A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Beringova úžina či Beringův průliv je přirozený průliv mezi asijským a americkým kontinentem, jeden z hlavních průlivů světa. Propojuje Tichý oceán se Severním ledovým oceánem, konkrétně Beringovo a Čukotské moře. Je široký 82 kilometrů, hloubka dosahuje maximálně 52 metrů (jde tedy o šelfovou oblast). Průměrná hloubka se pohybuje mezi 30 až 50 metry.
Průliv prochází mezi Děžněvovým mysem na Čukotském poloostrově – nejvýchodnějším výběžkem Asie – a mysem prince Waleského na aljašském Sewardově poloostrově – nejzápadnějším výběžkem Ameriky. Uprostřed průlivu se nachází Diomédovy ostrovy, politicky rozdělené mezi Rusko a USA (je to místo, kde si je ruská a americká souš nejblíže – necelé 4 km).
Průliv je nazván na počest ruského mořeplavce a objevitele dánského původu Vituse Beringa, kterým jím proplul v roce 1728.
Historie
Během historie planety docházelo k markantnímu poklesu a nárůstu vodní hladiny, což se projevilo nejvýrazněji během ledových dob. Při poslední době ledové došlo k výraznému poklesu, který se projevil vystoupením souše v oblasti průlivu. Vzniklá souš nazývaná Beringie vytvořila spojnici mezi Asií a Amerikou, po které se dalo přejít suchou nohou. Stalo se tak také před 35700 lety.[1] Relativně náhlý pokles vodní hladiny a roztání ledovců na kontinentu umožnilo migraci předchůdců původních obyvatel Ameriky. Nejstarší archeologické nálezy ukazují dobu zhruba před 13 300 lety.[2] Předkolumbovská Amerika byla ale patrně osídlena již dříve.
Jako první ze známých evropských mořeplavců Beringovým průlivem proplul již v roce 1648 (tedy 80 let před Beringem) Semjon Ivanovič Děžňov. Kromě toho se Beringovi nepodařilo proplout celým průlivem a byl nucen omezit se pouze na obeplutí jeho jižní části, zatímco Děžňov překonal průliv ze severu na jih po celé jeho délce. Jeho jménem je nazván nejvýchodnější pevninský výběžek Asie – Děžňovův mys.
Budoucnost
Existují smělé plány na spojení Ruska a USA pomocí přemostění, či podkopání úžiny tunelem.
Reference
- ↑ University of California-Santa Cruz. Bering Land Bridge formed surprisingly late during last ice age, study finds. phys.org . 2022-12-26 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WATERS, Mike. Ice age people hunted horse and camel 13,300 years ago. phys.org . 2015-03-24 . Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Slovníkové heslo Beringův průliv ve Wikislovníku
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Beringův průliv na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk