A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Celebrimbor je literární postava elfa z fantasy světa J. R. R. Tolkiena.
Celebrimbor byl znám především jako pán a největší řemeslník elfské říše Eregionu. Byl také tvůrcem Tří elfských prstenů moci a snad i Elessaru,[1] ozdravného klenotu, který Arwen darovala Aragornovi před odchodem družiny prstenu z Lórienu. Jeho jméno znamená „Stříbrná ruka“. Byl Noldorským knížetem, synem Curufina a vnukem Fëanora, tvůrce silmarilů. Vzhledem k tomu, že není uváděn při skládání Feänorovy přísahy v Tirionu lze předpokládat, že se narodil až po návratu Noldor do Středozemě. Jméno jeho matky ale není známo. Z hlediska chronologie příběhů ze Středozemě se o něm první zmínka nachází v příběhu Berena a Lúthien, kde se zřekne činů svého otce Curufina, který je společně se svým starším bratrem Celegormem vyhnán z Nargothrondu za pokus o uzurpování moci nad touto říší. Celebrimbor zde tedy zůstal, je však zvláštní, že například vůbec nevystupuje v příběhu o Túrinu Turambarovi, jehož část se odehrává právě v Nargothrondu a je zde pojednáno i o jeho zničení.
Ohledně jeho dalšího působení do doby, kdy vstupuje do velkých událostí Druhého věku a ková Tři prsteny, však panují nejasnosti. Ty jsou zapříčiněny různými verzemi[2] dochovaných příběhů z Tolkienovy pozůstalosti. Jisté je, že po Válce hněvu na konci Prvního věku zůstal ve Středozemi. Byl členem družiny elfů složené převážně z lidu Noldor (byli zde ale i Sindar a Nandor), která pod vedením Galadriel a Celeborna kolem roku 700 Druhého věku založila říši Eregion (Cesmínii).[3] Tolkien dokonce v jedné verzi příběhu O Galadriel a Celebornovi, že Celebrimbor byl do ní zamilovaný, ačkoliv ona jeho lásku neopětovala.[4] V roce 750 se podílel na založení hlavního města říše Ost-in-Edhilu. Právě zde pak založil spolek Gwaith-i-Mírdain, bratrstvo elfských mistrů řemeslníků. Ti dosáhli v řemeslné práci největšího mistrovství ze všech, kdo kdy něco vyráběli vyjma samotného Feänora. Částečně tomu bylo zásluhou samotného Celebrimbora a přátelství se sousední říší trpaslíků Khazad-dûm (Celebrimbor nakreslil runy na její západní bráně), kde se nacházel mithril. Hlavně ale asi díky vlivu Saurona, který se do Eregionu vetřel v přestrojení jako Annatar (Pán darů).
Galadriel a Celeborn spolupráci s Annatarem (Sauronem) nepřáli, protože mu stejně jako Gil-galad a Elrond v Lindonu nedůvěřovali. Annatarovi se však podařilo Celebrimbora a jeho bratrstvo svést, jelikož toužili po jeho znalostech a přesvědčil je, aby se vzbouřili proti Galadriel a Celebornovi. To vedlo k odchodu Galadriel do Lórienu. Celebrimbor se posléze stal pánem Eregionu.[5] Členové jeho bratrstva poučení Annatarem posléze ukovali prsteny moci a Celebrimbor sám pak Tři prsteny elfů. Sauronovo přestrojení Celebrimbor zaslepený touhou vyrovnat se svému dědovi prohlédl až příliš pozdě, teprve ve chvíli kdy Sauron ukoval vládnoucí prsten. Potom poslal Tři prsteny do bezpečí. V následné válce elfů se Sauronem byl však roku 1697 Eregion zpustošen a Celebrimbor zajat při jeho obraně a následně umučen Sauronem. Jeho skonem vymírá Feänorova větev Finwëho rodu knížat Noldor.
Reference
- ↑ TOLKIEN, J. R. R. a TOLKIEN, Christopher, ed. Nedokončené příběhy Númenoru a Středozemě. Vyd. 1. Praha, 1994. s. 271–272
- ↑ TOLKIEN, J. R. R. a TOLKIEN, Christopher, ed. Nedokončené příběhy Númenoru a Středozemě. Vyd. 1. Praha, 1994. s. 248–289
- ↑ TOLKIEN, J. R. R. a TOLKIEN, Christopher, ed. Nedokončené příběhy Númenoru a Středozemě. Vyd. 1. Praha, 1994. s. 254–255
- ↑ TOLKIEN, J. R. R. a TOLKIEN, Christopher, ed. Nedokončené příběhy Númenoru a Středozemě. Vyd. 1. Praha, 1994.
- ↑ TOLKIEN, J. R. R. a TOLKIEN, Christopher, ed. Nedokončené příběhy Númenoru a Středozemě. Vyd. 1. Praha, 1994. s. 257
Zdroje:
TOLKIEN, J. R. R. Pán prstenů. 2. vyd. Praha, 1993. 3 sv.
TOLKIEN, J. R. R. a TOLKIEN, Christopher, ed. Silmarillion. Vyd. 1. Praha, 1992. 313 s.
TOLKIEN, J. R. R. a TOLKIEN, Christopher, ed. Nedokončené příběhy Númenoru a Středozemě. Vyd. 1. Praha, 1994. 507 s.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk