Bohdan-Ihor Antonyč
Narození	5. října 1909 Nowica
Úmrtí	6. července 1937 (ve věku 27 let) Lvov
Místo pohřbení	Janivský hřbitov (49°51′3″ s. š., 23°59′50″ v. d.)
Povolání	básník, spisovatel, překladatel a literární vědec
Alma mater	Lvovská univerzita
Rodiče	Vasyl Antonyč
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohdan-Ihor Antonyč (ukrajinsky Богдан-Ігор Анто́нич; 5. října 1909, Novycja, Malopolské vojvodství, Polsko – 6. července 1937, Lvov, Ukrajina) byl ukrajinský modernistický básník a prozaik.

Kvůli oficiálnímu zákazu se stal známým až v polovině 60. let; od té doby značnou měrou ovlivňuje současnou ukrajinskou poetiku. V jeho díle se objevuje filosofická lyrika, náboženské, kosmologické a hédonistické motivy, ohlas lemkovského folklóru a pohanské symboliky; vliv Omara Chajjáma, Walta Whitmana, Gabriela d'Annunzia. Zemřel ve věku 28 let po komplikovaném zánětu slepého střeva.

Legendami opředený život a dílo B.-I. Antonyče inspirovalo Jurije Andruchovyče k napsání románu Dvanáct obručí.

Dílo

• 

  Autobiografie (Автобіографія)
• Zelená Evangelia (Зелена Євангелія), Lvov, 1938;
• Kniha Lva (Книга Лева), Lvov, 1936;
• Na druhém břehu (На другому березі – nedokončený román)
• Pozdrav životu (Привітання життя), Lvov, 1931;
• Píseň o nezničitelnosti hmoty (Пісня про незнищенність матерії)
• Rotace (Ротації), Lvov, 1938.
• Tři prsteny (Три перстені), Lvov, 1934;
• publicistické statě
• překlady R. M. Rilka

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Антонич Богдан-Ігор Васильович na ukrajinské Wikipedii.

Související články

• Seznam ukrajinských spisovatelů

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohdan-Ihor Antonyč na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohdan-Ihor Antonyč
• Život a dílo Antonyče na strankach iliteratura.cz