Bolechiv Болехів
Kostel Nanebevstoupení
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	49°4′1″ s. š., 23°51′5″ v. d.
Časové pásmo	UTC+2
Stát	Ukrajina Ukrajina
Oblast	Ivanofrankivská
Rajón	Kalušský
Ivanofrankivská oblast na mapě Ukrajiny
Bolechiv
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	36,69 km²
Počet obyvatel	10 623 (2017)
Hustota zalidnění	289,5 obyv./km²
Etnické složení	Ukrajinci
Náboženské složení	Řeckokatolické, pravoslavné
Správa
Starosta	Melnik Bogdan Mikhailovich
Vznik	1612
Oficiální web	ww2.gov.if.ua/bolehivskiy/ua/
Telefonní předvolba	+380-3437
PSČ	77200—77204
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bolechiv (ukrajinsky Болехів, polsky Bolechów, rusky Болехов) je město (do července 2020 město oblastního významu) v Ivanofrankivské oblasti na Ukrajině.

Poloha

Město leží v podhůří Karpat na řece Sukil (povodí Dněstru), na železniční trati Lvov–Černovice.

Historie

První písemná zmínka pochází z roku 1371. V roce 1546 byl postaven první solivar. V roce 1603 město obdrželo magdeburská práva a stalo se důležitým opěrným bodem. Součástí Polska bylo až do dělení roku 1772, kdy připadlo Rakousku, tehdy začalo období úpadku. V roce 1918 se Bolechiv stal součástí Polska, v roce 1939 byl násilně připojen k Ukrajinské SSR.

1. září 1939 vpadla německá vojska do Polska, Rudá armáda následovala německého spojence a 17. září zaútočila na Polsko. 28. září byla podepsána sovětsko-německá smlouva o přátelství a spolupráci a 27. října byla ve městě utvořena vláda sovětů.

V Sovětském svazu

Do Ukrajinské SSR bylo město včleněno 14. listopadu 1939. Německá vojska zaútočila na Sovětský svaz 22. června 1941, po vyhlášení bojové pohotovosti sovětští vojáci opustili město a začali se podle plánů soustřeďovat na státní hranici. Německá vojska obsadila Bolechov 3. července 1941. V rámci Lvovsko-sandoměřské operace byl osvobozen 7. srpna 1944 vojsky 4. ukrajinského frontu.

Bolechivští Židé

Židovská komunita žila v Bolechově od dob založení. Poláci, Židé a ortodoxní Rusíni měli ve městě zaručena stejná práva, která potvrdil Zikmund III. Vasa.^[1] V roce 1890 žilo v Bolechově 4237 obyvatel, z nichž byly tři čtvrtiny Židé.^[2]

Osobnosti

• Mychajlo Vasylovyč Basarab, ukrajinský fotbalista
• Nataliye Kobrynska, ukrajinská spisovatelka

Památky

• Chrámy svaté Paraskevy (1891), svaté Anny, žen myrhonosnic,
• Římskokatolický kostel Nanebevstoupení matky Boží,
• Solivar (z poloviny 19. století),
• Radnice (1863),
• Synagoga,
• Obytné domy z konce 19. století v ulici Konovalece,
• Památník Ivana Franka,
• Budova soudu a lesnické školy, nyní střední škola.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Болехов na ruské Wikipedii a Bolekhiv na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bolechiv na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Bolechov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Ivanofrankivská oblast
Rajóny	Ivanofrankivský • Kalušský • Kolomyjský • Kosivský • Nadvirenský • Verchovynský
Města	Bolechiv • Burštyn • Dolyna • Halyč • Horodenka • Ivano-Frankivsk • Jaremče • Kaluš • Kolomyja • Kosiv • Nadvirna • Rohatyn • Sňatyn • Tlumač • Tysmenycja
Sídla městského typu	Bilšivci • Bohorodčany • Brošniv-Osada • Bukačivci • Bytkiv • Černelycja • Deljatyn • Hvizdec • Jabluniv • Jezupil • Kuty • Lančyn • Lysec • Obertyn • Otynija • Pečenižyn • Perehinske • Rožňativ • Solotvyn • Verchovyna • Vojnyliv • Vorochta • Vyhoda • Zabolotiv
Bývalé rajóny	Bohorodčanský • Dolynský • Halyčský • Horodenský • Rohatynský • Rožňativský • Sňatynský • Tlumačský • Tysmenycký