A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Carlo Gesualdo | |
---|---|
Narození | 8. března 1566 Venosa |
Úmrtí | 8. září 1613 (ve věku 47 let) Gesualdo |
Místo pohřbení | kostel Gesù Nuovo |
Povolání | hudební skladatel a loutnista |
Choť | Maria d'Avalos (1586–1590)[1] Eleonora Estenská (1594–1637)[1] |
Děti | Alfonsino Gesualdo[1] |
Rodiče | Fabrizio II Gesualdo[2][3][1] a Jeronýma Borromejská[2][3][1] |
Rod | House of Gesualdo |
Příbuzní | Karel Boromejský (strýc) Alfonso Gesualdo (strýc) Pius IV. (prastrýc) Maria d'Avalos (sestřenice) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Carlo Gesualdo da Venosa (8. března 1566 Venosa – 8. září 1613 tamtéž)[zdroj? byl italský renesanční šlechtic, hudebník a skladatel.
Život
Narodil se v aristokratické rodině ve Venose, osamělém městečku asi 130 km východně od Neapole a od dětství se věnoval hudbě. Hrál výborně na klavichord, loutnu a kytaru. O jeho raném životě není mnoho známo. Roku 1586 si vzal svou sestřenici Marii d'Alvalos, dceru markýze z Pescary, s níž měl dva syny. Marie se o dva roky později zamilovala do Fabrizia Caraffy a dva roky to před manželem tajila, i když se o jejím poměru mluvilo. Až 16. října 1590 ji Gesualdo přistihl ve svém paláci v Neapoli in flagranti a s pomocí služebníků oba v posteli zabil. Mrtvoly nechal ležet před palácem na ulici. Jako šlechtic nemohl být souzen, ale podrobná vyšetřovací dokumentace se zachovala s množstvím otřesných podrobností. Pak odjel do Venosy, protože se obával krevní msty.[zdroj?
Kolem roku 1594 se Gesualdo oženil podruhé, s Leonorou d'Este a odjel do jejího domova Ferrary, kde bylo tehdy významné hudební středisko, zejména madrigalového zpěvu. Tam žil asi dva roky, věnoval se hudbě a uveřejnil své první madrigaly. Roku 1597 se vrátil se ženou do Venosy, kde se obklopil vynikajícími zpěváky a hudebníky. Nikam nevycházel a věnoval se pouze hudbě. Jeho nejslavnější a nejobtížnější skladby vyšly v Neapoli v roce 1603 a 1611. Ani s druhou ženou nevycházel dobře a když si na něho stěžovala, rodina d'Este se snažila vyjednat rozvod. Leonora trávila stále více času u bratra v Modeně a Gesualdo jí psal rozzlobené dopisy. Roku 1600 zemřel jeho syn z druhého manželství a Gesualdo patrně propadal depresím a výčitkám svědomí. Denně se údajně nechával bičovat svým sluhou a neustále se snažil získat ostatky svého strýce, svatého Karla Boromejského, od něhož si sliboval pomoc. Tři týdny po smrti nejstaršího syna z prvního manželství zemřel osamělý ve Venose a byl pochován v kostele Gesu nuovo v Neapoli.[zdroj?
Dramatický Venosův příběh byl už za jeho života široce publikován, psal o něm například básník Torquato Tasso a mnozí další. Postava geniálního šílence na osamělém zámku přitahovala také pozornost romantiků a k příběhu se připojily pověsti o tom, že zabil i jednoho ze synů nebo snad v obraně svého tchána, které se však nepotvrdily.[zdroj?
Dílo
Venosa se živě účastnil hudebního života své doby a stýkal se s mnoha hudebníky, které také ovlivnil a kteří si ho vážili. Jeho originální a expresivní hudba s častým užíváním disonancí a chromatiky později upadla v zapomenutí. Od konce 19. století se však těšila a těší velké pozornosti, jak o tom svědčí i nadšený článek v Ottově slovníku. Psal o něm například Anatole France a Aldous Huxley přirovnal jeho hudbu ke skladbám Arnolda Schönberga. Igor Stravinský napsal roku 1960 Monumentum pro Gesualdo (Pomník Gesualdovi) a následovala řada dalších skladatelů. O Venosově životě bylo napsáno několik oper a objevil se v různých filmech.[zdroj?
Za svého života vydal šest svazků madrigalů (1594–1596 Ferrara, 1611 Gesualdo), pětihlasé Sacraae cantiones (1603) a šestihlasé velikonoční Tenebrae responsories (1611). Řada dalších skladeb se patrně ztratila. U nás se jeho interpretací zabýval hlavně Miroslav Venhoda s Pražskými madrigalisty.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Dizionario Biografico degli Italiani. 2000. Dostupné online. .
- ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ a b OPAC SBN. Dostupné online. .
Literatura
- Gesualdo. In: Ottův slovník naučný. 10. díl. V Praze: J. Otto, 1896, s. 92.
Související články
Externí odkazy
- Volně přístupné partitury děl od Carla Gesualda v projektu IMSLP
- Carlo Gesualdo na projektu Musopen
- Noty na Choral Wiki
- Gesualdo v Ottově slovníku naučném
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Carlo Gesualdo
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Carlo Gesualdo na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk