A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Bilibinská jaderná elektrárna | |
---|---|
Stát | Rusko |
Umístění | Bilibino, Čukotka |
Stav | v provozu |
Začátek výstavby | 1. ledna 1970 |
Zprovoznění | 1. dubna 1974 |
Vlastník | Rosenergoatom |
Jaderná elektrárna | |
Reaktory v provozu | 3 × 12 MW |
Odstavené reaktory | 1 × 12 MW |
Typ reaktorů | EGP-6 |
Palivo | Uran 235U |
Elektrická energie | |
Celkový výkon | 36 MW |
Souřadnice | 68°3′3,1″ s. š., 166°32′18,61″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bilibinská jaderná elektrárna (rusky Билибинская АЭС) je provozní jaderná elektrárna v Rusku. Nachází se nedaleko města Bilibino v autonomním okruhu Čukotka, necelých 5 kilometrů od Anadyru. Disponuje čtyřmi reaktory, od roku 2019 jsou v provozu pouze 3 z nich. Celkový hrubý výkon elektrárny činí 36 MW.
Historie a technické informace
Projektování elektrárny začalo v roce 1965 na základě výnosu Rady ministrů SSSR č. 744-279 ze dne 8. října 1965. Práce na stavbě zařízení začaly v roce 1966 na základě výnosu Rady ministrů SSSR č. 800-252 ze dne 29. června 1966. Zařízení pro reaktor bylo vyrobeno v závodě Izhora. Turbíny elektrárny byly navrženy a vyrobeny v Československu ve Velké Bíteši. Dodávka techniky pro stavbu byla provedena po moři do přístavu města Pevek, odtud byla po silnici technika dopravena na staveniště elektrárny.
Výstavba jaderných reaktorů byla zahájena 1. ledna 1970. Po více než čtyřech letech výstavby se první reaktor 11. prosince 1973 poprvé dostal do kritického stavu. Bloky 2 a 3 následovaly 7. prosince 1974 a 6. prosince 1975. Poslední blok, 4, se poprvé stal kritickým 12. prosince 1976.[1]
Reaktory byly původněurčeny na životnost pouze 30 let. Všechny bloky však této hranice dosáhly již na začátku 21. století a měly být odstaveny. V letech 2004 a 2005 bylo schváleno prodloužení provozu o 5 let pro bloky 1 a 2. Následně bylo toto prodloužení schváleno i pro další dva bloky elektrárny. Díky modernizacím bylo umožněno provoz elektrárny prodloužit až na 50 let.
V roce 2003 se plánovalo postavit bloky 5, 6 a 7, každý s výkonem 31 MW, ale z tohoto plánu následně sešlo.[2]
Bilibino se skládá ze čtyř energetických bloků stejného typu. V každé energetické jednotce elektrárny jsou pro výrobu elektřiny a tepla použity jednosmyčkové kanálové reaktory EGP-6, každý o hrubém výkonu 12 MW a čistém výkonu 11 MW.[1][3]
Dne 10. července 1991 došlo v této jaderné elektrárně k dosud nejvážnější havárii, při které došlo k úniku vysoce radioaktivního kapalného odpadu. Incident získal ohodnocení INES-3 na MSJU.[4]
Vyřazení z provozu
V květnu 2020 byla uvedena do provozu plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov, která je s Bilibinem spojena elektrickým vedením 110 kV o délce téměř 500 km.[5] Jedná se o 150 m dlouhou plovoucí elektrárnu se dvěma reaktory typu KLT-40S , každý o hrubém výkonu 35 MW a čistém výkonu 32 MW. Kromě elektřiny elektrárna dodává i teplo. Komerční provoz byl zahájen 22. května 2020.[6]
Informace o reaktorech
Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Čistý | Hrubý | ||||||
Bilibino-1[7] | EGP-6 | 11 MW | 12 MW | 1. 1. 1970 | 12. 1. 1974 | 1. 4. 1974 | 14. 1. 2019[8] |
Bilibino-2[9] | EGP-6 | 11 MW | 12 MW | 1. 1. 1970 | 30. 12. 1974 | 1. 2. 1975 | |
Bilibino-3[10] | EGP-6 | 11 MW | 12 MW | 1. 1. 1970 | 22. 12. 1975 | 1. 2. 1976 | |
Bilibino-4[11] | EGP-6 | 11 MW | 12 MW | 1. 1. 1970 | 27. 12. 1976 | 1. 1. 1977 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kernkraftwerk Bilibino na německé Wikipedii.
- ↑ a b Power Reactor Information System der IAEA: „Russian Federation: Nuclear Power Reactors“ (englisch)
- ↑ Das CNPP von der Russian Federation des Jahres 2003 der IAEA. Abgerufen am 3. April 2020.
- ↑ National Research Council. 2003. End Points for Spent Nuclear Fuel and High-Level Radioactive Waste in Russia and the United States. Washington, DC: The National Academies Press. DOI:10.17226/10667
- ↑ V. M. Kuznetsov, St. Robinson and V. Rossi: Green Cross Russia (Hrsg.), Agenstwo Rakurs Production, Moscow, 2004, S. 74 (englisch; PDF; 1,0 MB)
- ↑ IAEA: Akademik Lomonosov, in: PRIS - Power Reactor Information System
- ↑ DEUTSCHLANDFUNK.DE. Kleine AKWs vom Fließband - Schöne neue Reaktorwelt. Deutschlandfunk . . Dostupné online. (německy)
- ↑ PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org . . Dostupné online.
- ↑ Bilibino unit 1 prepared for decommissioning : Waste & Recycling - World Nuclear News. world-nuclear-news.org . . Dostupné online.
- ↑ PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org . . Dostupné online.
- ↑ PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org . . Dostupné online.
- ↑ PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org . . Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bilibinská jaderná elektrárna na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk