A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Vlajka výpravy | |||||||||
IOC kód | BLR | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet účastí | Letní olympijské hry 1996 • 2000 • 2004 • 2008 • 2012 • 2016 | ||||||||
|
Bělorusové na olympijských hrách poprvé závodili na olympiádě v Helsinkách 1952 za Sovětský svaz (kód MOV: URS).[1] Po jeho rozpadu v roce 1991 se většina postsovětských zemí (Bělorusko, Kazachstán, Ukrajina, Ázerbájdžán, Gruzie, Arménie, Kyrgyzstán, Moldavsko, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán a Rusko) spojila na zimní olympiádu v Albertville a letní v Barceloně (Rusko tam patřilo jen v Albertville, v Barceloně už bylo samostatné). O dva roky později v Lillehameru závodily samostatně už všechny státy. V samostatné historii vybojovali běloruští sportovci (do roku 2018 včetně) celkem 105 medailí.[2]
Medaile
Podle olympiád
Olympijské hry | pořadatel | zlato | stříbro | bronz | celkem |
---|---|---|---|---|---|
ZOH 1994 | Lillehammer | 0 | 2 | 0 | 2 |
LOH 1996 | Atlanta | 1 | 6 | 8 | 15 |
ZOH 1998 | Nagano | 0 | 0 | 2 | 2 |
LOH 2000 | Sydney | 3 | 3 | 11 | 17 |
ZOH 2002 | Salt Lake City | 0 | 0 | 1 | 1 |
LOH 2004 | Athény | 2 | 6 | 7 | 15 |
ZOH 2006 | Turín | 0 | 1 | 0 | 1 |
LOH 2008 | Peking | 4 | 5 | 10 | 19 |
ZOH 2010 | Vancouver | 1 | 1 | 1 | 3 |
LOH 2012 | Londýn | 2 | 5 | 5 | 12 |
ZOH 2014 | Soči | 5 | 0 | 1 | 6 |
LOH 2016 | Rio de Janeiro | 1 | 4 | 4 | 9 |
ZOH 2018 | Pchjongčchang | 2 | 1 | 0 | 3 |
Celkem | 21 | 34 | 50 | 105 |
Podle sportů
Sport | zlato | stříbro | bronz | celkem |
---|---|---|---|---|
atletika | 4 | 7 | 9 | 20 |
veslování | 2 | 1 | 5 | 8 |
kanoistika | 2 | 2 | 4 | 8 |
vzpírání | 1 | 5 | 6 | 12 |
judo | 1 | 0 | 1 | 2 |
zápas | 0 | 4 | 7 | 11 |
gymnastika | 1 | 4 | 6 | 11 |
plavání | 0 | 2 | 1 | 3 |
box | 0 | 2 | 0 | 2 |
akrobatické lyžování | 4 | 1 | 2 | 7 |
biatlon | 4 | 3 | 3 | 10 |
rychlobruslení | 0 | 1 | 0 | 1 |
cyklistika | 0 | 0 | 1 | 1 |
moderní pětiboj | 0 | 0 | 1 | 1 |
sportovní střelba | 1 | 2 | 4 | 7 |
tenis | 1 | 0 | 0 | 1 |
Celkem[3] | 21 | 34 | 50 | 105 |
V SSSR
Sovětští sportovci poprvé startovali na letní olympiádě v roce 1952 a na zimní olympiádě v roce 1956. Do rozpadu státu v roce 1991 získali celkem 1204 medailí (194 na ZOH a 1010 na LOH, z toho 473 zlatých, 376 stříbrných a 355 bronzových).[4][5] Prvním Bělorusem, který získal medaili byl Michail Krivonosov, který získal stříbro v hodu kladivem v Melbourne 1956. První běloruské zlato získal bělorusko-ukrajinský pár Leonid Gejštor a Sergej Makarenko v kanoistice v Římě 1960. Naposledy byl na olympiádě SSSR jako jednotný stát roku 1988 v Calgary a Soulu.[2]
Běloruský olympijský výbor
V roce 1991 se Sovětský svaz rozpadl a Bělorusko získalo samostatnost. Ještě téhož roku bylo vydáno usnesení o vytvoření Národního olympijského výběru Běloruské republiky (rusky Национальный олимпийский комитет Республики Беларусь) a řádným členem MOV se stal v roce 1993.[6] V témže roce se stal jeho předsedou běloruský ministr sportu Vladimir Ryženkov, a byl jím až do své smrti v roce 1996. O rok později byl předsedou zvolen prezident Lukašenko a ve funkci je dodnes. Lukašenko byl první člověk v historii, který byl současně hlavou státu a předsedou olympijského výboru. Výbor dostává peníze za prodej předmětů s olympijským logem, sponzorskými dary a dotací od vlády.[7] V roce 2004 vydal Lukašenko ustanovení, že po hrách 2004 a 2006 budou sportovci dostávat 60 000 USD za zlato 30 000 USD za stříbro a 20 000 USD za bronz.[8] Po hrách 2008 a 2010 sportovci dostali 100 000 USD za zlato 50 000 dolarů za stříbro a za bronz 30 000 dolarů.
Letní olympijské hry
Atlanta 1996
Na LOH v Atlantě země vyslala 159 sportovců do 21 disciplín.[9] Z prvního vystoupení samostatného Běloruska si sportovci odvezli dohromady 15 medailí, 1 zlatou, 6 stříbrných a 8 bronzových. Stříbra pocházela z atletiky, střelby a zápasu (ve volném stylu i řeckořímském). Bronzové medaile získali atleti, veslaři, sportovní gymnasté a řecko-římští zápasníci.[10]
Zlato:
- Jekatěrina Karstenová ve veslování
Sydney 2000
Běloruská vláda dala na přípravu a jiné výdaje spojené s olympiádou v Sydney 5 milionů USD. Ministr sportu a cestovního ruchu Jevgenij Vorsin předpovídal, že Bělorusko získá čtyři zlaté medaile.[7] Zúčastněných 139 sportovců (72 mužů a 67 žen) však získalo „jen“ tři zlaté, tři stříbrné a 11 bronzových medailí. Jeden Bělorus, Vadim Děvjatovskij, byl diskvalifikován za použití anabolického steroidu nandrolonu. Bronzy byly ze sedmiboje, hodu kladivem, střelby (3) řecko-římského zápasu, moderního pětiboje, vzpírání (2 medaile), juda a hodu diskem.[11]
Zlato získali:
- Janina Karolčiková ve vrhu koulí,
- Jekatěrina Karstenová (která úspěšně obhájila své prvenství z Atlanty ve veslování.)
- Ellina Zverevavová v hodu diskem.
Athény 2004
Bělorusko využilo prostředky, které zbyly z her v Sydney na přípravu do Athén. Jelo tam 153 sportovců.[12] Získali 15 medailí (2 zlaté, 6 stříbrných a devět bronzových). Stříbra byla ze vzpírání (2), boxu (2), veslování a hodu kladivem. Bronzy získali mj. ve střelbě, hodu diskem, vzpírání, cyklistice, veslování (2 medaile), a řecko-římském zápase.[13]
Při slavnostním zahájení nesl vlajku zápasník Alexander Medved.
Následuje výčet zlatých medailí:
- Julia Nestěrenko v běhu na sto metrů
- Ihar Makarov v judu.
Peking 2008
Bělorusko vyslalo do Pekingu 181 sportovců.[14] BOV (Běloruský olympijský výbor) oznámil, že odměny za medaile budou vypláceny v amerických dolarech a vítěz zlaté medaile navíc získá doživotní přísun párků Belatmit.[15] Vlajku při zahájení nesl šermíř Alexander Romankov.[16] Bělorusové si domů odvezli celkem 19 medailí což jim přineslo 13. místo v pořadí národů. Zlato získali:
- Andrej Aramnau ve Vzpírání.
- Oksana Miankovová v hodu kladivem.
- Andrej a Alexandr Bohdanovičovi v kanoistice.
- Raman Pjatrušenka, Alexej Abalmasau, Artur Litvinčuk a Vadim Machneu v kanoistice.
Zimní olympijské hry
Lillehammer 1994
XVII. Zimní olympijské hry v Lillehammeru byly první olympijské hry, kterých se běloruští sportovci zúčastnili jako reprezentanti samostatného Běloruska. Před tím (mezi lety 1964–1992) získali Bělorusové čtyři medaile pro družstva SSSR a SNS. Bylo vysláno 33 sportovců, kteří získali dvě stříbra (konkrétně Igor Železovskij v rychlobruslení a Světlana Paramyginaová v biatlonu.[17] Ze 67 zúčastněných zemí tak bylo Bělorusko 15. Podle BOV byla pro Bělorusko tato zimní olympiáda historická událost a „…otevřela novou stránku v historii běloruského sportu.“[18]
Nagano 1998
Do Nagana Bělorusko vyslalo 59 sportovců, kteří o medaile bojovali v devíti disciplínách.[18] Získali dvě bronzové medaile, Dmitrij Daščinskij v akrobatickém lyžování a Alexej Ajdarov v biatlonu.[19] V hokejovém turnaji se po čtvrtfinálové porážce od ruského výběru museli spokojit se sedmým místem.[20] V projevu prezidenta republiky a předsedy Běloruského olympijského výboru Lukašenka z roku 2002 se odrážely úspěchy sportovců z Nagana. Při sledování přenosů řekl, že sportovci soutěžili důstojně a přinesli Bělorusku slávu.[21]
Salt Lake City 2002
Bylo tu 64 Bělorusů soutěžících v 9 disciplínách, a získali pouze 1 bronz díky Alexeji Grišinovi v akrobatickém lyžování.[22] Hokejisté na turnaji zažili největší úspěch v historii, když získali 4. místo po prohře se Švédy v zápase o třetí místo.[23]
Turín 2006
Do Turína Bělorusové poslali 33 sportovců v 8 disciplínách.[24] Jedinou medaili (konkrétně stříbro) získal akrobat Dmitrij Daščinskij, který už měl bronz z Nagana. Alexandr Lukašenko ale byl s výsledkem velmi nespokojený a řekl, že Bělorusko už nutně potřebuje ze zimní olympiády zlato.[25]
Vancouver 2010
Těchto zimních olympijských her se účastnilo 49 Bělorusů, kteří získali 3 medaile, 1 zlatou, 1 stříbrnou a 1 bronzovou, což jim přineslo v medailovém pořadí 17. místo, o které se dělili se Slovenskem.[26] O stříbro se v závodě biatlonistů na 20 km podělili kvůli zcela shodnému času Nor Ole Einar Bjørndalen a Sergej Novikov, třetí v tomto závodě neskončil nikdo, čtvrtý skončil Rus Usťugov.[27] Bronz získala biatlonistka Darja Domračevová v závodě na 15 km.[28] Zlato získal:
- akrobat Alexej Grišin.
Vlajkonoši
Olympijské hry | Vlajkonoš |
---|---|
Lillehammer 1994 | Igor Železovskij |
Atlanta 1996 | Igor Astapkovič |
Nagano 1998 | Alexander Popov |
Sydney 2000 | Sergej Lištvan |
Salt Lake City 2002 | Oleg Ryženkov |
Athény 2004 | Alexander Medved |
Turín 2006 | Alexander Popov |
Peking 2008 | Alexander Romankov |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Belarus at the Olympics na anglické Wikipedii.
- ↑ Helsinki 1952 Olympics Overview . MOV. Dostupné online.
- ↑ a b Belarusian athletes at Olympic Games. . NOC RB., 2006 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-13.
- ↑ Běloruské Olympijské Medaile . . Dostupné online.
- ↑ URS Winter Olympics History – URS Medal Totals. online. CBS Sports, 1998 cit. 2010-03-01. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-17.
- ↑ USSR Olympic History and Medal Count online. Dostupné online.
- ↑ National Olympic Committee of the Republic of Belarus online. International Olympic Committee cit. 2010-03-02. Dostupné online.
- ↑ a b BelaPAN, No. 61 News Article: Belarus Has Spent Over $5 Million to Prepare for Sydney, Sports Minister Says Archivováno 16. 5. 2017 na Wayback Machine.. September 14, 2000; 9:10 p.m. Retrieved July 14, 2007.
- ↑ Worth of Olympic Prizes for Belarusian Athletes Fixed online. President of the Republic of Belarus, 2004-01-23 cit. 2010-03-02. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-14.
- ↑ Belarusian athletes win 212 Olympic licenses. BelTA. 2008-08-07. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-22. Archivováno 22. 9. 2012 na Wayback Machine.
- ↑ Official 1996 Atlanta Olympic Games Results Archivováno 14. 6. 2007 na Wayback Machine.. Retrieved July 14, 2007.
- ↑ Official 2000 Sydney Olympic Games Results PDF online. cit. 2010-03-01. Dostupné v archivu.
- ↑ 2004 Olympics – Belarus Athletes Details online. Yahoo Sports. Dostupné online.
- ↑ databasesports.com. Belarus – 2004 Summer Olympics in Athens online. 2004 cit. 2008-09-12. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-12.
- ↑ Belarus Olympic Delegation Praises BOCOG. Xinhua. 2008-08-07. Dostupné online cit. 2008-08-08. Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Belarus encourages athletes with sausage for life online. Macedonian Information Agency, 2008 cit. 2008-09-22. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-27.
- ↑ BELTA. Alexander Romankov to carry flag for Belarus at Beijing Olympics online. cit. 2008-08-08. Dostupné online.[nedostupný zdroj
- ↑ Official 1994 Lillehammer Olympic Games Reportˇ PDF online. cit. 2010-03-01. Dostupné v archivu.
- ↑ a b Athletes of the Republic of Belarus at Olympic Winter Games online. Běloruský olympijský výbor, 2002 cit. 2008-09-21. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-29.
- ↑ Official 1998 Nagano Olympic Games Report PDF online. cit. 2010-03-01. Dostupné v archivu.
- ↑ Olympics Hockey Tournament Results online. LCS Hockey cit. 2010-03-01. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-09-2007.
- ↑ President of the Republic of Belarus. Message by the President of the Republic of Belarus to the Olympians online. 2002-01-29 cit. 2007-07-14. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-06.
- ↑ 2002 Salt Lake City Olympic Games results online. Utah.com cit. 2010-03-02. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-08.
- ↑ Belarus pull off huge upset online. BBC Sports, 2002-02-21. Dostupné online.
- ↑ 2006 Olympics – Belarus Athlete List online. Yahoo Sports cit. 2010-03-02. Dostupné online.
- ↑ Belarusian President Slams Coaches For Poor Showing Of Winter Olympics Team online. Data.minsk.by cit. 2008-09-08. Dostupné online.
- ↑ Medailová bilance zimní olympiády: Kanada vyhrála, Češi čtrnáctí online. Economia cit. 2010-03-02. (Aktuálně.cz). Dostupné online.
- ↑ Norové přebírají nadvládu v biatlonu – Svendsen vyhrál, Björndalen druhý online. IDnes.cz cit. 2010-03-02. Dostupné online.
- ↑ Prohlédněte si: Kompletní výsledky olympiády ve Vancouveru online. Economia cit. 2010-03-02. (Aktuálně.cz). Dostupné online.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bělorusko na olympijských hrách na Wikimedia Commons
- Oficiální internetové stránky Běloruského olympijského výboru (anglicky)(rusky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk