A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Bezvřetenové předení je český výraz pro technologii předení s otevřeným koncem niti, pro kterou se v mezinárodním styku nejčastěji používá anglické označení open end spinning (zkratka OE). Výsledná příze se nazývá bezvřetenová nebo rotorová (na rozdíl od klasické, prstencové příze).[1]
Princip bezvřetenového předení
Tvorba příze ve spřádací jednotce je znázorněna na nákresu vpravo:
Posukovaný pramen (1) se přivádí podávacím ústrojím (2 a 3) k rozvolňovacímu válečku (4). Nežádoucí příměsi odcházejí kanálkem (5) do odpadu, rozvolněná vlákna (6) jsou vedena otvorem (7) do rotoru (8), na jehož obvodu se vytváří stužka (až 400x jemnější než předkládaný posukovaný pramen), která se navíjí na otevřený konec příze. Mezi sběrným povrchem a odtahovým otvorem (9) se příze vlivem rotace zakrucuje a odvádí přes otvor (10) k navíjecímu ústrojí.[2]
Výroba rotorové příze
Surovina
Jako surovina se běžně používají přírodní a umělá vlákna s délkou 10-60 mm, z těch zejména bavlna (včetně bavln. výčesků a odpadů), polyesterová, polyaktylonitrilová, polyamodová, viskózová vlákna a jejich směsi s bavlnou.[3]
Příprava ke předení (předpřádlo)
Postup výroby rotorové je shodný s postupem u prstencové příze z mykané bavlny od začátku až ke 2. pasáži protahovacích strojů. Zatímco rotorovým dopřádacím strojům se předkádá poskukovaný pramen, je pro prstencové stroje nutné zhotovení přástu (na následujících křídloých strojích).
Rotorové dopřádací stroje
Konstrukce stroje na principu přivádění posukovaného pramene z konví, spřádání technikou otevřeného konce niti a odvádění hotové příze na křížem vinuté cívce se od prototypu v 60. letech 20. století až do 3. dakády 21. století nezměnila. (Předloha pramene v konvích Ø 230 mm, rozteč přádních jednotek 120 mm, odvádění křížové vinutí na válcovou cívku 90 mm, spřádací jednotka původně bez čištění rotoru s výkonem do 30 000 obr./min.)[4]
V dalších letech se však brzy podstatně zvýšily výkonnostní parametry a zlepšila jakost vyráběné příze zejména změnami: Pravidelné (později automatické) čištění rotorů a konické cívky (s váhou 3 kg hotové příze) umožnily úsporu soukání u velké části výrobků. Ještě v 70. letech přišly automaty na smekání hotových cívek, spciální stroje na jemné a efektní příze.[5]
Asi od 90. let se začala instalovat elektronika na kontinuální kontrolu a čištění příze na jednotlivých přádních místech (při obrátkách rotoru nad 100 000/min), do roku 2010 bylo vybaveno tímto zařízením více než 1,5 milionů jednotek.[6]Magnetická ložiska pro rotory umožňují zvýšení obrátek, které v roce 2019 dosáhly 180 000/min (cca sedminásobek nejrychlejších prstencových strojů[7]) při navíjení příze rychlostí 250 m/min na cívky do váhy 6 kg.[5]
Vlastnosti a použití příze
Dostatečná pevnost (cca 90-100 N/tex) se dosáhne u rotorových přízí s minimálně 70-100 vlákny v průřezu (u prstencových s 5o-70). Přesto, že mají zpravidla vyšší zákrut, je jejich pevnost oproti prstencovým přízím o 10-20 % nižší, jsou však stejnoměrnější, objemnější, odolnější proti oděru.
Použití: Příze 25-200 tex na hrubší, keprové tkaniny, denim, nábytkové potahy, závěsy, příkrývky,[3] zátažné pleteniny obzvlášť na sportovní oděvy[8]
Historie bezvřetenového předení
Nejstarší patent na předení s otevřeným koncem obdržel Angličan Williams v roce 1807. První prakticky použitelný rotorový stroj byl československý KS 200 z roku 1965 (obrátky rotoru 23 000/min.) a jeho nástupce světoznámý BD 200 z roku 1967 (rotor 30 000 obr./min). Oba byly vyvinuty ve Výzkumném ústavu bavlnářském a licence na použití vynálezu byly prodány do západní Evropy a Japonska. Do roku 1971 už vyvinulo (většinou na bázi československé licence) celkem 15 strojíren dokonalejší stroje, především zlepšeným uložení rotoru (100 000 obr./min).
Ve 2. dakádě 21. století se ve světě vyrábí cca 30 % staplových přízí na rotorových strojích.[5] V provozu bylo asi 8 milionů přádních jednotek,[9] ze kterých bylo v roce 2019 bylo nově instalováno 563 000.[10]
Vývoj bezvřetenového předení v České Republice
Československá vláda vydala v letech 1959-1989 na výzkum a vývoj této techniky cca 0,5 miliardy Kčs, úspory z použití rotorových strojů v letech 1971–1980 v Československu dosáhly částky 360 milionů Kčs. V letech 1967–1987 byly prodány licence 8 západoevropským a asijským firmám s celkovým výnosem (v přepočtu na kurz koruny v roce 2018) 117 milionů €. (Po kontaktních čočkách to byl druhý největší komerční úspěch československých vynálezů). V roce 1988 se vyráběly mimo jiné československé stroje s obrátkami rotoru 90000/min. s automatickým čištěním rotorů a smekáním hotovoých cívek.[11]
V roce 1992 převzala českého výrobce bezvřetenových dopřádacích strojů švýcarská firma Rieter, která zaměstnává v v Ústí nad Orlicí asi 500 lidí. V roce 2019 se zde např. vyráběl stroj R 70 s automatickou vysprávkou přetrhů příze a s individuálním pohonem rotorů vedených v magnetických ložiscích.[12]
Odkazy
Reference
- ↑ Rotorspinnen . Rieter, 2002 . Dostupné online. (německy)
- ↑ Souček a kol.: Technologie přádelnictví, SNTL Praha 1986, str. 98-101
- ↑ a b Factors and Productivity in Rotor Yarn Spinning Process . Textile Learner, 2021-06-19 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pospíšil: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981), str. 411–425
- ↑ a b c Der Werdegang des Rotorspinnens . Textile Technology, 2022-04-25 . Dostupné online. (německy)
- ↑ Inteligentní čidlo pro on-line vyhodnocování kvality příze . TU Liberec, 2010 . Dostupné online.
- ↑ Technical data Zinser 351 . Yazd University . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-05. (anglicky)
- ↑ Experimental analysis on the effect of ring and rotor spun yarns . Sage Journals, 2022-02-23 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ITMF Annual Conference Report 2017 . ITMF, 2017 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Decrease in worldwide shipments online. Knitting Industry, 2020-06-11 cit. 2020-08-27. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rotorové předení online. VUB Ustí nad Orlicí, 2019 cit. 2024-02-22. Dostupné online.
- ↑ Textilní tradice od řeky Orlice online. Technický týdeník, 2020-03-23 cit. 2024-03-08. Dostupné online.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- Lawrence: Advances in yarn spinning technology, Woodhead Publishing 2010, ISBN 978-1-84569-444-9, str. 261–273
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu bezvřetenové předení na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk