A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Bironové | |
---|---|
Země | Kuronské a zemgalské vévodství Zaháňské knížectví |
Tituly | vévoda kuronský a zemgalský kníže zaháňský pan sycovský |
Zakladatelé | Karl von Bühren Arnošt Jan Biron |
Konec vlády | 1795 |
Poslední vládce | Petr Biron |
Současná hlava | Ernest Johan von Biron |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bironové (německy původně Bühren, později Biron von Curland - Kuronští Bironové) je baltský německý šlechtický rod, který během 18. století vládl v Kuronsko-zemgalském vévodství (léno polské koruny) na území dnešního Lotyšska. Bironové se stali vládci baltského vévodství po vymřelých Kettlerech díky přízni, které se těšil Arnošt Jan Biron u ruské carevny Anny Ivanovny.
Historie rodu
V roce 1740 byl Arnošt Jan Biron umírající carevnou ustanoven opatrovníkem nástupce carského trůnu, Ivana VI., a jmenován regentem do carevičovy plnoletosti. Po smrti carevny Anny Ivanovny 17. října téhož roku, okamžitě převzal vládu. Neudržel se však dlouho, neboť proti němu vystoupila matka malého cara, Anna Leopoldovna.
V noci 9. listopadu 1740 byl Arnošt Jan Biron uvězněn a o několik dní později dekretem nové regentky zbaven vlády. Byl obviněn z vlastizrady a odsouzen k smrti. Anna Leopoldovna nicméně dodatečně změnila výrok soudu a poslala Birona s rodinou do sibiřského vyhnanství. Kníže pozbyl všech hodností, titulů, úřadů i majetku a byl 13. července roku 1741 v doprovodu stráží odvezen do Pelymu v Tobolské gubernii. Na Sibiři měl zůstat až do své smrti. V Kuronsku kromě pokusu ustanovit novým knížetem polního maršála Ludvíka Arnošta Brunšvicko-Lünebursko-Bevernského nastalo několikaleté interregnum.
Za vlády carevny Alžběty I. Petrovny se osud Arnošta Jana Birona poněkud zlepšil. Panovnice zmírnila výrok své předchůdkyně a změnila vyhnanství na domácí vězení. Trůnu zbavený kuronský vévoda se usadil v Jaroslavli na Volze, měl k dispozici palác se služebnictvem, knihovnu a stádo koní, mohl rovněž pořádat lovy. Přesto však byl stále vězněm pod kontrolou státu a neměl právo se vrátit do hlavního města. Teprve v roce 1762 car Petr III. dovolil Bironovi vrátit se do Petrohradu, vrátil mu dokonce i úřady a řády.
V roce 1763 za vlády carevny Kateřiny II. byl Biron využit k posílení ruské politiky v Polsku a protekcí panovnice znovu usazen na trůn Kuronského vévodství, kde již několik let vládl syn polského krále Augusta III., Karel Kristián. Po návratu na trůn začal Biron rychle v Kuronsku zavádět absolutistickou vládu. Započal s výstavbou okázalých palácových rezidencí v Jelgavě a v Rundāle (ta bývá často označována za baltské Versailles). Jako postarší člověk však již nebyl schopen sám řídit vládu a fakticky jeho jménem vládl jako regent jeho syn Petr Biron. V roce 1769 Arnošt Jan Biron rezignoval na další vládu a abdikoval.
Jeho nástupcem se stal jeho prvorozený syn Petr von Biron, který však vedl nestabilní a neúspěšnou politiku, kvůli čemuž nastaly rozpory mezi ním a správci země. K jejich urovnání se do Kuronska vrátila jeho žena Dorotea von Medem, jež byla stavy požádána o převzetí regentství za svého manžela. Situace vyústila v deputaci kuronských dvořanů do Petrohradu, kde carevna Kateřina II. Veliká, nespokojená s Petrovými vztahy s Pruskem, na sebe vzala roli prostředníka mezi stavy a vévodou. Petr se nakonec roku 1795 rozhodl vzdát vévodství a převést ho Rusku. Výměnou za abdikaci obdržel vysokou doživotní státní rentu ve výši 100 000 tolarů a jednorázovou kompenzaci za pozbyté majetky ve výši 2 000 000 rublů.
22. června i s rodinou odjel z Petrohradu a od té doby žil střídavě v Berlíně a vé svém titulárním Knížectví zaháňském ve v pruském Slezsku, jež získal v roce 1786. V Dolním Slezsku jeho otec již v roce 1734 získal panství Sytov (Groß Wartenberg), kterou zdědil jeho druhý syn Karel Arnošt.
Za odstupné od ruské panovnice a penzi Petr navíc zakoupil rezidence v Berlíně a Praze, panství Otyň (Deutsch Wartenberg) a Červensko (Nettkow) v Dolním Slezsku a v Čechách Náchodské panství a Chvalkovice.
Všechna tato panství později zdědily jeho čtyři dcery. Synovci Gustavovi Kalixtovi zbylo jen slezské panství Sytov po jeho dědečkovi. Majetek byl v roce 1945 jeho potomkům vyvlastněn. Ti stále nosí tituly princ nebo princezna Biron von Curland a predikát Výsost.
Rodokmen
- Karl von Bühren
- Ernst Johann von Biron (1690–1772), vévoda kuronský a zemgalský, pan sycovský
- Petr von Biron (1724–1800), vévoda kuronský a zemgalský, kníže zaháňský, pan sycovský
- Kateřina Vilemína von Biron (1781–1839), princezna kuronská, kněžna zaháňská
- Marie Luisa Paulina von Biron, princezna kuronská, kněžna zaháňská
- Johanna Katharina von Biron, princezna kuronská
- Karel Arnošt von Biron (1728–1801), princ kuronský, pan sycovský
- Gustav Kalixt von Biron (1780–1821)
- Karl Prinz Biron von Curland (1811–1848)
- Kalixt von Biron (1817–1882)
- Gustav von Biron (1859–1941)
- Karel von Biron (1907–1982) ∞ Herzeleida Pruská (1918–1989)
- Benigna von Biron (*1939)
- Ernest Johan von Biron (*1940), hlava rodu Bironů
- Michael von Biron (*1944)
- Veronika von Biron (*1970)
- Alexander von Biron (*1972)
- Stefanie von Biron (*1975)
- Fridrich František von Biron (1910–1997)
- František Kalixt von Biron (*1934)
- Marcus von Biron (*1967)
- Kalixta (*1975)
- Gustav von Biron (*1941)
- Alexandra (*1970)
- Františka (*1975)
- František Kalixt von Biron (*1934)
- Karel von Biron (1907–1982) ∞ Herzeleida Pruská (1918–1989)
- Gustav von Biron (1859–1941)
- Gustav Kalixt von Biron (1780–1821)
- Petr von Biron (1724–1800), vévoda kuronský a zemgalský, kníže zaháňský, pan sycovský
- Ernst Johann von Biron (1690–1772), vévoda kuronský a zemgalský, pan sycovský
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku House of Biron na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bironové na Wikimedia Commons
- (anglicky) Duchy of Courland - Herzogtum Kurland und Semgallen: House of Biron, almanachdegotha.org
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk