A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Casa Milà | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | katalánský modernismus |
Architekt | Antoni Gaudí |
Materiály | kámen, cihla, keramika a svářková ocel |
Pojmenováno po | Pere Milà i Camps |
Poloha | |
Adresa | Pg. Gràcia, 92 i Provença, 261-265, Dreta de l'Eixample, Španělsko |
Souřadnice | 41°23′43″ s. š., 2°9′42″ v. d. |
Další informace | |
Web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Casa Milà neboli La Pedrera je budova známého architekta Antonia Gaudího v Barceloně ve Španělsku. Stavěla se od roku 1906 až do roku 1910. Nachází se na Paseig de Gracia. Secesní stavba s prvky španělské gotiky a baroka[1] byla zapsána v roce 1984 k dalším Gaudího dílům na seznam světového dědictví UNESCO.[2] Byla to poslední světská stavba Antonia Gaudího, který pak všechny své síly věnoval už jen chrámu Sagrada Família.
Dům je zapsán v katalogu moderní architektury mezinárodní organizace Iconic Houses, která sdružuje mimořádná díla světových architektů, architektonicky významné domy, domy umělců a ateliéry z 20. století přístupné veřejnosti jako domovní muzea.[3]
Historie
Stavbu domu si objednal vlivný aristokrat Pere Milà i Camps se svou vyvolenou, bohatou vdovou Rosarií Segimon i Artells. Stavba se poněkud protáhla, protože dům byl širší a vyšší, než bylo stanoveno. Proto dostali i několik pokut. Spory mezi Antoniem Gaudím a Rosárií Segimon i Artells ve věcech estetických, ale především finančních vedly k rozvázání smlouvy.
Budova zůstala nedokončená. Na svou dostavbu musela počkat až do nedávných let. Po přerušení práce na domě vstoupil Antoni Gaudí do posledního uměleckého období. Hluboce se ponořil do askeze. Během španělské občanské války byla La Pedrera obsazena Katalánskou stranou, jejíž generální tajemník byl Joan Comorera.
Majitelé domu, kteří byli na dovolené, se vrátili domů po válce. Pere Milà i Camps zemřel v roce 1940, a o pár let později, v roce 1946, jeho žena prodala majetek CIPSA (Provence Estate Company, SA) a zůstala ve svém bytě až do své smrti v roce 1964.
Popis stavby
Tam, kde to bylo možné, se Antoni Gaudí vyhnul přímým liniím. Týká se to stropů, stěn i dveří. Fasáda domu, přezdívaného La Pedrera („kamenolom“), má všechno zakřivené, hrbaté a vyhloubené. Celá vypadá jako skála erodovaná mořem a větrem a je vyrobena z vápence. V roce 1905 byl Gaudí na vrcholu své tvorby, formoval materiál a nechal průchod své fantazii. V přízemí vytvořil sloupy a střechu ozdobil podivnými komíny. Velká členitost obvodu stavby umožnila vynechání nosných zdí. Skládá se z šesti poschodí točících se kolem dvou nádvoří, jednoho oválného a druhého kruhového. Suterén, kde se nachází garáž, má velké železné pilíře. Balkony jsou pokovány železem s dekorem abstraktních motivů a rostlin.
Interiér
Interiér je tak křiklavý jako exteriér. Půvab domu podtrhuje schodiště vedoucí od vchodu k bytům. Za povšimnutí stojí mimořádná pozornost, kterou Gaudí věnoval každému detailu od výzdoby stropu až po původní vzor kovaného zábradlí. Byty jsou vybaveny dobovým nábytkem, který dokládá funkčnost a udivující modernost architektonických postupů Antoni Gaudího. Architekt u tohoto domu uplatnil i některé novinky, dnes už pokládané za běžný standard, například propojení kuchyně s jídelnou nebo samostatnou koupelnu pro každou ložnici. Interiér dokončoval jeho spolupracovník Josep Maria Jujol.
Současnost
V současné době ve vlastnictví Fundació Catalunya-La Pedrera. V prvním patře jsou veřejně přístupné dva byty, zařízené původním nábytkem. Uvnitř budovy se nachází též malé muzeum, kde si můžeme prohlédnout všechny mistrovy výtvory. Kromě modelů budov doprovázených fotografiemi jsou tu i obrazové záznamy z umělcova života. Přístupná je i členitá terasa na střeše s bizarními komíny a vyhlídkami do širokého okolí. Budova slouží také jako kulturní centrum s kavárnou a kromě komentovaných prohlídek se zde konají různé přednášky, besedy, koncerty, promítání filmů a jiné kulturní akce.[4]
Galerie
-
Balkón -
Střecha domu Milá s pozoruhodnými komíny připomínající bojovníky -
Pohled ze střechy do vnitřního dvora -
Jídelna -
Kuchyně -
Koupelna
Odkazy
Reference
- ↑ SYROVÝ, Bohuslav a kolektiv. Architektura. Svědectví dob. Praha: SNTL, 1987. 456 s. S. 398.
- ↑ Works of Antoni Gaudí (anglicky)
- ↑ Casa Milà/La Pedrera. Iconic Houses. . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CHOVANCOVÁ, Eva. Casa Milà . Radynacestu.cz, 2011 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-12.
Literatura
- Fabrzio Finetti: „Barcelona – místa a historie“, Vercelli 2006, ISBN 978-80-7391-070-9
- Carole Saturno, Virginia Rigot-Muller, Berta Sureda, Eva Robledillo: „Barcelona“, Brno 2006, ISBN 80-251-0766-3
- Marek Podhorský: „Barcelona – průvodce městem“, Praha 2012, ISBN 978-80-7316-314-3
- National Geography Society: „Barcelona“, Washington 2002, ISBN 978-80-251-2742-1
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Casa Milà na Wikimedia Commons
- oficiální stránky
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk