A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Celé jméno | Michail Alexandrovič Bakunin |
---|---|
Region | ruská filosofie západní filosofie |
Období | filosofie 19. století |
Narození | 18. května 1814 Prjamuchino, Ruské impérium |
Úmrtí | 1. července 1876 (ve věku 62 let) Bern, Švýcarsko |
Škola/tradice | anarchismus (anarchokolektivismus) |
Významná díla | Bůh a stát, Revolutionary Catechism a Statism and Anarchy |
Vlivy | Hegel, Proudhon, Marx |
Vliv na | Kropotkin, Malatesta, Chomsky |
Choť | Antonia Kwiatkowska |
Děti | Maria Bakunin a Giulia Sofia Bakunin |
Rodiče | Alexandr Michajlovič Bakunin a Varvara Alexandrovna Muravjovová |
Příbuzní | Taťána Alexandrovna Bakuninová, Pavel Alexandrovič Bakunin, Alexandr Alexandrovič Bakunin a Alexej Alexandrovič Bakunin (sourozenci) Renato Caccioppoli (vnuk) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Michail Alexandrovič Bakunin (rusky Михаи́л Алекса́ндрович Баку́нин, 18. května 1814, Prjamuchino – 1. červenec 1876, Bern) byl ruský revolucionář, hlavní ideolog národnických anarchistů.[1]
Život a ideje
Vycházel z Fichteho a Hegelovy filozofie, později – jako mladohegelovec – byl pod vlivem Feuerbachových idejí: Bakuninův antiteologizmus. V Moskvě byl členem kroužku spisovatelů, spolu s Ivanem Turgeněvem, Alexandrem Gercenem a Vissarionem Grigorjevičem Bělinským.[2] Podporovaný rodinou a později přáteli, působil v mládí coby novinář, diplomat a kritik politické situace, podporoval demokratické ideje. Pro své aktivity byl pronásledován a nucen tak cestovat po Evropě. Zúčastnil se revoluce v roce 1848, na jaře 1849 podněcoval také revoluci v Praze, toto májové spiknutí však bylo odhaleno a Bakunin byl zatčen a uvězněn v Rusku.[3] Během svého věznění napsal svou autobiografii Zpověď caru Mikuláši, určenou jako žádost o milost. Car jí nevyhověl, Bakunin však z vězení po mnoha letech uprchl a po svém propuštění přešel názorově k anarchismu a stal se vůdčím členem vedení I. dělnické internacionály, kde vystupoval proti Karlu Marxovi z anarchistických pozic. Později byl právě pro neshody s Marxem z internacionály vyloučen. Dějiny interpretoval jako pohyb lidstva z království živočišností do království svobody. Hlavním utlačovatelem lidstva je podle něho stát, protože stát jako forma jakékoli centralizace je jenom novou obdobou otroctví.
Náboženství je kolektivní šílenost, zvrácený produkt vědomí utlačovaných mas a církev je druhem nebeské hospody, v které se lid snaží zapomenout na svoje každodenní strasti. Přechod lidstva ke království svobody předpokládá vyhodit do vzduchu stát a vyloučit ze života lidu princip moci. Namísto státu má nastoupit svobodná federace zemědělských a průmyslovo-řemeslnických sdružení. Lidové masy se podle Bakunina vyznačují socialistickými instinkty a nevyčerpatelností živelné revolučnosti. Bakuninovy myšlenky se rozšířily v 70. letech 19. století v Rusku, Itálii, Španělsku a dalších hospodářsky málo rozvinutých zemích.
V rámci svého kolektivistického anarchismu (anarchokolektivismu) požaduje společné vlastnictví výrobních prostředků a zabavení veškerého majetku církve a státu ve prospěch federativního svazu dělnických sdružení. Výroba by se měla řídit tak, aby se sladila poptávka s nabídkou, státy by produkovaly to, co dokáží vyprodukovat nejefektivněji, pro všeobecné blaho. Svoboda bez socialismu je výsadou a nespravedlností, socialismus bez svobody je otroctvím. Republikánský stát se všeobecným volebním právem může být i despotický, jestli bude dusit vůli a svobodný pohyb svých členů. Bakunin se hlásil k sociálně-demokratickému hnutí.
Programové cíle sociálně-demokratického hnutí
- zničení státu
- zničení buržoazní revoluce
- organizování utlačované dělnické rodiny
- vytvoření všelidského světa
Chtěl odstranit stát a právo právníků, které podle něho neustále neguje opravdové lidské právo. Existují dvě hlavní vrstvy, vykořisťovaní a vykořisťovatelé, mezi nimi je střední třída, která je vykořisťovaná i vykořisťuje. Antagonizmus mezi těmito vrstvami spočívá v nerovnoměrném rozdělení výrobních prostředků.
Podmínky revoluce
- čistá nenávist k podmínkám, ve kterých se masy nacházejí
- přesvědčení, že změna je možnou alternativou
- jasná vize nové společnosti
Lidské bytosti jsou od přírody společenské, víceméně rovné a chtějí být svobodné. Stát považuje za násilnou, protispolečenskou instituci udržující nerovnost mezi po svobodě toužícími bytostmi. Proto je potřebné vykonat revoluci. Domníval se, že revoluce musí být násilná. Zastupitelskou demokracii považuje jen za iluzi spravedlivého systému.
Dílo
- Dopis caru Mikuláši – autobiografie psaná během pobytu ve vězení – vyšlo česky
- Bůh a stát
- Lidé a svoboda – (výběr z článků a projevů)
- Co je autorita?
- Nemorálnost státu
- Systém kapitalismu
- Zpověď caru Mikuláši I.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michail Alexandrovič Bakunin na slovenské Wikipedii.
- ↑ Ščipanov, s. 351.
- ↑ Mikhail Bakunin | Russian anarchist. Encyclopedia Britannica . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ URBAN, Otto. Česká společnost 1848–1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 82–83.
Literatura
- BAKUNIN, M. A. Výbor ze spisů, přeložil Josef Skalák, vyšlo v Praze nákl. Josefa Pelcla, 1903
- ČEJCHAN, Václav. Bakunin v Čechách : Příspěvek k revolučnímu hnutí českému v letech 1848–1849. Praha: Vojenský archiv RČS, 1928. 200 s. (česky/německy)
- KOLEJKA, Josef. Bakuninovo evropanství. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 66 s. ISBN 80-210-3421-1.
- ŠČIPANOV, I. J., 1976. M. A. Bakunin. In: JOVČUK, M. T.; OJZERMAN, T. I.; ŠČIPANOV, I. J. Dějiny filosofie. 2., přepracované vyd. Praha: Svoboda. S. 351–353.
- TĚTEK, Josef. Nepřátelé státu – přátelé svobody. 1. vyd. Praha: Liberální institut a Grada Publishing, 2021. 208 s. ISBN 978-80-86389-68-4. Kapitola 12 Michail Bakunin, s. 85–89.
- TOMEK, Václav; SLAČÁLEK, Ondřej. Anarchismus : svoboda proti moci. Praha: Vyšehrad, 2006. ISBN 80-7021-781-2. Kapitola 7. Vášeň bořit je i tvůrčí vášní, s. 135–167.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 2. sešit : B–Bař. Praha: Libri, 2005. 154–264 s. ISBN 80-7277-252-X. S. 185–186.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Michail Alexandrovič Bakunin na Wikimedia Commons
- Galerie Michail Alexandrovič Bakunin na Wikimedia Commons
- Osoba Michail Alexandrovič Bakunin ve Wikicitátech
- Autor Michail Alexandrovič Bakunin ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Michail Alexandrovič Bakunin
- (anglicky) Michael Bakunin – Anarchy Archives
- Michail Alexandrovič Bakunin v Biografickém slovníku českých zemí
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk