A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Brassaï | |
---|---|
Narození | 9. září 1899 Brašov |
Úmrtí | 8. července 1984 (ve věku 84 let) Nice |
Místo pohřbení | Hřbitov Montparnasse |
Alma mater | Maďarská univerzita výtvarných umění (1918–1919) |
Povolání | fotograf, spisovatel, sochař, ilustrátor a malíř |
Rodiče | Gyula Halász |
Manžel(ka) | Gilberte Brassaï (od 1948) |
Příbuzní | Kálmán Halász (sourozenec) |
Ocenění | rytíř Řádu čestné legie rytíř Řádu umění a literatury |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Brassaï (vlastním jménem Gyula Halász) (* 9. září 1899 Braşov, maďarsky Brassó, Sedmihradsko, součást Rakousko-Uherska, dnešní Rumunsko – 8. července 1984 Beaulieu-sur-Mer, Alpes-Maritimes, Francie) byl fotograf, sochař, medailér,[1] a spisovatel. Spolu s exilovými maďarskými fotografy László Moholy-Nagyem a André Kertészem byl významným evropským avantgardním fotografem.[2]
Život a dílo
Dětství
Ve věku 3 let se s rodiči odstěhoval na rok do Paříže, kde jeho otec, profesor literatury, učil na Sorboně. Přestože byl velmi malý, utkvěly mu v paměti mnohé obrázky z té doby (cirkus Buffalo Bill, první automobily, divadla či vítání španělského krále Alfonse XIII).
Studia
Studoval malbu a sochařství na Akademii výtvarných umění v Budapešti. V sedmnácti letech narukoval ke kavalérii bojující v první světové válce. V armádě se setkal s maďarskými intelektuály, např. hudebním skladatelem Bélou Bartókem. V roce 1920 Brassaï odešel do Berlína, kde pracoval jako novinář. Současně studoval na Akademii výtvarných umění v Berlíně-Charlottenburgu.
Paříž
V roce 1924 se odstěhoval do Paříže, kde zůstal po zbytek svého života. Francouzštinu se učil četbou knih Marcela Prousta. Stal se novinářem, žil v bohémské čtvrti Montparnasse a mezi jeho přátele patřili lidé jako Henry Miller, Léon-Paul Fargue či Jacques Prévert. Velký vliv na Brassaïe měl v té době jeho krajan žijící také v Paříži, maďarský fotograf André Kertész.
Brassaïova práce a láska k Paříži a jejímu nočnímu životu jej přivedly k fotografii. Noční městská scenérie s pohledy do ulic za svitu lamp pro něj byly výzvou. Sám později napsal: „Až fotografie mi umožnila zcela pochopit pařížské noci, ulice a zahrady – i v dešti a v blátě.“[3]
Pseudonym „Brassaï“ zvolil podle svého rodiště (maďarsky Brassó). Pod tímto jménem vydal v roce 1932 svou první publikaci s názvem „Paris de nuit“ (Noční Paříž).[4] Kniha měla obrovský ohlas a Henry Miller ve své eseji Brassaïe nazval „okem Paříže“. K tématům z nočních ulic přibyly obrázky ze života současné pařížské „high society“ – prostředí „intelektuální“ scény, baletu, opery. Považuje se tak za průkopníka noční fotografie. Brassaï fotografoval mnohé velké umělce – své přátele, například malíře Salvadora Dalího, Pabla Picassa, Henri Matisse, Alberta Giacomettiho nebo spisovatele Jeana Geneta a Henriho Michauxe.
V roce 1937 byl osloven uměleckým ředitelem Alexeyem Brodovivitchem a editorem francouzské mutace časopisu Harper’s Bazaar, Carmelem Snowem, aby s magazínem spolupracoval jako fotograf.[3] Brassaï nabídku přijal a ve spolupráci pak pokračoval 25 let. Není nepodstatné, že Brassaï získal absolutní volnost a svobodu při výběru fotografovaných „objektů“. Proslavené jsou především fotografie umělců z jejich ateliérů (Georges Braque, Bernard Buffet, Pierre Soulages nebo Pierre Bonnard). V roce 1939 Brassaï vytvořil sérii portrétů Pabla Picassa pro časopis Life.
Brassaï se stal uznávaným a váženým fotografem, což dokazovalo i množství samostatných výstav ve Spojených státech – v Rochesteru (George Eastman House), New Yorku (Museum of Modern Art)[5] a Chicagu (Art Institute of Chicago)[6].
Byl úspěšný i ve filmu a literatuře. V roce 1956 získal za svůj film „Tant qu’il y aura des betes“ ocenění „nejoriginálnější film“ na festivalu v Cannes. V roce 1978 získal od francouzského ministerstva kultury cenu „Grand Prix National de la Photographie“ v Paříži.
Byl autorem sedmnácti knih a nespočetných článků. Brassaïova novela Histoire de Marie (Mariin příběh) byla vydána s předmluvou Henry Millera. Jeho Dopisy rodičům a Hovory s Picassem byly přeloženy do angličtiny a publikovány za podpory University of Chicago Press.
K příležitosti umělcových osmdesátých narozenin v roce 1979 byla zorganizována rozsáhlá retrospektivní výstava v New Yorku a v Londýně.
Brassï zemřel 8. července 1984 ve věku 84 let ve svém domě na Francouzské Riviéře poblíž Nice.[7] Je pohřben na hřbitově Montparnasse v Paříži.
Význam
Brassaï byl oceňován již za svého života jako jeden z největších fotografů dvacátého století. Byl jedním z nejvýznamnějších fotografů „francouzské školy“. Na Paříž pohlížel jako na objekt – majestátní a vznešené místo neohraničených možností. Jeho fotografie poskytují citlivý, a přesto často extrémně dramatický „rozbor“ lidských životů v lesku pařížských ulic a nekonečně spletitých „uliček postranních“, a to jak doslova, tak obrazně.[8]
Zastoupení ve sbírkách
Jeho díla jsou zastoupena v následujících veřejných sbírkách:
- Art Institute of Chicago, Chicago, Illinois, USA[9]
- Museum of Modern Art, New York City: 112 tisků (červen 2018)[10]
- Rijksmuseum, Amsterdam: 9 tisků (listopad 2018}[11]
- Tate Modern, Londýn: 30 tisků (červen 2018)[12]
- Victoria and Albert Museum, Londýn: 383 děl (červen 2018)[13]
Publikace (výběr)
- Paris de Nuit. Text Paul Morand. Paříž: Arts et Métiers Graphiques, 1932.
- Histoire de Marie. Úvod Henry Miller. Paříž: Édition du Point du Jour, 1949.
- Camera in Paris. Londýn: The Focal Press, 1949. Dostupné online.
- Graffiti. Stuttgart: Belser Verlag, 1960.
- Conversations avec Picasso. Paříž: Gallimard, 1964. Dostupné online.
- Brassaï. Text Lawrence Durrell. New York: The Museum of Modern Art, 1968. Dostupné online.
- Henry Miller, grandeur nature. Paříž: Gallimard, 1975.
- Le Paris secret des années 30. Paříž: Gallimard, 1976.
- Paroles en l'Air. Paříž: Jean-Claude Simoëns, 1977.
- Henry Miller, rocher heureux. Paříž: Gallimard, 1978. Dostupné online.
- Marcel Proust sous l'emprise de la photographie. Paříž: Gallimard, 1997.
- Les Artiste de ma vie. Paříž: Édition Denoël, 1982.
- Voyage aux Etats-Unis. Paříž: Periplus Publishing, 2005. ISBN 2-35097-026-4.
Ocenění
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Brassaï na anglické Wikipedii.
- ↑ BRASSAÏ. In memoriam. Paris: L'administration des monnaies et médailles Kapitola in: Le club français de la médaille, s. 101. (francouzsky)
- ↑ Časopis Ateliér, č. 9, 2008, článek Americký objev fotografie ze střední Evropy, Vladimír Birgus, str. 1,16
- ↑ a b Alain Sayag, ed., Brassai: The Monograph, Boston: Little, Brown and Co., 2000.
- ↑ GAUTRAND, Jean-Claude. Brassaï. Köln: Taschen, 2004. ISBN 3-8228-3137-9. S. 7.
- ↑ Brassai, Letters to My Parents, Chicago, IL: University of Chicago Press, 1997, p. xviii, accessed 2 Sep 2010
- ↑ "Brassai Biography" Archivováno 12. 2. 2007 na Wayback Machine., Photo-Seminars, accessed 2 Sep 2010
- ↑ GRUNDBERG, Andy. Brassai, Photographer of Paris Nigtlife, Dies. www.nytimes.com. The New York Times. Dostupné online .
- ↑ https://www.taschen.com/pages/en/catalogue/photography/all/01595/facts.brassai_paris.htm Archivováno 20. 4. 2019 na Wayback Machine. Brassai - PARIS, vyd. Taschen
- ↑ THE ART INSTITUTE OF CHICAGO. Featured Works . USA: Art Institute of Chicago, 2009 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Brassaï (Gyula Halász) . . Dostupné online.
- ↑ Search - Rijksmuseum . . Dostupné online.
- ↑ TATE. Brassaï 1899-1984. Tate. Dostupné online .
- ↑ Your Search Results . . Dostupné online.
Literatura
- BRASSAÏ. The Eye of Paris. : Bulfinch, 2001.
- WAREHIME, Marja. Brassai: Images of Culture and the Surrealist Observer. Baton Rouge: Louisiana State University Press, 1996. Dostupné online. ISBN 0807119431.
- BRASSAÏ. No ordinary Eyes. Příprava vydání Alain Sayag, Annick Lionel-Marie. London: Thames and Hudson, 2000. ISBN 0500542376.
- GRUBER, L. Fritz. Grosse Photographen unseres Jahrhunderts. Berlin/Darmstadt/Wien: Deutsche Buchgemeinschaft, 1964.
- BRASSAÏ. The Monograph. New York: Little, Brown and Company, 2000. Dostupné online. ISBN 0821226681.
- KEIM, Jean-Alphonse. Moderní francouzská fotografie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1966. 140 s. Kapitola Brassaï, s. 44–51. (česky, francouzské, anglické, německé a ruské resumé)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Brassaï na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Brassaï
- Brassai na photo-seminars.com
- Masters of Photography: Brassai
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk