A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Charakteristická křivka neboli charakteristika je grafické znázornění vztahu mezi dvěma fyzikálními veličinami, které charakterizují určitou součástku, sestavu nebo zařízení. Vztah je zadán jako křivka v rovinném souřadném systému. Charakteristická křivka slouží pro znázornění vztahu, ale také k jeho kvantitativní reprodukci, pokud není známa algebraická funkce popisující tento vztah. Charakteristickou křivku lze získat přímo z naměřených hodnot; teoreticky nepodloženou, ale přibližně správnou hodnotu funkce lze získat z naměřené hodnot interpolací a regresí.
Má-li být zohledněna další vstupní veličina (parametr), je možné vykreslit několik charakteristických křivek pro různé hodnoty parametrů
- polem charakteristických křivek se společným souřadnicovým systémem nebo
- v paralelní projekci je parametr zobrazen pomocí vlastní osy, jako nezávislá proměnná
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5d/Quelle_U%28I%29-Kennlinie.svg/220px-Quelle_U%28I%29-Kennlinie.svg.png)
vodorovná polopřímka: ideální; šikmá: skutečný lineární;
zakřivený: skutečný nelineární, zde: solární článek. Tři přímky tvoří pole charakteristických křivek s vnitřním odporem zdroje jako parametrem.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/10/Dioden-Kennlinie_1N4001.svg/220px-Dioden-Kennlinie_1N4001.svg.png)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/35/%C3%9Cbertragung_nichtlinear.svg/220px-%C3%9Cbertragung_nichtlinear.svg.png)
Příklady
Lineární vztahy lze znázornit jednoduše, jako v základech elektrotechniky: Vztah mezi elektrickým napětím a intenzitou elektrického proudu při lineárním odporu ve formě šikmých přímek procházejících počátkem soustavy souřadnic – nebo vztah mezi a ideálního zdroje napětí ve formě vodorovné přímky. Lineární znázornění jsou často idealizací, protože skutečné vztahy nejsou lineární. V takovém případě jsou charakteristické křivky mimořádně důležité.
Vztah mezi a diody má přibližně exponenciální rostoucí průběh. Pokud se jako parametr přidá teplota diody, dostaneme pole charakteristických křivek s několika voltampérovými charakteristikami pro zvolené teploty.
Hodnoty některých elektronických součástek lze měnit ovládacím prvkem mechanickým otáčením nebo posouváním. Patří k nim například proměnné rezistory dostupné jako proměnný rezistor a potenciometr. Jejich charakteristická křivka vyjadřuje hodnotu odporu v závislosti na pozici (úhlu natočení) hřídele. Kromě lineárními charakteristická křivka s existují také pozitivní-logaritmické (počínaje od se odpor mění zpočátku pouze málo) a negativně logaritmické (počínaje od se odpor mění zpočátku velmi rychle).[1] Pro řízení hlasitosti se používají potenciometry s pozitivně logaritmickou charakteristickou křivkou (požadovaný vztah je ), který odpovídá logaritmickému průběhu citlivosti lidského sluchu.[2]
V řídicí technice existují charakteristické křivky, které popisují statické chování systému, a také křivky pro jednotlivé součástky. Například pro regulačního ventilu existují kromě lineárních také ekviprocentní charakteristické křivky, jejichž zakřivení zakřivení je opačné než zakřivení nelineární charakteristické křivky řízeného systému.[3] „Ekviprocentní“ znamená, že stejné změny zdvihu způsobí stejné relativní změny průtoku (jako procento aktuálního průtoku).[4][5]
V digitální technice se používají kvantizační charakteristiky se schodovitým průběhem. Kromě lineární kvantizační charakteristiky s kroky stejné šířky v celém rozsahu znázorněných parametrů existují také nelineární charakteristické křivky s jemnějšími kroky pro menší signály.
Alternativy
Místo charakteristických křivek je možné používat:
Zvětšení výřezu: U součástek s nelineární charakteristickou křivkou se často používá pouze malé odchylky od pracovního bodu, aby vztah mezi vstupní a výstupní veličinou byl přibližně lineární, a bylo možné použít model malého signálu.
Tabulka: U elektronických regulátorů a mikrořadičů jsou charakteristické křivky nebo jejich pole často uložené jako tabelované hodnoty nebo jako analytické funkce pro řízení komplexních procesů. Použití je mapové řízení z spalovacích motorů, pro které je mapa motoru diskretizována.[6] Pro získání hodnot mezi tabelovanými hodnotami se zpravidla provádí lineární interpolace.
Funkce: Charakteristické křivky napětí-teplota termočlánků jsou v normách uváděny pomocí funkcí. Ty jsou však pro upotřebení bez pomoci počítače tak složité, že se používají dodatečné tabulky.
Paralelní projekce
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7d/P-V-T_Diagram_%28Water%29.de.svg/220px-P-V-T_Diagram_%28Water%29.de.svg.png)
Příkladem paralelní projekce je fázový digram vody, který zachycuje vztah mezi tlakem , specifickým objemem a teplotou . Pro několik zvolených teplot jsou uvedeny charakteristické křivky , udávající vztah mezi a .
Na webu Porýnsko-Vestfálské technické univerzity v Cáchách lze nalézt podrobnější diagram (bez anomálie vody),[7], kde jsou znázorněny také charakteristické křivky při konstantním zadaném jako parametr.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kennlinie na německé Wikipedii.
- ↑ OBERTHÜR, Wolfgang, 2010. Basiswissen Elektrotechnik/Elektronik für nicht elektrotechnische Berufe. 8. vyd. : Books on Demand. S. 22. (německy)
- ↑ BÖHMER, Erwin; EHRHARDT, Dietmar; OBERSCHELP, Wolfgang, 2010. Elemente der angewandten Elektronik: Kompendium für Ausbildung und Beruf. 16. vyd. : Vieweg + Teubner. S. 10–11. (německy)
- ↑ SCHRAMEK, Ernst-Rudolf, 2007. Taschenbuch für Heizung und Klimatechnik einschließlich Warmwasser- und Kältetechnik. 73. vyd. : Oldenbourg. S. 327. (německy)
- ↑ STROHRMANN, Günther, 2002. Automatisierung verfahrenstechnischer Prozesse: eine Einführung für Techniker und Ingenieure. : Oldenbourg. S. 277. (německy)
- ↑ ROOS, Hans, 2002. Hydraulik der Wasserheizung. 5. vyd. : Oldenbourg. S. 65. (německy)
- ↑ HUCHO, Wolf-Heinrich, 2017. Sindbad: von einem, der auszog, das Fürchten zu lernen. : Selbstverlag. (německy)
- ↑ Zustandsgebiet im p-v-T-Diagramm . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (německy)
Související články
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk