A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Brankův most | |
---|---|
Základní údaje | |
Kontinent | Evropa |
Stát | Srbsko |
Město | Běklehrad |
Pojmenován po | Brankovi Radičevićovi |
Komunikace | Rychlostní komunikace |
Doprava | silniční |
Přes | Sáva |
Otevřen | 1957 |
Souřadnice | 44°48′53″ s. š., 20°26′54″ v. d. |
Parametry | |
Délka | 450 m |
Mapa | |
Další data | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Brankův most (srbsky v cyrilici Бранков мост, v latince Brankov most) je most přes řeku Sávu v Bělehradě. Spojuje centrum města s Novým Bělehradem a patří mezi hlavní dopravní spojnice srbské metropole. Vybudován byl roku 1979 a svůj název nese podle romantického básníka Branka Radičeviće (dříve Most Bratstva i jedinstva).
Most je rovněž symbolem sebevrahů, neboť svůj život ukončí skokem z tohoto mostu okolo čtyřiceti lidí ročně. Svůj život skokem z tohoto mostu rovněž ukončil i spisovatel Branko Ćopić. V srbské společnosti panuje mylný názor, že most byl přejmenován po roce 1990 právě po něm.
Historie
Pylony na obou stranách (staroměstské a novobělehradské) jsou původem z 19. století. Jejich architektem byl sochař Ivan Meštrović[zdroj? Do druhé světové války stál na stejném místě zavěšený most, který nesl své jméno po králi Alexandru Karađorđevićovi. Jugoslávská armáda se nicméně rozhodla pro jeho likvidaci ve snaze zpomalit postup německých vojsk v prvních fázích Dubnové války.[1]
Po skončení konfliktu se Bělehrad dynamicky rozrůstal směrem především na západ, a to do oblasti dnešního Nového Bělehradu. Doprava mezi oběma částmi města, oddělenými řekou Sávou, si vyžadovala vybudování nových mostů. Ten současný byl budován tři roky a otevřen po částech. První z nich byla dána do provozu v roce 1956. Stavitelem byla západoněmecká firma MAN a projektantem jugoslávská firma Mostoprojekt. Druhá (po jejímž dokončení má most šest jízdních pruhů, tři v každém směru) pak až v roce 1979.
V roce 2006 most využívalo denně více než 90 000 automobilů.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Článek na portálu 24sata.rs (srbsky). www.24sata.rs . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-23.
- ↑ Cevovod na Brankovom mostu . Direkcija za građevinsko zemljište i izgradnju Beograda, 2006-08-02 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-23.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Brankův most na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk