizace pro výživu a zemědělství vykazuje nějakou produkci cizrny na padesát zemí, z tabulky 1 je ale zřejmé, že podíl prvních sedmi zemí na celosvětové produkci je přes 90 procent, podíl 20 zemí je pak přes 99 procent. Produkce zbylých cca 30 zemí je tedy z globálního hlediska zanedbatelná.[5]
Pořadí | Země | Tisíce tun | Podíl | Kumulat. podíl |
---|---|---|---|---|
1 | Indie | 11 080 | 73,4 | 73,4 |
2 | Turecko | 630 | 4,2 | 77,5 |
3 | Pákistán | 498 | 3,3 | 80,8 |
4 | Myanmar | 482 | 3,2 | 84,0 |
5 | Etiopie | 457 | 3,0 | 87,1 |
6 | Rusko | 291 | 1,9 | 89,0 |
7 | Austrálie | 281 | 1,9 | 90,9 |
8 | Írán | 227 | 1,5 | 92,4 |
9 | Kanada | 214 | 1,4 | 93,8 |
10 | USA | 194 | 1,3 | 95,1 |
11 | Argentina | 177 | 1,2 | 96,2 |
12 | Mexiko | 126 | 0,8 | 97,1 |
13 | Súdán | 84 | 0,6 | 97,6 |
14 | Sýrie | 64 | 0,4 | 98,0 |
15 | Maroko | 50 | 0,3 | 98,4 |
16 | Tanzanie | 47 | 0,3 | 98,7 |
17 | Jemen | 42 | 0,3 | 99,0 |
18 | Alžír | 40 | 0,3 | 99,2 |
19 | Čína | 16 | 0,1 | 99,3 |
20 | Uzbekistán | 12 | 0,1 | 99,4 |
— | Celkem svět | 15 100 | 100,0 | 100,0 |
Alergie
Cizrna zřejmě obvykle není primárním alergenem, ale vyskytuje se zkřížená alergie, např. na hrášek, čočku, sóju nebo na lískové oříšky. [6]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f VAN DER MAESEN, L. J. G, a kol. Taxonomy of the Genus Cicer Revisited In: Yadav, S. S. a kol. 2007. Chickpea, Breading & Management. : CAB International, 2007. Dostupné online. ISBN 1-84593-213-7.
- ↑ a b c d e VALÍČEK, Pavel, a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. Kapitola Luskoviny, s. 90–91.
- ↑ a b OPLINGER, E. S, a kol. Chickpea (garbanzo bean) . Rev. 1997-11-17 . Dostupné online.
- ↑ Viz http://tropicos.org/Name/13045294
- ↑ a b FAOSTAT. Crops and livestock products: Chickpea production in 2020, Crops/Regions/World list/Production Quantity (pick lists) . FAO, rev. 2022-02-17 . Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Podceňovaná cizrna. Žádný všelék, ale nesporné výhody má
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu cizrna beraní na Wikimedia Commons
- Taxon Cicer arietinum ve Wikidruzích
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk