Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. | Zásady ochrany osobných údajov. | OK, súhlasím
Electronic.sk | Základné pojmy: Elektrotechnika | Elektronika






...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Buněčná membrána
 

Buněčné membrány jsou membrány, které se vyskytují v buňce. Rozlišujeme cytoplazmatickou membránu, která odděluje buňku od okolního prostředí, a ostatní membrány, které jsou součástí různých organel, vezikulů či jiných struktur a člení vnitřní prostředí buňky (tzv. endomembránový systém).

Stavba

Stavba membrány je patrně nejlépe popsána v rámci tzv. mozaikového modelu, který říká, že je tvořena dvojitou vrstvou fosfolipidů a proteiny, které se mohou v rámci jedné vrstvy relativně volně a nahodile pohybovat (tzv. fluidita nebo tekutost, polotekutost). Každý fosfolipid se skládá z polární části a nepolární lipidové části. (Struktura molekuly fosfolipidu je někdy kvůli typické velikosti polární a nepolární části a jejich prostorovému uspořádání přirovnávána k hydrofilní hlavičce a hydrofobnímu ocásku.) Díky tomu má jak samotná molekula fosfolipidu, tak i celá membrána, amfipatický (amfifilní) charakter, což znamená, že hydrofilní (polární) části interagují s molekulami vody, zatímco nepolární část je hydrofobní a interaguje spolu navzájem. Tak vzniká povrchová hydrofilní vrstva membrány a vnitřní hydrofobní část. Díky tomu je polopropustná (semipermeabilní), nepropustí polární a nabité částice. Výjimkou je voda. Proteiny mají mj. transportní funkci a dostávají dovnitř látky, které membrána nepropustí vůbec nebo nesnadno.

Přesněji: Polární část molekuly obsahuje fosfátovou, karboxylovou nebo aminoskupinu, nepolární částí jsou řetězce mastných kyselin, převážně kyseliny olejové, stearové a palmitové.

Membrány organel

V buňce je dynamický systém membrán nazýván endomembránový systém. Membrána vakuol se nazývá tonoplast a má totožnou stavbu jako cytoplazmatická membrána, která obaluje i celou buňku. Buněčné jádro je také obaleno membránou, která se nazývá karyolema, která je ale zdvojnásobená, což znamená, že jádro je vlastně obaleno dvěma membránami. V jaderné membráně jsou navíc póry, kterými mohou proházet potřebné látky. Podobnou membránu jako jádro mají i chloroplasty a mitochondrie, tedy také je dvojnásobná. U chloroplastů jsou obě tyto membrány hladké a rovné, ale druhá vnitřní membrána mitochondrií vytváří výběžky tzv. kristy. Další membránové organely jsou lysozomy, Golgiho aparát a endoplazmatické retikulum.

Související články

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Buněčná_membrána
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.






Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk