A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Boris Majorov | |
---|---|
Osobní informace | |
Datum narození | 11. února 1938 (86 let) |
Místo narození | Moskva, Sovětský svaz |
Stát | Sovětský svaz |
Výška | 176 cm |
Hmotnost | 69 kg |
Příbuzní | Jevgenij Majorov (sourozenec) |
Klubové informace | |
Aktivní roky | 1955–1969 |
Pozice | levé křídlo |
Kluby | HC Spartak Moskva (SSSR) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Lední hokej na ZOH | ||
zlato | ZOH 1964 | SSSR |
zlato | ZOH 1968 | SSSR |
Mistrovství světa v ledním hokeji | ||
bronz | MS 1961 | SSSR |
zlato | MS 1963 | SSSR |
zlato | MS 1964 | SSSR[pozn. 1] |
zlato | MS 1965 | SSSR |
zlato | MS 1966 | SSSR |
zlato | MS 1967 | SSSR |
zlato | MS 1968 | SSSR[pozn. 1] |
Boris Alexandrovič Majorov (rusky Борис Александрович Майоров; * 11. února 1938) je bývalý ruský hokejista, který v šedesátých letech 20. století úspěšně reprezentoval Sovětský svaz a později působil jako hokejový trenér. Je členem Síně slávy Mezinárodní hokejové federace.
Hráčská kariéra
Klubová kariéra
Hokejovou kariéru odstartoval společně se svým bratrem, dvojčetem Jevgenijem v klubu HC Spartak Moskva, ve jehož dresu v roce 1955 debutoval v sovětské nejvyšší soutěži. Ve Spartaku hrál až do konce aktivní kariéry v roce 1969. V letech 1962, 1967 a 1969 vybojoval titul sovětského mistra, když Spartak Moskva jako jediný tým dokázal v šedesátých letech překonat nadvládu prominentního armádního týmu CSKA Moskva. V letech 1965, 1966 a 1968 se umístil v lize na druhém místě právě za CSKA. Ve své kariéře odehrál v sovětské lize 400 utkání a zaznamenal 255 branek.
Reprezentace
První zápas za sovětskou reprezentaci odehrál v listopadu 1960 a prakticky v celých šedesátých letech byl její stabilní součástí. Na mistrovství světa hrál poprvé v roce 1961. Se sedmi góly a devíti asistencemi přispěl výrazně k zisku bronzových medailí a byl nominován do All-star týmu šampionátu. V dalších letech až do roku 1968 se sovětskou reprezentací na mistrovství světa i Zimních olympijských hrách pokaždé zvítězil. Nejčastěji hrával se svým bratrem Jevgenijem a Vjačeslavem Staršinovem, kteří byli jeho spoluhráči také v klubu. V posledním mezistátním utkání nastoupil v březnu 1969 proti Finsku, celkově odehrál 134 utkání a vstřelil 63 gólů.
Trenérská a funkcionářská kariéra
Již ke konci aktivní kariéry se podílel na úspěších Spartaku Moskva také jako hrající trenér, po ukončení aktivní kariéry se stal hlavním trenérem klubu a byl jím do roku 1971. Vedle druhého místa v ligové soutěži v roce 1970 vybojoval dvakrát sovětský pohár. V letech 1971 a 1972 působil jako trenér u sovětské juniorské reprezentace a u reprezentačního B-týmu. V letech 1974 až 1976 vedl ve finské lize Jokerit Helsinky, po návratu do Moskvy se stal v roce 1976 členem trenérského týmu pro první ročník Kanadského poháru. Poté pracoval až do roku 1991 na různých postech u sovětské reprezentace a hokejového svazu, výjimkou bylo trenérské angažmá u Spartaku Moskva v polovině osmdesátých let, s nímž v roce 1985 vyhrál Spenglerův pohár. V první polovině devadesátých let trénoval opět ve Finsku – Jokerit Helsinki, s nímž vybojoval finský titul, a Tapparu Tampere. Později zastával funkce generálního manažera ruské reprezentace (1995–1998), prezidenta Spartaku Moskva (1998–2002) a viceprezidenta Ruské hokejové federace (od roku 2001).
Úspěchy a ocenění
Týmové
- olympijský vítěz 1964 a 1968
- mistr světa 1963, 1964 (hráno jako součást olympijských her), 1965, 1966, 1967, 1968 (hráno jako součást olympijských her), bronz z roku 1961
- vítěz sovětské ligy se Spartakem Moskva 1962, 1967 a 1969
Individuální
- nejlepší střelec mistrovství světa 1961
- člen All-star týmu na mistrovství světa 1961
- člen Ruské a sovětské hokejové síně slávy
- člen Síně slávy Mezinárodní hokejové federace od roku 1999
- držitel státních vyznamenání SSSR
Trenérské úspěchy
- vítěz sovětského hokejového poháru se Spartakem Moskva 1970, 1971
- sovětský vicemistr 1970
- vítěz Spenglerova poháru 1985 se Spartakem Moskva
- vítěz finské ligy 1992 s Jokeritem Helsinki
- držitel Lynces Academici Coach Award pro nejlepšího trenéra finské SM-liigy 1992
Odkazy
Poznámky
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boris Alexandrowitsch Majorow na německé Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Boris Majorov na Wikimedia Commons
- statistika na www.eurohockey.net (anglicky)
- Boris Majorov v databázi Olympedia (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk