Cena Jaroslava Seiferta je české literárne ocenenie, ktoré zriadila Nadace Charty 77 v Štokholme v januári 1986 na podporu českej a slovenskej literatúry doma aj v zahraničí.

Na počesť básnika Jaroslava Seiferta, nositeľa Nobelovej ceny za literatúru, bola cena nazvaná jeho menom. Je vyhlasovaná každoročne 22. septembra v predvečer básnikových narodenín za vynikajúce beletristické dielo, vydané alebo inak zverejnené v posledných troch rokoch, výnimočne aj za celoživotné dielo v Česku alebo v zahraničí. O udelení ceny rozhoduje nezávislá porota, v ktorej zasadajú poprední spisovatelia a literárni kritici.

Laureáti

• 2019 – Miroslav Petříček, Filosofie en noir
• 2017 – Jiří Brabec a Jiří Opelík za celoživotné dielo
• 2015 – Eugen Brikcius, A tělo se stalo slovem^[1]
• 2014 – cena nebola udelena
• 2013 – cena nebola udelena
• 2012 – Vladimír Binar, Číňanova pěna
• 2011 – Karel Šiktanc, Nesmír
• 2010 – Jáchym Topol, Chladnou zemí s prihliadnutím k ďalšej tvorbe
• 2009 – Ludvík Kundera, za "celoživotné literárne dielo, vydávané v spisoch LK"
• 2008 – Václav Havel, Spisy VIII. (prejavy, Prosím stručně, Odcházení)
• 2007 – František Listopad, Rosa definitiva
• 2006 – Ivan Martin Jirous, za celoživotné básnické dielo s prihliadnutím na vydanú korešpondenciu Magorovy dopisy
• 2005 – Michal Ajvaz, Prázdné ulice ISBN 80-7227-209-8 a Jiří Suchý, Encyklopedie Jiřího Suchého
• 2004 – Viktor Fischl a Josef Škvorecký, obe za celoživotné dielo
• 2003 – Miloslav Topinka, Trhlina
• 2002 – Jiří Gruša, Grušas Wacht am Rhein aneb Putovní ghetto
• 2001 – Zdeněk Rotrekl, Nezděné město ISBN 80-7108-212-0
• 2000 – Pavel Šrut, Brožované básně ISBN 80-7215-106-1; Zlá milá ISBN 80-7215-019-7
• 1999 – Jiří Kratochvil, Noční tango, aneb román jednoho léta z konce století ISBN 80-7227-047-8
• 1998 – Věra Linhartová, Mes oubliettes
• 1997 – Karel Milota, Antilogie aneb Protisloví, Ďáblův dům
• 1996 – Jiřina Hauková, Světlo v září ISBN 80-900273-8-5
• 1996 – Zbyněk Hejda, Valse mélancolique ISBN 80-85247-69-0
• 1995 – Petr Kabeš (1941), Pěší věc
• 1995 – Antonín Brousek (1941), Vteřinové smrti
• 1994 – Milan Kundera, Nesmrtelnost
• 1993 – Bohumil Hrabal, Svatby v domě, Vita nuova, Proluky
• 1992 – Josef Hiršal, Píseň mládí
• 1992 – Ivan Wernisch, Frc (zbierka básnických prekladov)
• 1991 – Jiří Kolář, Prométheova játra
• 1990 – Emil Juliš, Blížíme se ohni, Gordická hlava
• 1989 – Karel Šiktanc, Srdce svého nejez
• 1988 – Ivan Diviš, Žalmy
• 1987 – Ludvík Vaculík, Fejetony
• 1986 – Dominik Tatarka, trilógia Písačky

Referencie

Externé odkazy

• Cena Jaroslava Seiferta Archivované 2009-11-09 na Wayback Machine

Zdroj

Tento článok je čiastočný alebo úplný preklad článku Cena Jaroslava Seiferta na českej Wikipédii.