A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Katedrální chrám Zjevení Páně v Jelochově | |
---|---|
Místo | |
Stát | Rusko |
Souřadnice | 55°46′21″ s. š., 37°40′28″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | Ruská pravoslavná církev |
Diecéze | eparchie moskevská |
Status | katedrála |
Zasvěcení | Epifanie |
Architektonický popis | |
Architekt | Jevgraf Dmitrijevič Ťurin |
Stavební sloh | empír |
Typ stavby | chrám |
Výstavba | 1835–1845 |
Specifikace | |
Kapacita | 3000 |
Výška | 56 |
Stavební materiál | zdivo |
Další informace | |
Adresa | Spartakovskaja ulica 15, Basmannyj rajón, Moskva |
Oficiální web | https://elohov.ru/ |
Kód památky | 7710798001 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Katedrální chrám Zjevení Páně v Jelochově (rusky: Богоявле́нский кафедра́льный собо́р в Ело́хове) je pravoslavný chrám v rajónu Basmannyj v Moskvě, postavený roku 1845. V letech 1938–1991 sloužil jako patriarchální chrám Ruské pravoslavné církve. Od roku 1991 je katedrálou moskevské eparchie.
Historie
Od 14. do 17. století stala na místě dnešního rajónu a stanice metra Baumanskaja vesnice Jelochovo, která se v 18. století stala součástí Moskvy. Poprvé se chrám zmiňuje roku 1689 v knihách patriarchální pokladny. Roku 1712 byl chrám na příkaz cara Petra I. Velikého přestavován na kamenný s kaplí Zvěstování přesvaté Bohorodice. Roku 1722 stál chrám nedostavěn a stavbu financovali plukovník Voroněckij a princezna Praskovja Ivanovna, dcera cara Ivana V. V červenci 1731 chrám vysvětil arcibiskup Leonid (Petrovskij).
V 80. letech 18. století začala přestavba chrámu. Na náklady farníků byl postaven velký kamenný refektář se dvěma loděmi: Zvěstování a sv. Mikuláše Divotvorce. Současně byla zahájena stavba zvonice, dokončená roku 1806. Refektář a zvonice, které se dochovaly dodnes, byly vyrobeny ve stylu moskevského klasicismu na přelomu 18.–19. století. Roku 1799 byl v chrámu pokřtěn básník Alexandr Sergejevič Puškin.
V důsledku moskevského požáru roku 1812, ke kterému došlo francouzskou okupací Moskvy, byla zničena téměř celá farnost. Katedrála zničena nebyla, ale došlo k jejímu vydrancování. Domy a chrám byly obnoveny v polovině 30. let 19. století.
Nárůstem počtu věřících chrámová kapacita přestala stačit. Na žádost farníků byla roku 1835 zahájena stavba nového chrámu pod vedením architekta Jevgraf Dmitrijeviče Ťurina. Třetinu nákladů na stavbu uhradil moskevský obchodník Vasilij Ščapov, který byl donátorem chrámu od konce 50. let 19. století až do své smrti v roce 1864. Stavba byla pojata jako pětilodní chrám ve stylu pozdního empíru s kupolovitou rotundou, ve které se nacházejí prvky podobné kupoli baziliky svatého Petra v Římě. Roku 1845 byla stavba dokončena a začalo se s výzdobou interiéru. Roku 1853 byly dokončeny všechny práce a chrám vysvětil metropolita moskevský a kolomenský Filaret (Drozdov).
U chrámu bylo roku 1870 zřízeno bratrstvo pro pomoc chudým a později také farní škola.
V 90. letech 19. století byla podle projektu architekta Pjotra Pavloviče Zykova rekonstruována horní část budovy refektáře. Roku 1895 došlo k pozlacení ikonostasu a stěny oltářní části byly vyzdobeny malbami. Malby vytvořili umělci z dílny ikonopisce Vasilije Gurjanova a na práci dohlížel malíř Afanasij Jefremovič Kulikov.
V letech 1902–1907 došlo ke zřizování sirotčince.
Po Říjnové revoluci byl chrám převeden na komunitu 40 lidí registrovanou v listopadu 1918.
Během občanské války roku 1922 byly církevní cennosti zabaveny do fondu pro pomoc při hladomoru.
Roku 1927 byl chrámu udělen status památky církevní architektury první kategorie a byl registrován u muzejního oddělení moskevského úřadu národního školství. O rok později byly pod vedením Ivana Kuzněcova provedeny restaurátorské práce na výmalbě hlavní kopule chrámu. Roku 1930 byl vydán výnos o převedení areálu chrámu na Státní muzeum keramiky. To vyvolalo protesty věřících, kdy se sešlo více než 4800 podpisů požadujících zrušení tohoto rozhodnutí. Rozhodnutí bylo zrušeno Prezídiem Všeruského ústředního výkonného výboru dne 30. června 1930.
Z chrámu Zjevení Páně v Dorogomilově, který byl zničen roku 1938, byla katedra patriarchálního locum tenens metropolity Sergija (Stragorodského) přenesena do chrámu Zjevení v Jelochově.
V letech 1943, 1945, 1971 a 1990 se v katedrále konaly ceremonie intronizace moskevských patriarchů.
Roku 1947 na počest 800. výročí Moskvy byl v chrámu obnoven ikonostas, nástěnné malby a také kivoty. Stejného roku byly do chrámu přeneseny ostatky svatého Alexije, metropolity kyjevského.
V 70. letech 20. století získala budova chrámu dva nové vchody.
Poté, co roku 1992 získal chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice status patriarchálního chrámu, byl chrám Zjevení povýšen na katedrálu.
Popis
Jedná se o čtyřstěnný chrám s pěti kopulemi. Měří 56 metrů a jeho plocha činí 1164 m². Má kapacitu 3000 lidí. Na severní a západní straně se nachází široké galerie. K hlavní budově přiléhá refektář, krytý křížovými klenbami a stojící na čtyřech pilířích. K refektáři přiléhá třípatrová zvonice vysoká 65 metrů se sedmnácti zvony.
Prostor chrámu osvětluje dvanáct obloukových oken a dvojitá řada otvorů ve zdech. Vnitřní stranu kupole zdobí malebná kompozice Svaté Trojice s těhotnou Matkou Boží, Janem Křtitelem, anděly a serafy. Na klenbách a stěnách se nachází obrazy evangelistů a dalších výjevů z Nového zákona.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Богоявленский собор в Елохове na ruské Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chrám Zjevení Páně (Moskva) na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky chrámu (rusky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk