A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Byzantsko-bulharské války | |||
---|---|---|---|
Středověká iluminace z bitvy | |||
Trvání | 680–1355 (675 let) | ||
Místo | Balkán | ||
Příčiny | Obsazení provincie Moesia Bulhary, území si nárokují Byzantinci | ||
Výsledek | Osmanská nadvláda nad Balkánem | ||
Změny území | Četné územní změny na obou stranách | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Byzantsko-bulharské války jsou souhrnným názvem série konfliktů mezi Byzantskou říší a jejím rivalem Bulharskem. Války začaly v době, kdy se Protobulhaři usazovali na Balkánském poloostrově a utvořili nový stát na území bývalé římské provincie Moesia, kterou si Byzanc jakožto východořímská říše nárokovala. Založení bulharského státu se datuje k roku 680. V průběhu příštího století se konflikt o území dále vyostřil a Bulhaři pod vedením chána Kruma uštědřili Byzantincům několik porážek. Přestože po Krumově smrti jeho syn Omurtag vyjednal s Byzancí mír, srážky mezi oběma státy pokračovaly i nadále. Větší konflikt propukl až roku 893, kdy se bulharský panovník Symeon I. pokusil vytvořit jednotnou bulharsko-řeckou říši, ale nakonec se spokojil s carským titulem.
Roku 971 si východní část bulharského území podmanil byzantský císař Jan I. Tzimiskes, který odtud vyhnal Rusy, sesadil cara Borise II. a obsadil Preslav, hlavní město Bulharska. Celé Bulharsko si byzantská říše podmanila až za vlády výbojného císaře Basileia II. Ten roku 1014 na hlavu porazil Bulhary v bitvě u Belasice a roku 1018 Bulharsko jako samostatný stát zaniklo a bylo začleněno pod byzantskou kontrolu. Proti byzantské nadvládě vypukla dvě povstání v letech 1040–1041 a poté 1072–1073 , nicméně byla potlačena. Teprve roku 1185 vypuklo nové povstání vedené Theodorem Petrem a Ivanem Asenem. Byzantská říše nebyla schopna v dané situaci povstání potlačit a Bulhaři vyhlásili samostatnost.
Následkem čtvrté křížové výpravě se byzantská říše zhroutila, Konstantinopol byla dobyta křižáky a na zbytcích byzantského panství obsazeného křižáky vzniklo latinské císařství. Vztahy mezi Bulharskou říší a Latiny byly velmi chladné a došlo k několika válečným střetnutím. Roku 1261 byla Konstantinopol opět obsazena Byzantinci a došlo k obnovení byzantského státu. Byzantští císaři se opět snažili podmanit i Bulharsko, avšak obnovená říše k tomu neměla již dost sil a utrpěla od Bulharů několik porážek. Oba státy se válkami vyčerpaly v době sílící moci Srbského státu, který poté obsadil rozsáhlé části Balkánského poloostrova. Pro následný vývoj však byl nejvýznamnější vzestup tureckých Osmanů, kteří posléze pronikli do Evropy, roku 1422 dobyli bulharskou a roku 1453 byzantskou říši.
Asparuchova válka
K prvnímu velkému skřetu mezi Protobulhary a byzantinci došlo roku 680, když se Asparuch a jeho horda posunuli na západ k dnešní Jižní Besarábii. Asparuch porazil byzantského císaře Konstantina IV., který zahájil kombinaci pozemních a námořních operací proti vetřelcům. Bitva se odehrála u opevněného tábora Ongalu. Konstantin IV. nakonec opustil kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu armádu a ta byla snadno poražena Asparuchem. Roku 681 byl císař nucen uznat Bulharský stát, bylo to vůbec poprvé co se Byzantská říše právně vzdala území, na které si dělala nároky. Asparuchova říše vznikla na území provincie Moesia, která se však již roky nacházela mimo faktickou kontrolu Byzance, protože byla obsazena Slovany. O osm let později vedl Asparuch tažení do Thrákie.
Tervelova válka
Bulharský chán Tervel se dostal k moci neznámo kdy, v byzantských zdrojích je poprvé zmíněn v roce 704, to když k němu přišel sesazený císař Justinián II. žádat o jeho pomoc. Tervel poté podpořil Justiniána při pokusu o znovuzískání byzantského trůnu výměnou za přátelství, dary a císařovu dceru Anastasii (ačkoli není jisté, zda ke sňatku nakonec opravdu došlo). S armádou 15 000 jezdců, kterou Tervel poskytl, Justinián vyrazil na Konstantinopol a podařilo se mu ho v roce 705 dobýt. Své protivníky, císaře Leontia a Tiberia III., nechal popravit, spolu s mnoha jejich příznivci. Justinián odměnil poté Tervela také titulem kaisar (tedy císař), jakožto prvního zahraničního vládce v byzantské historii (odtud pozdější užívání pojmu car v Bulharsku). Další odměnou byly územní ústupky v severovýchodní Thrákii, Bulharsku připadla oblast Zagora. O pouhé tři roky později však Justinián II. ujednání porušil a zahájil vojenské operace k opětovnému získání postoupené oblasti. Tervel ho pak porazil v bitvě u Anchiala v roce 708. V roce 711, když Justián čelil vážné vzpouře v Malé Asii, hledal u Tervela znovu pomoc. Tentokrát se ale setkal je s vlažným přijetím, Tervel vyslal pouze 3000 bojovníků. Justinián tak byl poražen Arménem Filippikem Bardanesem, byl zajat a popraven. Bulharští spojenci se naopak mohli v klidu navrátit domů. Tervel poté využil zmatků v Byzanci k nájezdu na Thrákii v roce 712. Se svým vojskem se dostal až do blízkosti Konstantinopole. Další informace jsou ovšem již nejisté. Podle některých zdrojů v roce 715 Tervel zemřel, podle jiných měl později ještě sehrát roli ve snaze znovu dosadit na trůn sesazeného císaře Anastasia II., v letech 718 nebo 719 uzavřít novou smlouvu s císařem Theodosiem III. (podle níž Byzantinci platili Bulharům každoroční poplatek ze jejich vyklizení Thrákie) a dokonce se měl ještě podílet na obraně Konstantinopole při druhém arabském obléhání v letech 717–718. Podle Theofana Homologeta zabili Bulhaři v této bitvě asi 22 000 Arabů.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Byzantine–Bulgarian Wars na anglické Wikipedii.
Literatura
- DRŠKA, Václav; PICKOVÁ, Dana. Dějiny středověké Evropy. Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan ml., 2004. ISBN 80-86493-11-3.
- ZÁSTĚROVÁ, Bohumila, a kol. Dějiny Byzance. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-0454-8.
- RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-404-1.
- HRADEČNÝ, Pavel a kol. Dějiny Řecka. Praha: Lidové noviny, 1998. ISBN 80-7106-192-1.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Byzantsko-bulharské války na Wikimedia Commons
- RUNCIMAN, Steven. A history of the First Bulgarian Empire . Londýn: G. Bell & Sons, 1930. Dostupné online. (angličtina)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk