A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Charles Mordaunt, 3. hrabě z Peterborough | |
---|---|
Narození | 1658 |
Úmrtí | 23. října 1735 (ve věku 76–77 let) nebo 25. října 1735 (ve věku 76–77 let) Lisabon |
Alma mater | Tonbridge School Christ Church |
Povolání | diplomat, důstojník, politik a aristokrat |
Ocenění | Podvazkový řád |
Choť | Carey Fraser (od 1678)[1][2] Anastasia Robinson (od 1735)[2][1] |
Děti | Henry Mordaunt[3] John Mordaunt, Viscount Mordaunt[3][1] Henrietta Gordon[3][1] |
Rodiče | John Mordaunt[3][1] a Elizabeth Carey[3][1] |
Příbuzní | George Mordaunt[1] a Lewis Mordaunt[1] (sourozenci) |
Funkce | Lord Lieutenant of Northamptonshire (1689–1715) velvyslanec ambassador of the Kingdom of Great Britain in the Kingdom of Spain |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Charles Mordaunt, 3. hrabě z Peterborough, 1. hrabě z Monmouthu (Charles Mordaunt, 3rd Earl of Peterborough, 1st Earl of Monmouth, 2nd Viscount Avalon, 8th Baron Mordaunt, 2nd Baron Mordaunt of Reigate) (1658 – 25. října 1735, Lisabon, Portugalsko) byl britský generál, admirál, státník, diplomat a dvořan 17. a 18. století. Jako aktivní účastník Slavné revoluce se ve věku třiceti let stal nakrátko prvním ministrem Anglického království (1689–1690). Později se ocitl v nemilosti, znovu se uplatnil jako úspěšný vojevůdce za války o španělské dědictví. Za vlády královny Anny působil i jako diplomat a získal Podvazkový řád. Po nástupu hannoverské dynastie strávil zbytek života v Portugalsku.
Mládí
Pocházel ze starobylého šlechtického rodu připomínaného od 13. století, byl synem Johna Mordaunta, 1. vikomta Avalona (1626–1675). Studoval v Oxfrodu, poté sloužil u námořnictva, po otci zdědil v roce 1675 titul vikomta a stal se členem Sněmovny lordů, kde se připojil k whigům a odpůrcům Jakuba II.. Od roku 1686 žil v Nizozemí, kde navrhl Vilémovi Oranžskému, aby převzal vládu v Anglii. K tomu došlo až o dva roky později a Mordaunt jako stoupenec Slavné revoluce dosáhl vrcholu kariéry. Osobně se zúčastnil Vilémova vylodění v Torbay, jako velitel pluku pomohl obsadit několik měst v jižní Anglii a přispěl k nastolení Viléma Oranžského na anglický trůn. V roce 1689 byl povýšen na hraběte z Monmouthu, stal se členem Tajné rady, výboru Tajné rady pro obchod a kolonie a lordem-místodržitelem v hrabství Northamptonshire. Díky svým předchozím aktivitám se jako třicetiletý stal prvním ministrem (duben 1689 až březen 1690). I když jeho působení v tomto úřadu nebylo příliš významné, nadále zůstal předním poradcem Viléma Oranžského, doprovázel jej na cestách i na válečných taženích. Nakonec se od dvora odklonil, byl zbaven úřadu královského komorníka, vyloučen z Tajné rady a pro účast na Fenwickově spiknutí byl v roce 1697 uvězněn. V roce 1697 zároveň po strýci zdědil titul hraběte z Peterborough.
Vojevůdce za války o španělské dědictví
Znovu se uplatnil za vlády královny Anny, kdy patřil k předním velitelům za války o španělské dědictví. Na Pyrenejském poloostrově velel anglicko-nizozemským sborům (1702), dosáhl hodnosti admirála a generála námořnictva, v armádě byl jmenován plukovníkem. V čele spojeneckých vojsk v roce 1705 dobyl Barcelonu, kam přivedl krále Karla III. a byl jmenován anglickým vyslancem u jeho dvora. Pokusil se dobýt i Madrid, ale v tom jej předběhl generál Gallway. Hrabě Peterborough poté diplomaticky a vojensky působil v Itálii, ale byl kritizován, že nezvládá všechny úkoly, jimiž je pověřován, kvůli své konfliktní povaze měl spory s podřízenými i s veliteli spojeneckých vojsk. V roce 1707 byl povolán zpět do Anglie, své postavení se snažil obhájit cestou do Turína a Vídně, ale nakonec se vrátil do Londýna. Ve Sněmovně lordů se připojil k toryům a opozici proti vévodovi z Marlborough, ze strany whigů byly učiněny neúspěšné pokusy obvinit Peterborougha z překračování kompetencí v době jeho působení ve Španělsku a Itálii. Po pádu Godolphinovy vlády byl vyslancem ve Vídni (1711–1712) a v Benátkách (1713–1714), v roce 1713 získal Podvazkový řád. Po nástupu Jiřího I. ztratil vliv a byl výslovně požádán, aby se již neobjevoval u dvora. Odešel do Portugalska, kde pak trvale žil více než dvacet let v soukromí. Zemřel v Lisabonu, pohřben je v Anglii.
Rodina a potomstvo
Jeho první manželkou byla od roku 1678 skotská šlechtična Carey Fraser (1658–1709), která působila u dvora královny Kateřiny. Podruhé se oženil v roce 1722 s operní zpěvačkou Anastasií Robinson (1692–1755), v zájmu zachování Peterboroughovy prestiže bylo toto manželství až do jeho smrti uchováno v tajnosti. Z prvního manželství pocházely tři děti, nejstarší z nich byla dcera Henrietta (1679–1760), manželka 2. vévody z Gordonu. Starší syn John Mordaunt, lord Mordaunt (1681–1710), byl členem Dolní sněmovny a za války o španělské dědictví dosáhl hodnosti generála, zemřel na neštovice. Mladší syn Henry Mordaunt (1682–1710) byl kapitánem Royal Navy, zasedal také v Dolní sněmovně a zemřel taktéž na neštovice. Dědicem titulů byl Charlesův vnuk Charles Mordaunt, 4. hrabě z Peterborough (1708–1778). V dalších generacích již členové rodu nehráli žádnou významnou úlohu v historii, rod vymřel v roce 1814.
Charlesův mladší bratr Henry Mordaunt (1663–1720) sloužil v armádě, za války o španělské dědictví dosáhl hodnosti generálporučíka, zastával také funkce ve vládě a byl poslancem Dolní sněmovny.
Reference
Literatura
- KOVÁŘ, Martin: Stuartovská Anglie; Praha, 2001 ISBN 80-7277-059-4
- KOVÁŘ, Martin: Velká Británie v éře Roberta Walpola; Praha, 2004; ISBN 80-86642-23-2
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Charles Mordaunt, 3. hrabě z Peterborough na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk