A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Bitva u Ilavy | |||
---|---|---|---|
konflikt: Husitské války, Spanilé jízdy | |||
Husité průsmyk bránící od Jaroslava Čermáka | |||
Trvání | 9. listopadu–26. listopadu 1431 | ||
Místo | u Ilavy, Uhersko u Bánova, Moravské markrabství | ||
Výsledek | porážka husitů | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bitva u Ilavy se odehrála 9. listopadu 1431 poblíž Ilavy. Poražené husitské vojsko bylo pronásledováno při ústupu na Moravu, kde došlo u Bánova 26. listopadu k dalšímu střetnutí. Při návratu do Prahy byli husité pronásledováni až k Jihlavě. Do Prahy se pak vrátila pouze menší část z původního vojska.
Přecházející události
V září 1431 se vydali táborité pod velením Prokopa Holého a Hanuše z Kolovrat a sirotci vedení Janem Čapkem ze Sán a Prokůpkem na rejsu do Uherska. Předpokládá se, že cílem sirotků mělo být panství Stibora mladšího ze Stibořic. Obě skupiny se setkaly u Žiliny, kterou vyplenily a společně postupovaly na Liptov. Tam se části bojovníků v noci z 26. září s využitím lsti a pomocí bývalého kastelána Jana z Messenpeku, podařilo obsadit hrad Likavu. Ten patřil uherské královně Barboře Celjské. Na hradě pak zanechali vojenskou posádku. V průběhu výpravy se na husitskou stranu přidávali i místní obyvatelé. V říjnu dobyli Nitru, což byl největší úspěch rejsy. Poté, ale naplno vypukly rozepře mezi veliteli obou svazů. Prokop Holý chtěl výpravu ukončit a vrátit se, protože situaci v Uhrách už nepovažoval za bezpečnou. Zatímco Jan Čapek ze Sán chtěl v úspěšné misi pokračovat. K tomu se přidaly spory o dělení kořisti a horšící se počasí. Situace vyústila v rozdělení husitů, táborité se vrátili na Moravu, ale sirotci pokračovali nadále ve výpravě po jihozápadě dnešního Slovenska.[1][2][3]
Průběh střetnutí
V říjnu už se v oblasti začalo pohybovat uherské vojsko společně s některými moravskými a českými pány pod velením Mikuláše Rozgoně, věrnými Zikmudovi. Táborité stačili opustit Uhry a přestože byli pronásledováni tak nedošlo k žádnému většímu střetnutí. Cestou byl však zničen most přes Váh u Hlohovce. Jak přesně ke zničení mostu došlo je nejasné. Existují teorie, že byl zničen úmyslně tábority, aby zdrželi pronásledovatele. Nebo ho naopak zničili Uhři, aby ztížili návrat sirotkům.[3][4] Další možností je, že byl most poničen intenzivními dešti.[5] Sirotci při návratu postupovali velmi pomalu kvůli bohaté kořisti a deštivému počasí. 9. listopadu, kdy došlo k prvním střetům, se ještě sirotkům podařilo probít k Hlohovci, kde se chystali přejít řeku. Kvůli strženému mostu museli pokračovat podél řeky. Postup v rozbláceném terénu s těžkými vozy byl obtížný, později začalo ještě mrznout a sněžit. Navíc byli celou cestu až k Ilavě, ke které dorazili po deseti dnech, neustále napadáni uherskými jízdními oddíly. Před překonáním Váhu došlo k dalšímu střetu. Mnoho husitů bylo zabito a zajato, další pak utonuli při přechodu řeky. Tyto boje si na husitské straně vyžádaly kolem pěti tisíc obětí a bylo ztraceno 250 vozů z celkových 300. Husité dále pokračovali směrem na Moravu a nadále byli pronásledováni uherským vojskem. U Bánova jim byl průchod průsmykem znemožněn pomocí záseků a došlo k bitvě. Husité využili k obraně vozovou hradbu. Tu ale otevřeli, aby umožnili prchajícím spolubojovníkům ukrýt se. Toho využilo uherské vojsko a proniklo do husitského tábora. Následky pro husity byly zdrcující, přišli o pěchotu a zbytek vozů s kořistí. Zachránily se pouze jízdní oddíly. I nadále pokračovalo pronásledování a další husitské oběti si vyžádalo překročení řeky Moravy. Husité byli pronásledováni až k Jihlavě. Zbytek husitského vojska se vrátil do Prahy až mezi 14.–20. prosincem.[6][1][2][3][4][7][5][6][8][9]
Důsledky
Husité zaznamenali velké ztráty. Přesto se jim podařilo vyplenit Žilinu, Nitru a Prievidzu. Na hradě Likava také zanechali svoji první stálou posádku v Uhersku. Naopak někdy uváděné obsazení Topoľčan a hradu Lednica je nepravděpodobné. V dalším roce zaznamenali velký úspěch obsazením Trnavy, ze které si udělali až do roku 1435 své hlavní sídlo v Uhersku.[7][4]
Sirotci vinili z nezdaru tábority a Prokopa Holého obviňovali ze zrady. Což vyostřilo vztahy mezi oběma svazy, které se podařilo definitivně urovnat až před bitvou u Lipan.[3][4]
Obyvatelé Ilavy s husity sympatizovali a pravděpodobně jim pomáhali při přechodu Váhu, proto ji nechal císař Zikmund jako "hnízdo husitů" v následujícím roce pobořit. Město se také stalo majetkem Barbory Celjské a přišlo o práva pořádat týdenní trhy. Práva jí císař vrátil až v roce 1435 a zároveň nařídil opravy města. V roce 1437 bylo město opět opravené.[8][7][9]
Odkazy
Reference
- ↑ a b DURICKÁ, Taťjana. Vliv husitství na slovanské státy (Bakalářská práce) . Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav bohemistických studií, 2010 . S. 36–37. Dostupné online.
- ↑ a b 236. schůzka: Soudce chebský. Dvojka . 2011-10-22 . Dostupné online.
- ↑ a b c d ERHARTOVÁ, Nikol. Husitské výpravy za hranice, se zaměřením na slovenské oblasti (Bakalářská práce) . Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická, 2013 . S. 29–30. Dostupné online.
- ↑ a b c d Historický časopis historického ústavu SAV. S. 427–431. www.historickycasopis.sk . Historický ústav SAV, 2007 . Roč. 55, čís. 3, s. 427–431. Dostupné online. ISSN 0018-2575. (slovensky)
- ↑ a b illavai ütközet – Magyar Katolikus Lexikon. lexikon.katolikus.hu . . Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ a b Sirotčí výpravy na Slovensko. Valka.cz . . Dostupné online.
- ↑ a b c POKORNÝ, Rudolf. Z potulek po Slovensku. : Nákladem spisovatelovým, 1883. 758 s. Dostupné online. S. 175. Google-Books-ID: HNQpAAAAYAAJ.
- ↑ a b VOŘÍŠEK, Bc. Jozef. Husitské spanilé jazdy na Považí . Magistra Historia, 2016-04-13 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-13. (slovensky)
- ↑ a b Slovenské pohl'ady na literatúru, umenie a život. Turčiansky Svätý Martin: Matica slovenská, 1888. 292 s. Dostupné online. S. 102. (slovensky) Google-Books-ID: X0sxAQAAMAAJ.
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk