A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Brodce | |
---|---|
Kaple Božího milosrdenství | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Kadaň |
Okres | Chomutov |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°21′3″ s. š., 13°13′49″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 20 (2021)[1] |
Katastrální území | Pastviny a Úhošť (3,12 km²) |
Nadmořská výška | 395 m n. m. |
PSČ | 432 01 |
Počet domů | 7 (2021)[2] |
Brodce | |
Další údaje | |
Kód části obce | 173258 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Brodce (německy Prödlas) jsou malá vesnice, část města Kadaň v okrese Chomutov. Nachází se asi čtyři kilometry jihozápadně od Kadaně. Brodce leží v katastrálním území Pastviny o rozloze 1,23 km²[3] a Úhošť o rozloze 1,89 km².[4] Katastrální území Pastviny vzniklo oddělením ze staršího katastrálního území, ve kterém ležela zaniklá obec Pastviny.[5]
Název
Název vesnice je zdrobnělinou slova brod. V historických listinách se jméno vyskytuje například ve tvarech: Brodecz (1460), in Brodczych (1488), Brodeczno (1593), Prödles (1614), Predles (1654), Prödlas (1787) nebo Brödlas (1846).[6]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1373. Podruhé byly Brodce zmíněny roku 1460, když Otto z Ilburka prodával panství hradu Egerberk Bossovi z Fictumu. Fictumům patřilo až do roku 1557, kdy je koupil Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic. Lobkovicové statek prodali Linhartu staršímu Štampachovi ze Štampachu, jehož syn se aktivně zúčastnil stavovského povstání v letech 1618–1620, za což byl odsouzen ke ztrátě majetku. Zkonfiskované vesnice roku 1623 koupil Kryštof Šimon Thun a připojil je ke kláštereckému panství.[7] U něj vesnice zůstala až do zrušení poddanství.[8]
Podle berní ruly z roku 1654 v Brodcích žilo šest chalupníků a jeden poddaný bez pozemků, který choval jednu krávu a jednu jalovici. Chalupníkům patřilo celkem osm potahů, dvanáct krav a pět jalovic.[7] Jeden z nich pracoval jako švec a jiný provozoval mlýn s jedním kolem. Na polích se pěstovalo žito.[8]
V devatenáctém století bylo hlavním zdrojem obživy obyvatel zemědělství a ve vsi fungovaly dva mlýny. Ve třicátých letech dvacátého století už zde byl pouze jeden mlýn, pila a stoupa na drcení seladonitu, který se pod názvem kadaňská hlinka těžil pod Úhoštěm. Ze služeb byly k dispozici jen trafika a hospoda. Po druhé světové válce došlo k vysídlení Němců, ale na jejich místo se přistěhovali noví obyvatelé. Roku 1963 byly v okolí založeny sady hrušní (16 hektarů) a višní (12 hektarů), které v neudržovaném stavu existovaly ještě na konci dvacátého století. V sedmdesátých letech začal počet obyvatel klesat, až se vesnice téměř vylidnila.[8]
Přírodní poměry
Brodce stojí asi čtyři kilometry jihozápadně od Kadaně v katastrálním území Pastviny s rozlohou 1,23 km². To leží v severní části Doupovských hor v okrsku Jehličenská hornatina. Nejvyšší bod území se nachází na východě, kde hranice dosahuje téměř k vrcholu vrchu Lipová (549 metrů), a nejnižší bod je u Donínského potoka na severním okraji vesnice. Geologické podloží tvoří třetihorní magmatické horniny, z nichž převažují alkalické bazalty a tefrity, ale v jižní části území se vyskytují olivinické bazalty a bazanity. Na nich se vyvinul půdní typ kambizem eutrofní.[9]
Území odvodňuje především Donínský potok a jeho pravostranný přítok Pastvinský potok, ale voda z jižní části odtéká také bezejmenným přítokem Úhošťanského potoka. Oba potoky patří k povodí Ohře.[9]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí se celé území nachází v mírně teplé oblasti MT7,[10] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů, počet letních dnů je 30–40, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 140–160 a sněhová pokrývka zde leží 60–80 dnů v roce.[11]
Celé katastrální území je součástí rozsáhlé evropsky významné lokality Doupovské hory a stejnojmenné ptačí oblasti.[12] U západní hranice území s vojenským újezdem Hradiště roste v údolí Pastvinského potoka skupina památných stromů tvořená devíti smrky ztepilými a 23 modříny opadavými.[13]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 56 obyvatel (z toho 25 mužů). Všichni byli německé národnosti a členy římskokatolické církve.[14] Podle sčítání lidu z roku 1930 zde žilo 52 obyvatel, kteří byli s výjimkou jednoho Čecha a čtyř cizinců německé národnosti. Dva lidé byli bez vyznání a ostatní se hlásili k římskokatolické církvi.[15]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 67 | 67 | 77 | 59 | 58 | 56 | 52 | 25 | 57 | 43 | 18 | 5 | 14 | 16 | 20 |
Domy | 12 | 11 | 12 | 12 | 11 | 12 | 11 | 11 | — | 11 | 6 | 10 | 4 | 9 | 7 |
Obecní správa
Brodce nikdy nebyly samostatnou obcí.[8] Po zrušení poddanství se v roce 1850 staly osadou Pastvin,[8] ale při sčítání lidu v letech 1869–1910 patřily ke Zvoníčkovu. V letech 1921 a 1930 patřily opět k Pastvinám.[18] V souvislosti se zřízením vojenského újezdu Brodce roku 1953 zanikly[7] a část katastrálního území Pastvin byla převedena k okresu Karlovy Vary. Při reformě území správy roku 1960 byla část území s Brodci převedena do okresu Chomutov, a vesnice se stala částí obce Úhošťany. Od 1. ledna 1989 jsou Brodce částí města Kadaň.[8]
Pamětihodnosti
U mostu přes Donínský potok stojí kaple Božího Milosrdenství z roku 1863.[19]
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR . 1999-01-01 . Dostupné v archivu.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR . 1999-01-01 . Dostupné v archivu.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Pastviny – Weiden, s. 56.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 183.
- ↑ a b c BINTEROVÁ, Zdena. Úhošťany. Kadaň: Město Kadaň, 1998. 40 s. Kapitola Brodce, s. 22. Dále jen Binterová (1998).
- ↑ a b c d e f Binterová (1998), s. 23.
- ↑ a b CENIA. Katastrální mapy, geologická, geomorfologická a půdní mapa ČR . Národní geoportál INSPIRE . Dostupné online.
- ↑ Přírodní poměry – Klimatické oblasti . Agentura ochrany přírody a krajiny ČR . Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 425–430. Journal of Maps . 2013-05-13 . Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827.
- ↑ Doupovské hory . Agentura ochrany přírody a krajiny ČR . Dostupné online.
- ↑ Skupina modřínů a smrků v pastvinském údolí . Agentura ochrany přírody a krajiny ČR . Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 249.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 134.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 . Český statistický úřad, 2015-12-21 cit. 2016-12-11. Kapitola Chomutov. Dostupné online.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň PDF online. Český statistický úřad cit. 2023-11-18. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 40.
- ↑ Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Brodce, s. 97.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- BINTEROVÁ, Zdena. Úhošťany. Kadaň: Město Kadaň, 1998. 40 s. Kapitola Brodce, s. 22–23.
- Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Brodce, s. 97.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Brodce na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Brodce v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Katastrální mapa katastru Pastviny na webu ČÚZK
- Katastrální mapa katastru Úhošť na webu ČÚZK
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk