Barnabitská komise - Zákldné pojmy z elektrotechniky

Barnabitská komise byla rehabilitační komise vytvořená předsednictvem ÚV KSČ za účelem přešetření procesu s tzv. slovenskými buržoazními nacionalisty. Komise byla ustanovená rozhodnutím z 26. června 1963 na podnět předsednictva ÚV KSS. Její činnost trvala až do konce roku 1963. Název komise dostala podle místa jednání jejích členů - bývalého kláštera barnabitů na Hradčanech.^[1] V čele komise stál Jozef Lenárt, který otázku buržoazních nacionalistů řešil už i v rámci Kolderovy komise. Na podzim 1963 se ukázalo, že komise se zřejmě odchýlí od závěrů předchozích komisí. Z vícerých důvodů v tomto období svůj zenit prožíval i premiér Viliam Široký, který se též podílel na procesech proti tzv. buržoazním nacionalistům. Prezident a stranický vůdce Antonín Novotný Širokého odmítl pro jeho přečiny podržet, což vedlo ke vzniku nové vlády. Do jejího čela se postavil Lenárt,^[2] jehož místo člena a předsedy v komisi proto převzal Vladimír Koucký.^[3]

Komise se skládala z vícerých pracovníků, zúčastnil se i historik Karel Kaplan. Jednotliví pracovníci byli zařazeni a rozebírali působení odsouzených podle časových úseků - před druhou světovou válkou, v průběhu války, před únorem 1948 a po něm.^[3] Na podzim 1963 se ukázalo, že komise se zřejmě odchýlí od závěrů předchozích komisí a odsouzené rehabilituje.^[2] Novotný, který měl obavy ze směřování komise a z možného mocenského vzestupu Gustáva Husáka, do komise dosadil Bohuslava Laštovičku a Michala Sabolčíka, od kterých podle Kaplana pravděpodobně očekával zvrácení směřování komise, což se jim však nepodařilo.^[3] Závěry komise byly projednány 18. a 19. prosince 1963 na zasedání ÚV KSČ, které schválilo rezoluci O přezkoumání kritiky buržoazního nacionalismu vznesené na IX. sjezdu KSS. To vedlo k rehabilitaci odsouzených (a mezitím právně amnestovaných) slovenských komunistů, mezi nimi hlavně Husáka, ale i Ladislava Novomeského, Karola Šmidkeho, Vladimíra Clementise a dalších.^[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Barnabitská komisia na slovenské Wikipedii.

↑ 50. léta - Rehabilitace a "rehabilitace" v době komunistického režimu: TOTALITA . totalita.cz . Dostupné online.
↑ ^a ^b RYCHLÍK, Jan. Češi a Slováci ve 20. století. Spolupráce a konflikty 1914 - 1992. 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 2015. 677 s. ISBN 978-80-7429-631-4. S. 441 – 442.
↑ ^a ^b ^c KAPLAN, Karel; HORÁČEK, Ladislav. Gottwaldovi muži. 1. vyd. : Paseka, 2004. 340 s. ISBN 80-7185-616-9. S. 317 a 318. (závěrečná část, rozhovor s Karlem Kaplanem).
↑ HONZÁK, František a spol. Dejiny Slovenska. Dátumy, udalosti, osobnosti. 1. vyd. Bratislava: Slovart, Libri, 2007. 882 s. ISBN 9788080855963, ISBN 978-80-7277-187-5. S. 583.

Související články

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Barnabitská_komise
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[:0-1] 50. léta - Rehabilitace a "rehabilitace" v době komunistického režimu: TOTALITA . totalita.cz . Dostupné online.

[:1-2] RYCHLÍK, Jan. Češi a Slováci ve 20. století. Spolupráce a konflikty 1914 - 1992. 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 2015. 677 s. ISBN 978-80-7429-631-4. S. 441 – 442.

[:2-3] KAPLAN, Karel; HORÁČEK, Ladislav. Gottwaldovi muži. 1. vyd. : Paseka, 2004. 340 s. ISBN 80-7185-616-9. S. 317 a 318. (závěrečná část, rozhovor s Karlem Kaplanem).

[4] HONZÁK, František a spol. Dejiny Slovenska. Dátumy, udalosti, osobnosti. 1. vyd. Bratislava: Slovart, Libri, 2007. 882 s. ISBN 9788080855963, ISBN 978-80-7277-187-5. S. 583.

[1]

[2]

[3]

[4]