A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Císařské lázně (Lázně I) | |
---|---|
Císařské lázně v Karlových Varech | |
Účel stavby | |
lázeňská budova | |
Základní informace | |
Sloh | novorenesance |
Architekti | Firma Fellner & Helmer |
Výstavba | 1893–1895 |
Stavebník | Město Karlovy Vary |
Současný majitel | Karlovarský kraj |
Poloha | |
Adresa | Karlovy Vary, Česko |
Ulice | Mariánskolázeňská |
Souřadnice | 50°13′8,45″ s. š., 12°52′53,91″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 17027/4-880 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | Oficiální web a Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Císařské lázně (německy Kaiserbad) dnes zvané též Lázně I je novorenesanční reprezentativní lázeňská budova, která se nachází na Mariánskolázeňské ulici č. 306/2 na jižním okraji v Karlových Varů. V době své největší slávy byly Císařské lázně středem lázeňské péče ve městě. Od roku 2010 je objekt chráněn jako národní kulturní památka.
Historie
Nejpozději koncem roku 1891 přišel karlovarský městský radní a významný balneolog, dr. Karel Becher s myšlenkou vybudování důstojného lázeňského zařízení v hospodářsky rychle se rozvíjejícím městě rakousko-uherské monarchie. Pro účel výstavby lázní byl zakoupen nefunkční pivovar s pozemkem na břehu říčky Teplé.[1]
Stavební plány byly navrženy rakouským ateliérem Fellner a Helmer, původní schválená částka na výstavbu neměla překročit částku 500 000 zlatých, celkové náklady při dokončení stavby z důvodu nutnosti řešení nových technických obtíží však činily 985 304,47 zlatých. Roku 1893 byl stržen pivovar a v roce 1895 v neobarokním slohu. Na stavbě a výzdobě budovy se podílelo množství firem místních i zahraničních.[1]
Stavba byla předána k užívání 5. května 1895, ačkoli nebyly zcela dokončeny některé menší úpravy interiéru, zejména dekorace.[1]
Slavnostní zahájení provozu Císařských lázní se konalo 6. května 1895. Byla přečtena zakládací listina a spolu s karlovarskými novinami, katastrálními mapami, propagačními brožurami, kurlisty a dobovými mincemi uložena do kovové schránky a zazděna pro budoucí generace. Dne 19. května 1898 vznikl v podkroví budovy požár. Poškozena byla střecha nad levým zadním traktem s minerálními koupelemi a věžová maska komínu. Budova však byla rychle opravena.[2]
Po vzniku Československa byly Císařské lázně v říjnu 1922 přejmenovány na Lázně I. Dílčí stavení úpravy v suterénních prostorách proběhly v roce 1926. Větší rekonstrukce zaměřená na zajištění celoročního provozu proběhla v letech 1948–1953.[2]
Ve druhé polovině 20. století lázně chátraly. Koncem 80. let skončil lázeňský provoz, budova sloužila jako kasino a příležitostně pro kulturní a společenské události.[3]
Od prosince 2019 do června 2023 probíhala rozsáhlá celková rekonstrukce za 1,4 mld. korun.[3][4]
Stavební podoba
Císařské lázně patří k nejcennějším karlovarským stavbám. Budova byla postavena v historizujícím stylu francouzské neorenesance.[5] Zastavěná plocha zaujímá 2800 čtverečních metrů.[2] Nad hlavním vstupem se nachází znak Karlových Varů. V okolí jsou to pak jména nejvýznačnějších karlovarských lékařů. Nad vstupem do Císařských lázní jsou uvedena jména nejvýznamnějších karlovarských lékařů, mezi které patřili zejména Václav Payer, David Becher, Eduard Hlawaczek, Gallus von Hochberger a Rudolf Mannl. Chybí mezi nimi ovšem významný karlovarský lékař švýcarského původu Jean de Carro, který hovořil francouzsky a proto ho němečtí radní neměli v lásce. Významně se však zasloužil o propagaci Karlových Varů v západní Evropě. Zásluhy Jeana de Carro byly doceněny až později a v roce 1968 bylo jeho bustě od Josefa Brzděka vyhrazeno místo na odpočívadle impozantního schodiště.[2]
Interiér hlavní budovy tvoří v patře Zanderův sál, kde se nacházelo cvičební nářadí pro gymnastiku. Dnes je zde výstava věnovaná samotným lázním a význačným osobám, které navštívily Karlovy Vary. Nacházejí se zde nástěnné malby a bohatě vyřezávané obložení. Na malbách jsou vyobrazeny postavy významných návštěvníků města od doby renesance do roku 1791. Je zde portrét královny Marie Terezie, Johanna Wolfganga von Goethe, či Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic.[1]
V přízemí se nacházela císařská lázeň, která byla určena pro císaře Františka Josefa I. Ve vnějším traktu je zastřešený dvorek. Okolo něj byly jednotlivé lázeňské prostory.[1]
Při celkové rekonstrukci na přelomu 10. a 20. let 21. století byl v zastřešeném atriu budovy vybudován multifunkční sál od architekta Petra Hájka. Je tvořen samostatnou ocelovou konstrukcí usazenou na šesti nohách, tak aby se nedotýkala historických stěn. Sál je vyveden v červené barvě a akustiku má vyřešenou polohovatelnými přetáčivými panely umožňující přizpůsobení prostoru různým účelům.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Karlovy Vary - Císařské lázně (Lázně I) . Památky a příroda Karlovarska . Dostupné online.
- ↑ a b c d HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – architekti, stavitelé. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské editační sdružení ve spolupráci se společností Baustav, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. S. 74–76.
- ↑ a b c GRYGERA, Filip. Lázně v Karlových Varech bývaly nejmodernější na světě. Teď dostaly nový háv. Seznam Zprávy . Seznam Zprávy, Seznam.cz, 2023-06-18 . Dostupné online.
- ↑ Revitalizace Císařských lázní Karlovy Vary . Karlovarský kraj, 2020-11-03 . Dostupné online.
- ↑ Císařské lázně – Lázně I. . Národní památkový ústav . Dostupné online.
Literatura
- Bešťáková, K., Gargula, M.: Carlsbad – Karlovy Vary: …místa známá i neznámá, Karlovy Vary, 22/23, 2005
- Gnirs, A.: Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, Praha, 64, 1933
- Poche, E. a kol.: Umělecké památky Čech 2 (K-O), Praha, 33, 1978
- Zeman, L., Fiala, J., Dlesk, V.: Císařské lázně – stavebně historický průzkum rašelinového pavilónu, Karlovy Vary, 2011
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Císařské lázně na Wikimedia Commons
- Prohlídka Císařských lázní s Markem Ebenem
- ČT – Toulavá kamera (27. 8. 2023)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk