A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Bitva u Písku | |||
---|---|---|---|
konflikt: Války o rakouské dědictví (První slezská válka) | |||
![]() Situace před bitvou u Písku v prosinci 1741 (francouzský nákres) | |||
Trvání | 27. a 28. prosinec 1741 | ||
Místo | okolí města Písek, České království | ||
Souřadnice | 49°17′50″ s. š., 14°9′7″ v. d. | ||
Výsledek | úspěšný rakouský výpad proti Francouzům | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bitva u Písku byla menším válečným střetem mezi císařskými oddíly armády polního maršála Karla Alexandra Lotrinského a Jana Jiřího Kristiána z Lobkowicz a jednotkami francouzské královské armády maršála Françoise-Marie de Broglie v první fázi válek o rakouské dědictví. Odehrála se 27. a 28. prosince 1741 u předměstí města Písku v jižních Čechách.
Před bitvou
Krátce po nástupu na trůn roku 1740 musela císařovna Marie Terezie čelit alianci států, které usilovaly o co největší oslabení Rakouska a dosazení Karla Albrechta Bavorského na český trůn. Habsburské armády sváděly boje o rakouské Nizozemí s Francouzi a o své italské državy se Španěly. Ze západu monarchii napadli Bavoři a Sasové, podporovaní silným francouzským kontingentem, a ze severu úhlavní nepřítel, vojensky silné Prusko v čele s králem Fridrichem II., nepřímo podporované Švédskem. Z původně lokální války o Slezsko, nazývané též první slezská válka mezi Pruskem a Rakouskem, vzešel celoevropský zápas, pojmenovaný jako Války o rakouské dědictví.
Dne 24. října 1741 překročila francouzská a bavorská armáda Dunaj a vydala se na pochod do jižních Čech. Začátkem listopadu pak vojsko za účasti Karla Albrechta dorazilo do Českých Budějovic, dne 11. listopadu přenocoval kurfiřt v Písku a následně se odebral směrem ku Praze, čímž začala sasko-bavorsko-francouzská okupace města. Ve městě pak zůstala menší okupační posádka 7. prosince, posílená po obnovení bojů začátkem měsíce. V dalších dnech proběhla nedaleko Písku menší bitva, tzv. bitva u Čížové,[1] mezi Francouzi a rakouskými husary.
Průběh střetnutí
Koncem prosince pojal vrchní rakouský vojenský velitel polní maršál Karel Alexandr Lotrinský ambici strategické město Písek se svými vojsky dobýt. Rakušané přitáhli 27. prosince 1741 od východu a rozbili ležení na východní straně řeky Otavy, naproti přes řeku pak ležel tábor francouzsko-bavorské armády, snad za osobní přítomnosti maršála Françoise-Marie de Broglie.
Karel Lotrinský nařídil ještě toho dne provést odstřelování města a rovněž spuštění průzkumného útoku, nejprve husary, posléze byla vyslána jednotka asi 400 mužů s tesaři, kteří se měli přes zavřené brány probít do města. Francouzi za tímto účelem přesunuli své muže k Budějovické bráně, kterou nechali otevřenou a při následném boji způsobili útočníkům znatelné ztráty (asi 100 padlých). Rakušané své ležení následně opustili a spálili.
Druhého dne, 28. prosince, byl velitelem města vyslán oddíl asi 500 mužů z Alsaského pluku, aby průzkumem zjistili případné pozice nepřítele. Nedaleko rybníka Beránkovce pak byli přepadeni rakouskými a uherskými oddíly.[2] Během prudkého boje zde zahynulo asi 400 mužů. Mrtví byli přivezeni do města večer 30. prosince do města, z nichž dva, patrně důstojnící, byli pohřbeni dílem na hřbitově u kostela sv. Trojice, ostatních přes 400 naházeno do jámy vykopané v klášterní zahradě u kaple sv. Barbory, na jejímž pozemku byl později postaven dům U Bílé růže.
Hodnocení bitvy
Jednalo se o první větší vojenskou akci tohoto tažení, které následně vyvrcholilo na konci června, kdy rakouské vojsko oblehlo Prahu a zahájilo vyjednávání o kapitulaci. Až v říjnu 1742 však následoval konečný ústup bavorských, saských a francouzských sil, které následně armáda Karla Lotrinského pronásledovala a přenesla boje na území Svaté říše římské. Války o rakouské dědictví se nicméně protáhly až do roku 1748.
Památky bitvy
Jelikož se Písečtí, i na základě hrůzných událostí ve městě za třicetileté války, obávali, že bude jejich město opětovně dobyto, vypáleno a zničeno, slíbili Panně Marii, že když bude město ušetřeno, budou každoročně provozovat městskou slavnost. Ta se pak konala od roku 1743[3] po dlouhá století: za komunistického režimu ve druhé polovině 20. století byla zakázána, po roce 1991 byla pak obnovena.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Čížová | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz . . Dostupné online.
- ↑ KOLÁŘOVÁ, Libuše. Na náměstí bojovali Rakušané s Francouzi. Písecký deník. 2009-06-13. Dostupné online .
- ↑ a b Mariánské procesí završilo městskou slavnost: Město Písek. www.mesto-pisek.cz . . Dostupné online.
Literatura
- Čechy.. Praha: Otto, 1897, s. 189. Dostupné online
- LENKOVÁ, Jitka; PAVLÍK, Václav. Nejdůležitější bitvy v českých dějinách. 1. vyd. Frýdek-Místek: Alpress, 2007. 294 s. ISBN 978-80-7362-470-5.
- MATZNER, Jan. Královské město Písek: průvodce městem a okolím, jakož i dějiny jeho. (Alois Wiesner), 1898, s. 127. Dostupné online
- SEDLÁČEK, August. Dějiny královského krajského města Písku nad Otavou, díl I. V Písku: Frant. Podhajský, 1928, s. 464-472. Dostupné online
Související články
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk